„Hirošima bez radiace“ a „Černobyl v Rusku“. Rusové se po útoku bojí tragédie

Požár rafinerie a terminálu v Tuapse trval několik dní a nad městem se vytvořil hustý toxický smog, který ovlivňuje život doteď. Místní obyvatelé popisují situaci jako noční můru, ulice i domy totiž pokryl tmavý mastný povlak a úřady varovaly před nebezpečnými látkami ve vzduchu.

Ruské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven, nevětrali a omezili běžný život, zatímco experti upozorňují na možné dlouhodobé ekologické škody.

Zásah zapadá do systematické kampaně Ukrajiny proti ruské energetice, která je klíčovým zdrojem příjmů pro financování invaze. Událost ale otevírá i širší otázku, jak daleko mohou podobné útoky zajít z hlediska dopadů na životní prostředí a každodenní život obyvatel v zasažených oblastech.

Seznam Zprávy přinášejí přehled otázek a odpovědí k ukrajinskému útoku a jeho dopadům.

Ukrajinské drony ve dvou vlnách zasáhly ropnou rafinerii a terminál v tomto ruském přístavu na břehu Černého moře. Údery z 16. a 20. dubna zapálily zásobníky s ropnými produkty a poškodily i přístavní infrastrukturu, která je klíčová pro export. Následné požáry trvaly několik dní a kvůli nim musela rafinerie zcela zastavit provoz.

Po rozsáhlém požáru rafinerie se do ovzduší dostalo velké množství sazí, popela a zbytků ropných látek. Ty se následně smísily s vlhkostí a srážkami a začaly dopadat zpět na zem jako tmavý, mastný povlak.

Místní obyvatelé popisují, že „déšť“ zanechával černé skvrny na autech, budovách i vegetaci. Nejde tedy o klasický déšť, ale o znečištěné srážky vzniklé po průmyslovém požáru, které mohou obsahovat i toxické látky nebezpečné pro zdraví.

Koncentrace škodlivin ve vzduchu podle ruských úřadů několikanásobně překročily normy. Pro obyvatele to v praxi znamená omezení běžného života. Lidé zůstávají doma, nevětrají a město funguje jen v omezeném režimu.

Místní zároveň popisují konkrétní zdravotní potíže. Stěžují si na podrážděné oči, kašel, problémy s dýcháním i silný chemický zápach ve vzduchu. Úřady doporučily nosit masky, vyhýbat se kontaktním čočkám a vyplachovat oči a nos. Do ovzduší podle pobočky organizace Greenpeace pro střední a východní Evropu unikly i karcinogenní látky.

Stopy ropy a ropných produktů se našly i v moři.

„Za posledních dvacet let jsem nic podobného neviděl. Hořící nádrže, zničené ropovody, znečištěné řeky, postup ropného mraku směrem k hlavnímu hřebenu Kavkazu, černý déšť obsahující ropu – to vše bude mít závažné dopady na životní prostředí. Nebude to trvat jen rok nebo dva, ale celé desetiletí,“ upozornil pro ruskou redakci BBC ekolog Jevgenij Vitiško.

Podle něj teď budou ropné produkty roky obíhat v krajině. „Při dešti všechno spadne a zůstane v půdě, pak se to spláchne do řeky a přes řeku Tuapse to poteče do moře. Jinými slovy: ekosystém se zásadně změní,“ dodal s tím, že v oblasti nebude možný například rybolov.

Lidé jsou v šoku a panice, někteří mluví o narušené důvěře vůči státu. V jednom z videí zveřejněných na telegramovém kanálu ButusovPlus žena z Tuapse říká: „Upřímně, je to nějaká ekologická katastrofa. Co mám dělat? Nechci tu už zůstat. Musím odsud dnes odejít.“ Zároveň se snaží smýt zbytky znečištění, které pokryly celé město.

Další obyvatelé popisují, že situace je pro ně prakticky neúnosná a že se snaží z postižené oblasti odjet. Objevují se i videa, kde lidé říkají, že znečištění nejde odstranit a že město působí jako po katastrofě, se kterou si nevědí rady.

Ukrajinská média upozornila i na politické stížnosti lidí z Tuapse. „Pane prezidente Putine, šli jsme k volbám, volili jsme vás, věřili jsme vám. A nějakou dobu jsme byli opravdu chráněni, všechno bylo v pořádku. Ale pak se to celé zhroutilo,“ říká na videu z regionu jedna ruská žena.

Další část reakcí přichází z proruských telegramových kanálů a médií, které situaci v Tuapse výrazně dramatizují. Některé příspěvky přirovnávají dopady útoku k nejhorším jaderným katastrofám historie, včetně Hirošimy, přestože v oblasti nebyly zasaženy žádné jaderné objekty a Ukrajina navíc jadernými zbraněmi nedisponuje.

Kanál RIA Katuša například napsal, že „následky bombardování Tuapse jsou jednoduše monstrózní“ a že jde o „Hirošimu bez radiace“.

Podobně situaci popisují i další aktéři napojení na ruské ozbrojené struktury. Příslušník donbaských separatistických sil Pavel Kuchmirov, vystupující pod přezdívkou Shakespeare, označil město za „prakticky neexistující“ a přirovnal situaci k Černobylu.

Ruské úřady v Tuapse se k výraznému zhoršení kvality ovzduší vyjadřovaly se zpožděním. První oficiální varování přišlo až třetí den intenzivního požáru, kdy už se městem šířil hustý kouř a dopady byly viditelné i na ulicích.

Podle krizového štábu Krasnodarského kraje se do ovzduší dostaly produkty spalování, které následně spadly spolu s deštěm a zanechaly na površích tmavý povlak. Úřady zároveň uvedly, že v některých částech města byly koncentrace benzenu, xylenu a sazí dva až třikrát vyšší než běžné hodnoty, i když kvůli dešti nebylo možné provést kompletní měření.

Lidem úřady doporučily omezit pobyt venku, nosit ochranu dýchacích cest, častěji uklízet byty a v případě zdravotních potíží vyhledat lékaře.

Rafinerie patří mezi klíčové zpracovatelské kapacity ruské ropné infrastruktury. Jde o zařízení napojené na export přes Černé moře, které umožňuje Rusku vyvážet ropné produkty na zahraniční trhy, nejen zpracovávat surovou ropu pro domácí spotřebu.

Podle dostupných informací má rafinerie kapacitu v řádu milionů tun ropy ročně a je součástí širší sítě zařízení, která tvoří významný zdroj příjmů pro ruský rozpočet. Její dočasné vyřazení z provozu tak znamená  zásah do exportní a logistické kapacity v regionu Černého moře.

Útok v Tuapse zapadá do dlouhodobějšího trendu, kdy se ruská energetická infrastruktura stává opakovaným cílem ukrajinských dronových a raketových útoků. V posledních měsících se objevují zásahy rafinerií, skladů paliv i exportních terminálů v různých částech Ruska, například v Krasnodarském kraji, oblasti kolem Rostova na Donu, v okolí Volgogradu nebo v Leningradské oblasti u přístavu Usť-Luga.

Tyto útoky se často zaměřují právě na zařízení napojená na zpracování a export ropy, tedy klíčovou část ruské ekonomiky. Opakovaně se také objevují zásahy skladů pohonných hmot a logistických uzlů, které zajišťují distribuci paliv v zázemí.