Článek
Napětí mezi Spojenými státy a Izraelem narůstá.
Židovský stát podnikl odvetné útoky na Írán navzdory apelu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby situaci dál neeskaloval.
Teherán v pondělí oznámil, že údery zastavuje, pohrozil nicméně, že odpoví ještě tvrdší silou, pokud Izrael znovu zaútočí na Libanon.
Mohou kroky Jeruzaléma zkomplikovat snahy Washingtonu o dosažení dohody s Teheránem? A co neuposlechnutím svého válečného spojence sleduje Benjamin Netanjahu?
Seznam Zprávy odpovídají na základní otázky týkající se současného vývoje na Blízkém východě.
Co se stalo?
Izrael v neděli zaútočil na jižním předměstí Bejrútu proti velitelství libanonského militantního hnutí Hizballáh. Írán ještě téhož dne vypálil v odvetě rakety na židovský stát.
Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nabádal, aby na to nereagoval, Jeruzalém nicméně s reakcí dlouho neotálel a během noci zaútočil na íránské vojenské cíle, včetně petrochemického závodu na jihozápadě země.
Ústřední velitelství íránské armády sice v pondělí oznámilo, že své útoky zastavuje, zároveň ale pohrozilo, že pokud bude Izrael pokračovat v úderech na jeho území či území jižního Libanonu, odpoví ještě tvrdší silou než dosud.
„Íránská diplomacie dlouhodobě podmiňuje jakékoliv příměří nebo uzavření dohody trvalého charakteru tím, že se bude vztahovat na celou oblast Blízkého a Středního východu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy odborník na Írán a politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně.
„Není to jenom o útočení nebo neútočení na Írán, ale také o útočení nebo neútočení Izraele na Libanon,“ upozorňuje.
Proč Trump nechtěl izraelskou odvetu?
Podle zahraničních pozorovatelů se obává, že kroky Izraele by mohly zmařit americko-íránská jednání.
„Íránské útoky nikoho nezranily. Doufejme, že Izrael neprovede odvetu,“ prohlásil v neděli šéf Bílého domu. „Pokud Bibi (přezdívka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, pozn. red.) udeří zpátky, bude to jenom pokračovat jako posledních 47 let nebo poslední tři tisíce let,“ dodal.
„Každý si užil své. Izrael provedl svůj úder a Írán provedl svůj úder. Další už nepotřebujeme,“ řekl posléze serveru Axios. Ten s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele napsal, že Trump Netanjahuovi řekl, aby se útoků zdržel, protože je „blízko tomu dosáhnout něčeho pozitivního z hlediska dohody“.
Proč Netanjahu neuposlechl?
Spekuluje se o tom, že má strach z toho, že potenciální dohoda mezi Spojenými státy a Íránem bude pro Izrael nevýhodná. A tak se podle zahraničních médií snaží vyvolat okolnosti, které povedou k další eskalaci konfliktu.
„Izraelci dlouhodobě o žádnou americko-íránskou dohodu nestojí. Izraelskou optikou nebo optikou Benjamina Netanjahua je jakákoliv dohoda mezi Američany a Íránci prohrou. Izrael je zcela zjevně ochoten udělat naprosto všechno, aby dohodě zabránil,“ domnívá se Kraus.
Netanjahu je doma pod čím dál větším politickým tlakem. Blíží se totiž volby, které mohou ohrozit jeho pozici.
„Do těchto voleb nemá žádný silný příběh, a proto potřebuje buď nějak dosáhnout vítězství v Libanonu, nebo – pokud ne přímo vítězství – alespoň udržet narativ, že stále bojuje,“ řekl deníku The Guardian Ilan Goldenberg, bývalý poradce viceprezidentky Kamaly Harrisové pro Blízký východ a někdejší vedoucí íránského týmu na americkém ministerstvu obrany.
„Potřebuje to, aby mohl říkat: ‚Pracuji na úplném vítězství.‘ Je to pro něj mnohem lepší příběh než přiznat: ‚Je konec a ve skutečnosti se mi nepodařilo odstranit žádnou z těchto hrozeb‘,“ míní s tím, že Netanjahuovým cílem je prokázat, že operace proti Hamásu, Hizballáhu a Íránu přinášejí výsledky.
Co to vypovídá o vztazích mezi USA a Izraelem?
Že jsou čím dál napjatější. O rozkolu se začalo mluvit zejména po telefonátu z minulého týdne. „Zachránil jsem ti p…el! Všichni tě nenávidí! Všichni nenávidí Izrael za to, co dělá!“ měl Trump podle jednoho ze svých spolupracovníků křičet na Netanjahua.
Později svá slova mírnil. „Neřekl bych, že jsem byl naštvaný. Byl jsem trochu podrážděný, že neustále bojuje s Libanonem, víte,“ řekl.
List The Times of Israel v pondělí napsal, že nyní, přesně sto dní poté, co Spojené státy a Izrael společně vstoupily do války, jsou vztahy mezi jejich vedením na nejhorší úrovni.
Trump i Netanjahu to ale odmítají. „Někdy mezi námi dochází, jako v každé dobré rodině, k taktickým neshodám,“ řekl izraelský premiér ve středu v rozhovoru pro CNBC. „Vždy ale najdeme způsob, jak je vyřešit, a činíme tak jako blízcí přátelé,“ doplnil s tím, že ráno spolu mohou nesouhlasit a odpoledne už být ve shodě.
O napětí ale podle expertů není pochyb. „Netanjahu má dlouhou historii toho, že si jede po svém bez ohledu na to, co slyší z Washingtonu,“ řekl stanici BBC bývalý diplomat a šéf agentury Global Situation Room Brett Bruen.
„Trump se rozhodl jít do toho spolu s ním a teď se učí poměrně tvrdou lekci o tom, co se stane, když vstoupíte do války s velmi nepředvídatelným lídrem, jehož agenda není vždy v souladu s vašimi vlastními prioritami,“ dodal.
Může Izrael zmařit americká jednání s Íránem?
„Bude záležet zejména na americké reakci. Íránci si tím testují ochotu Američanů vymáhat podmínky případné dohody,“ soudí Kraus v reakci na to, že Izrael nedodržel to, o co ho Trump žádal.
„Íránu nejde o nic jiného, než o to, že v momentě, kdy podepíše dohodu se Spojenými státy, bude skutečně platná a nepůjde jenom o cár papíru,“ popisuje. „Pokud Íránci uvidí, že Trump je schopen Izrael opravdu držet na uzdě, pak šance na nějakou finální dohodu samozřejmě porostou. Pokud ne, celá situace může hrozit reeskalací.“
Americký prezident dal dříve najevo, že se Izraeli nehodlá podřídit. Listu Financial Times řekl, že Netanjahu bude muset přijmout dohodu, kterou USA vyjednají s Íránem, jelikož „nebude mít vybranou“. „O všem rozhoduji já. Ne on.“
