Hlavní obsah

Ukrajinská kontrarozvědka v Praze: AllatRa je bezpečnostní hrozba

Foto: Jan Pospíšil, Seznam Zprávy

Zástupci ukrajinské kontrarozvědky SBU na pondělní konferenci v Poslanecké sněmovně.

Experti z ukrajinských bezpečnostních složek promluvili na půdě českého Parlamentu o náboženském hnutí AllatRa. Podle nich jde o nebezpečnou organizaci, která pracuje ve prospěch Ruska.

Článek

Podle ukrajinské kontrarozvědky - Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) - šíří hnutí AllatRa již léta proruské myšlenky a je nebezpečné. Zástupci ukrajinských bezpečnostních složek o tom hovořili na konferenci na téma radikalizace a hybridní působení v náboženském prostředí, kterou ve Sněmovně uspořádal poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Mají protizápadní ideologii, oslavují bývalý Sovětský svaz i politiku současného Ruska. Jsou spíše politickou organizací,“ prohlásil na konferenci Mikhailo Yaremenko z ukrajinské kontrarozvědky SBU.

Popsal, jak po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 vedoucí představitelé hnutí v čele se zakladatelem Igorem Danilovem vyčkávali, a teprve když se po dvou měsících nepříteli nepodařilo okupovat celou zemi, utekli do zahraničí. V tu dobu je tajné služby odposlouchávaly.

„Vedoucí představitelé AllatRa oslavovali a ospravedlňovali útoky na naše území. A to je v naší zemi trestný čin,“ popsal Yaremenko.

Ukrajina i proto na guru hnutí Igora Danilova a dalších pět vedoucích členů vydala zatykač. Jsou podezřelí z několika trestných činů, včetně vlastizrady, a hrozí jim 15 let až doživotní vězení.

Jak odhalily Seznam Zprávy, Igor Danilov se po odchodu z Ukrajiny usídlil na severovýchodě Slovenska u přehrady Velká Domaša.

Foto: SZ

Vedoucí představitelé hnutí AllatRa, na které je na Ukrajině vydán zatykač.

„My jsme nikdy nepropagovali Rusko. To je pravda,“ tvrdil Danilov štábu Seznam Zpráv před dvěma a půl lety na Slovensku.

Zástupci ukrajinských tajných služeb vysvětlili, že požádali o spolupráci na zatčení hlavních činitelů AllatRa i Interpol, ale ten jejich žádost nepřijal. A to na základě článku 3 Evropské úmluvy o vydávání, podle kterého nemusí státy EU vydat osoby, jejichž jednání je možné považovat za politické nebo náboženské. Ukrajina nicméně hnutí AllatRa považuje za bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.

Organizace je přitom v posledních letech velmi aktivní především na Slovensku a v České republice. Je známá též pod jménem Tvořivá společnost a její sociální sítě nebo jiné aktivity na internetu u nás sledují desetitisíce lidí.

Bojíme se mluvit

Na konferenci do Poslanecké sněmovny přišly i dvě zástupkyně tohoto hnutí z České republiky. To způsobilo menší rozruch mezi panelisty. V jejich řadách totiž byla i bývalá členka AllatRa Eva Hronová nebo youtuber a religionista Jakub Jahl, který, jak Seznam Zprávy informovaly, čelí mezinárodní dehonestační kampani právě od členů tohoto hnutí.

„My jsme se dostali do stavu, že v podstatě speakeři se báli vystoupit. Viděli jsme ty obrovské dehonestační kampaně a víme, že i my se můžeme stát oběťmi,“ vyjádřila svoje obavy i politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd, která se dlouhodobě věnuje analýze psychologických vlivových operací. Ve Sněmovně hovořila mimo jiné právě o tom, jak nebezpečné takové kampaně jsou a že není možnost se jim bránit.

Poslanec Jan Bartošek proto na konferenci návštěvníkům z řad veřejnosti zakázal pořizování video nebo zvukových záznamů. „Pokud to někdo nedodrží, bude vyveden ze sálu,“ oznámil publiku.

Hnutí AllatRa a jeho sympatizantů se naopak zastal religionista Zdeněk Vojtíšek. Podle něj jde v prvé řadě o náboženské hnutí a ne politické. Varování, která zazněla z úst některých řečníků, nazval „nepodloženými podpásovkami“.

„To povede jedině k radikalizaci členů AllatRa,“ domnívá se Vojtíšek. „Navrhuji, abychom jim umožnili jejich začlenění do náboženského spektra české společnosti,“ doplnil.

Právě radikalizace v náboženství byla hlavním tématem sněmovní konference. Podle poslance Jana Bartoška v posledních letech sledujeme, jak jsou církve a náboženská hnutí využívaná k úplně jiným účelům. Připomněl například propojení pravoslavné církve s ruským státem nebo teroristickou organizaci Islámský stát.

„Nemáme dostatečně nastavený systém deradikalizace. V okamžiku, kdy zjistíme, že se nám na střední škole nějaký student radikalizuje, tak je velmi těžké ho zavést zpět,“ uvedl Bartošek.

Doporučované