Američané přitvrzují vůči Kubě. Raúl Castro čelí obžalobě

Vyrůstali v těsném sepětí, dokonce spolu jako malí spali v jedné posteli. V odlehlé vesnici Birán na východě Kuby prý ale bylo od počátku patrné, že Fidel a Raúl Castrovi jsou zcela odlišní. První z nich měl být už od raných let jasným vůdcem s ostrým intelektem a podmanivou rétorikou.

Alespoň tak o Fidelovi mluví průvodce pozemkem rodiny Castrových, z něhož se před mnoha lety stalo muzeum a jedno z poutních míst kubánské revoluce. Raúl žil ve stínu bratra, mlčenlivý, úslužný. Podle řady svědectví choval k Fidelovi nezměrný obdiv.

„Hodiny spolu hovořili a Raúl s naprostou pozorností poslouchal, téměř bez mrknutí oka, politické přednášky Fidela,“ napsala jejich sestra Juana Castrová ve své knize Fidel a Raúl, moji bratři: Tajný příběh.

Oba se nakonec stali nejmocnějšími muži Kuby. Fidel jako samotný symbol revoluce, Raúl jako pragmatický byrokrat moci pracující v zákulisí v roli ministra obrany, kterým zůstal přes půl století. Jako prezident Raúl zahájil na poměry revoluce významné ekonomické reformy, když mnohým Kubáncům umožnil omezené soukromé podnikání.

Tou největší a nejbohatší privátní firmou je ale dnes společnost GAESA ve vlastnictví kubánských generálů. U jejího zrodu stál přitom právě Raúl, který měl Fidela přesvědčit o tom, že jedině tak kubánská revoluce po pádu Sovětského svazu - mecenáše ostrova - přežije.

Ukázalo se to jako „dobrý“ tah. Generálové a plukovníci zbohatli a neměli tak důvod k jakékoliv rebelii, navíc se stali tak mocnými, že dokáží potlačit občasný odpor a nakonec i dusit ekonomický život obyčejných Kubánců, a to například tím, že kontrolují směnný i zahraniční obchod. Patří jim také veškerý cestovní ruch.

Propaganda dnes bratry Castrovy rozlišuje následovně: Fidel je „historický lídr“ a Raúl „vůdce v čele revoluce“.

Konec jejich životů se nicméně odvíjí za dramaticky rozdílných okolností. Zatímco Fidel ve svých 90 letech pokojně zemřel v rodinném kruhu a ke zlosti miamského exilu se o něm v levicových kruzích Jižní Ameriky mluví jako o „legendě“, jeho dnes už téměř 95letý bratr by mohl zemřít v americkém vězení.

Americké ministerstvo spravedlnosti proti němu totiž podalo žalobu, jak agentuře Reuters potvrdil vysoce postavený představitel resortu.

Podle dřívějších informací ho viní Raúla ze sestřelení dvou malých letadel nad Floridskou úžinou v únoru 1996. Jednalo se o letku organizace „Brothers to Rescue“, která nad mořem pátrala po kubánských migrantech plavících se směrem k USA na podomácku vyrobených plavidlech.

Zničení letadel nepřežili čtyři lidé. Kubánský exil útok považuje za terorismus, Havana kontruje tím, že letka byla součástí neúnavné kampaně kubánských Američanů svrhnout za podpory CIA Castrův režim.

„Pozdě, ale přece. Raúl by se měl dočkat spravedlnosti za všechno to zlo, které spáchal, a je jedno, že už je v pokročilém věku,“ řekla Seznam Zprávám María C. Werlau, která v Miami vede organizaci s názvem Cuba Archive. Ta mimo jiné dokumentuje všechny zločiny a excesy Castrovy diktatury. Podle organizace nechal kubánský režim za téměř 70 let své existence pozabíjet či zmizet přes 10 tisíc lidí.

Werlau připomíná Raúlovu roli hned v několika monstrprocesech, po nichž odsouzení skončili před popravčí četou. Podle Cuba Archive a dalších exilových organizací sledujících dodržování lidských práv na Kubě nechal Raúl například zpočátku revoluce osobně zastřelit stovky bývalých představitelů diktatury Fulgencia Batisty.

Měl se zasadit i o dvacetileté uvěznění Hubera Matose, jednoho z velitelů revoluce, který se „provinil“ tím, že Fidelovi už v roce 1959 v otevřeném dopise vyčetl, že se revoluce přiklonila ke komunismu.

O čtyřicet let později se měl Raúl přičinit o to, aby u zdi skončili tehdejší velitel kubánských ozbrojených sil v Africe Arnaldo Ochoa a jeho tři důstojníci. Kubánská vláda je obvinila z pašování drog, diamantů a slonoviny.

Raúlův mírně přívětivější obraz před lety vykreslila jeho neteř, Fidelova dcera.

„Strýc byl v jádru rodinný typ. Ke mně většinou laskavý a několikrát na moje žádosti a prosby zachránil některé odsouzené či perzekvované,“ pověděla mi v Miami v roce 2006 Alina Fernández Revuelta, která z ostrova v roce 1993 utekla do amerického exilu a stala se vášnivou kritičkou castrismu.

„Když ale došlo na politiku, choval se úplně stejně nesmlouvavě jako Fidel. Nezapřel prostě své geny. Oba byli politicky zuřiví,“ dodala.

O Raúlovi se nicméně opravdu vždy říkalo, že - na rozdíl od Fidela, který měl svůj veškerý čas, energii a myšlenky věnovat revoluci - dbal na svou vlastní rodinu. Hned v roce 1959 si vzal partyzánku Vilmu Espín, s níž žil až do její smrti v roce 2007.

Pár měl spolu čtyři děti, dcery Déborah, Marielu, Nilsu a syna Alejandra. Z něj se stal po vzoru otce generál. Léta se přitom spekulovalo o tom, že to bude on, kdo dál povede kubánskou revoluci. Zdá se ale, že daleko větší vliv a moc má v současnosti Raúlův vnuk Raúl Guillermo Rodríguez Castro, zvaný „Raúlito“. Kubánci ho kvůli jeho údajně pokrouceným prstům přezdívají „cangrejo“ (krab).

Raúlito se měl přitom před pár dny přímo v Havaně setkat s šéfem americké CIA Johnem Ratcliffem. Obě strany vyjednávaly o potenciální americké pomoci ostrovu v hodnotě 100 miliard dolarů, a to výměnou za „politické a ekonomické změny“.

Na Floridě mezitím připravovali žalobu na Raúlitova děda, což u revolucionářů vyvolává zlobu a prohlubuje jejich nedůvěru k administrativě Donalda Trumpa, kterého považují za ukázkový příklad amerického imperialismu.

Šéf Bílého domu nevylučuje vojenský úder proti Kubě s cílem zatknout Raúla Castra ve stejném stylu, jakým americké komando letos v lednu dopadlo venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Raúla prý bude režim a jeho stoupenci v případě vojenské akce bránit. Podle informací serveru Axios má Havana k dispozici na 300 dronů, které je připravena odpálit směrem na americkou vojenskou základnu Guantánamo, ležící na území Kuby, a možná i směrem k Miami.

„Sáhnout na Raúla je jako sáhnout na nás všechny. On je bratrem nesmrtelného Fidela a lídrem, který bránil náš revoluční způsob života,“ řekl Seznam Zprávám v Havaně letos na jaře stoupenec režimu Oswaldo. Tento zhruba 50letý muž se zúčastnil antiimperialistického pochodu před americkou zájmovou sekcí na havanské přímořské promenádě Malecón.

Spojené státy obvinil z agrese a pokrytectví. „Jdou po našich hrdinech, sami ale vždy chránili teroristy, jakým byl Posada Carriles,“ hněval se.

Luis Posada Carriles byl kubánský exulant, který v jedné chvíli pracoval jako agent CIA. USA ho později označily za teroristu. Dnes už zesnulý radikál měl být mimo jiné zodpovědný za bombový útok z roku 1976 na kubánské civilní letadlo letící na Kubu z Barbadosu. Na palubě měl tehdy být sám Fidel Castro, vůdce ale do letadla nenastoupil. Atentát stál život 73 lidí.