Hlavní obsah

Poslanecká sněmovna ČR: Jak funguje a co vlastně dělá?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

11. 3. 15:59

V říjnu 2021 proběhnou další volby do Poslanecké sněmovny. Voliči v nich vyberou nové poslance. Jaké pravomoci Sněmovna má, jak se do ní volí a kdo je jejím předsedou?

Článek

Poslanecká sněmovna je jednou ze dvou komor Parlamentu České republiky. Jedná se o dolní komoru Parlamentu, Senát označujeme jako horní komoru. Poslanecká sněmovna sídlí ve třech blocích domů a paláců na pražské Malé Straně. Areál Poslanecké sněmovny pokrývá území mezi Malostranským, Valdštejnským a Pětikostelním náměstím, kolem ulic Sněmovní a Thunovská.

Volby do Poslanecké sněmovny probíhají každé čtyři roky, volby vyhlašuje prezident republiky. Z výsledků následně vzejde 200 poslanců. Mandáty získá strana nebo hnutí, které překročí 5% volební zisk.

Sněmovna po volbách zvolí svého předsedu, který se tím stane třetím nejvyšším ústavním činitelem. Sněmovnu v současnosti vede Radek Vondráček za ANO. Předseda má čtyři řadové místopředsedy a také takzvaného 1. místopředsedu.

Po volbách každá strana také vytvoří svůj poslanecký klub, který má svého předsedu. Právě předseda poslaneckého klubu má například přednostní právo vystoupit v rozpravě.

Schvalování zákonů

Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru. To znamená, že musí být přítomno alespoň 67 poslanců. Pro přijetí usnesení je třeba prostá většina (nadpoloviční většina přítomných poslanců). Pro přehlasování prezidentského veta nebo například vyslovení nedůvěry vládě je nutné najít absolutní většinu, což znamená hlasy minimálně 101 poslanců. Jestliže chce Sněmovna přijmout ústavní zákon nebo ratifikovat mezinárodní smlouvu, potřebuje kvalifikovanou většinu 120 poslanců.

Sněmovna může být rozpuštěna poté, co návrh podpoří třípětinová většina poslanců. Ti tím ztratí svůj mandát a do 60 dnů musejí proběhnout nové volby.

Další možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny

Pokud vláda nezíská potřetí důvěru Poslanecké sněmovny (první dvě možnosti na jmenování předsedy vlády má prezident, třetí pak předseda Poslanecké sněmovny).

Pokud se poslanci do tří měsíců neshodnou na návrhu vládního zákona, s jehož projednáváním stanovila vláda otázku důvěry.

Jestliže se přeruší zasedání na dobu delší než 120 dnů.

Pokud není Sněmovna schopna se usnášet déle než tři měsíce.

Sněmovna nesmí být rozpuštěna tři měsíce před skončením svého čtyřletého volebního období. Po rozpuštění Poslanecké sněmovny náleží omezená zákonodárná funkce Senátu, který může přijímat neodkladná ustanovení (nikoliv ale ústavní záležitosti, volební zákon apod.). Senát je nerozpustitelný.

Poslanci odhlasovali rozpuštění Poslanecké sněmovny pouze jednou v historii, konkrétně na podzim 2013.

Výbory a komise

Po volbách si poslanci rozdělí místa v jednotlivých výborech. Výbory projednávají zákony a dávají k nim svá stanoviska k zamítnutí nebo schválení, která jsou pro další schvalování klíčová. Výbory mají také významnou kontrolní činnost. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny umožňuje výborům, aby si zřídily ještě podvýbory pro řešení konkrétních otázek. Například Hospodářský výbor má ještě Podvýbor pro energetiku. Schůze výborů jsou veřejné s výjimkou schůzí organizačního výboru a mandátového a imunitního výboru. Současná Sněmovna má 18 výborů. Kompletní seznam podvýborů je dostupný zde, jejich jednání jsou neveřejná.

Kromě výborů mohou poslanci zasedat ještě v komisích, které jsou zřizovány k plnění daných úkolů.

Rozlišujeme tři druhy komisí

Jedná se za prvé o komise, které jsou zřizovány podle jednacího řádu, za druhé o komise zřizované na základě zvláštních zákonů a za třetí komise vyšetřovací, jejichž postavení upravuje přímo Ústava.

Zdroj: psp.cz

Složení Poslanecké sněmovny

Volby v roce 2017 vyhrálo hnutí ANO, které získalo 29,64 % hlasů a 78 poslaneckých mandátů. Premiérem se stal předseda hnutí Andrej Babiš, který nejdříve vedl menšinový kabinet složený pouze z členů ANO. Tato vláda nedostala důvěru. Druhou vládu sestavil Babiš v koalici s ČSSD, která ve volbách získala 15 mandátů. Kabinet je menšinový a opírá se o podporu komunistů, kteří rovněž získali 15 poslanců.

Výsledek sněmovních voleb v roce 2017.

Hnutí ANO získalo kromě nejvíce poslanců také pozici předsedy Poslanecké sněmovny. Prvním místopředsedou se stal předseda komunistů Vojtěch Filip. ANO má také 7 předsedů sněmovních výborů, nejvíce ze všech stran.

Volby 2021

Prezident Miloš Zeman vyhlásil termín letošních parlamentních voleb na 8. a 9. října. Volební systém zkomplikovalo rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona.

Hlasy by se nově neměly sčítat podle D'Hondtovy metody, která podle soudu nadržovala silnějším stranám. Zrušena je také kvóta pro vstup do Poslanecké sněmovny pro koalice. Pro dvě strany to bylo 10 %, pro tři 15 % a tak dále. Toto soud zrušil, pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny ponechal. Na změně volebního zákona se nyní musí shodnout obě komory Parlamentu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené