„Šílené množství obchodů.“ Trumpovy burzovní účty vykázaly tisíce transakcí

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v prvním čtvrtletí letošního roku vykázaly mimořádně rozsáhlé obchody s cennými papíry. Podle nových dokumentů předložených americkému Úřadu pro vládní etiku, o nichž informovala zahraniční média, šlo o transakce v hodnotě nejméně 220 milionů dolarů, tedy zhruba 4,5 miliardy korun.

Skutečný objem obchodů však mohl být ještě výrazně vyšší. Kvůli způsobu, jakým se podobná majetková přiznání v USA vyplňují, se horní odhad pohybuje až kolem 750 milionů dolarů, v přepočtu přibližně 15,5 miliardy korun.

Přesnou částku z dokumentů zjistit nelze. Američtí veřejní činitelé totiž v těchto formulářích neuvádějí konkrétní sumy, ale jen širší hodnotová pásma. Veřejnost tak ví, že určitý obchod spadal například do rozmezí jednoho až pěti milionů dolarů, nikoli to, zda šlo o částku blíže spodní, nebo horní hranici tohoto rozpětí.

Formuláře zároveň neuvádějí přesné nákupní či prodejní ceny, zisky ani ztráty. Z dokumentů proto nelze spolehlivě určit, zda portfolio na těchto obchodech vydělalo, nebo prodělalo.

Rozsah obchodů je neobvyklý nejen objemem, ale i četností. Podle agentury AP bylo v prvních třech měsících roku vykázáno přes 3600 transakcí. AP spočítala, že šlo v průměru zhruba o 50 obchodů za každý den, kdy byly trhy otevřené. Formuláře samy o sobě ale neříkají, zda prezident osobně seděl u počítače a zadával jednotlivé pokyny.

Trumpova rodinná firma Trump Organization, která zastřešuje podnikání spojené se značkou Trump, na dotazy médií uvedla, že prezidentovy investice jsou vedeny na účtech spravovaných nezávislými finančními institucemi. Podle firmy nejde o obchody, které by Trump osobně vybíral nebo schvaloval.

„Ani prezident Trump, ani jeho rodina, ani Trump Organization nehrají žádnou roli při výběru, řízení nebo schvalování konkrétních investic. Nedostávají předběžné informace o obchodování a nijak nevstupují do investičních rozhodnutí ani správy portfolia,“ uvedla společnost podle agentury Reuters. Právě to je hlavní argument, kterým se Trumpův tábor brání podezřením ze střetu zájmů.

Zveřejněné údaje přesto vyvolaly značnou pozornost. Netýkají se totiž jen široce rozložených investic, ale také konkrétních společností, jejichž byznys může americká vláda svými rozhodnutími významně ovlivňovat. Reuters mezi příklady velkých nákupů uvedla fond navázaný na index S&P 500 a také cenné papíry spojené se společnostmi Nvidia a Apple.

Každá z těchto transakcí spadala do pásma jednoho až pěti milionů dolarů. Mezi velké prodeje patřily akcie Microsoftu, Amazonu a Mety, vždy v rozmezí pěti až 25 milionů dolarů. V dokumentech se objevily také společnosti jako Oracle, Broadcom, Bank of America nebo Goldman Sachs.

Zvláštní pozornost budí zejména obchody u firem, jejichž hodnota může výrazně záviset na rozhodnutích vlády. Mezi ně patří Nvidia, klíčový výrobce čipů pro umělou inteligenci a jedna ze společností stojících uprostřed technologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou.

Podle listu The Wall Street Journal nakoupily Trumpovy účty v prvním čtvrtletí akcie Nvidie nejméně za 1,75 milionu dolarů. Už 6. ledna šlo o nákup za 500 tisíc dolarů, zhruba o týden později americká vláda uvolnila cestu k tomu, aby Nvidia mohla posílat své čipy H200 pro umělou inteligenci do Číny. Později Trump přizval šéfa Nvidie Jensena Huanga na palubu Air Force One při státní návštěvě Číny.

Další výrazný obchod s akciemi Nvidia se v záznamech objevil 10. února. Podle serveru Yahoo Finance tehdy Trumpovy účty nakoupily její akcie v hodnotě nejméně jednoho milionu dolarů. Stalo se tak zhruba týden předtím, než Nvidia oznámila strategické partnerství s Metou.

Tentýž den se v dokumentech objevují také rozsáhlé prodeje akcií Microsoftu a Amazonu. Každý z nich spadal do rozmezí pěti až 25 milionů dolarů, dohromady tedy mohlo jít až o 50 milionů dolarů.

Neobvyklý rozsah transakcí překvapil i část Wall Street. Odborníci oslovení agenturou Bloomberg upozorňovali, že u politicky exponované osoby jde o mimořádně vysokou aktivitu.

„Je to šílené množství obchodů,“ řekl Matthew Tuttle, zakladatel a šéf investiční společnosti Tuttle Capital Management. Eric Diton, prezident a výkonný ředitel poradenské společnosti The Wealth Alliance, dodal, že za více než čtyři desetiletí na Wall Street považuje takové množství obchodů za neobvyklé podle jakéhokoli měřítka.

Další citlivou oblastí jsou farmaceutické firmy. Deník The Guardian například upozornil na nákupy akcií společnosti Eli Lilly v hodnotě až 680 tisíc dolarů. Eli Lilly patří k hlavním hráčům na trhu s léky na obezitu a cukrovku. V době nákupu a krátce poté přitom federální úřady podnikaly kroky, které mohly byznysu kolem těchto přípravků prospět.

Šlo například o snahu rozšířit jejich dostupnost pro seniory a další pacienty pojištěné v rámci federálního programu Medicare, tedy veřejného zdravotního pojištění určeného především starším Američanům.

Samotná hlášení neznamenají, že Trump porušil zákon. Americký prezident má v pravidlech o střetu zájmů zvláštní postavení: některé zákazy, které dopadají na jiné vysoké federální úředníky, se na hlavu státu nevztahují. Právě tato výjimka je ale podle expertů na vládní etiku jedním z důvodů, proč jsou podobné obchody politicky tak citlivé.

Prezident má přístup k neveřejným informacím a zároveň může rozhodnutími své administrativy ovlivňovat hodnotu firem, jejichž akcie se v portfoliu objevují. Bývalý hlavní etický poradce Bílého domu Richard Painter řekl agentuře AP, že kdyby obdobné obchody prováděl například ministr obrany, dopouštěl by se podle něj trestného činu.

U prezidenta je situace jiná. „Technicky to dělat může, ale je to zásadní porušení důvěry,“ uvedl Painter. Podle něj může být problematická už samotná skutečnost, že prezident ví, jaké cenné papíry vlastní, i kdyby jednotlivé nákupy a prodeje technicky zadával externí správce.

Právě proto se předchozí prezidenti podobným situacím zpravidla vyhýbali. Někteří převedli majetek do takzvaného slepého trustu, tedy do správy nezávislé osoby, při níž politik neví, jaké konkrétní akcie nebo jiné cenné papíry za něj správce drží či nakupuje.

Jiní prezidenti prodali jednotlivé akcie nebo drželi především široce diverzifikované fondy a bezpečnější aktiva. Cílem nebylo jen splnit zákon, ale také odstranit podezření, že prezident rozhoduje s ohledem na vlastní majetek.

Trump se od této tradice odchyluje tím, že jeho investiční portfolio zůstává spojeno s rozsáhlým souborem cenných papírů konkrétních společností napříč technologiemi, zdravotnictvím, financemi i dalšími odvětvími, která může americká administrativa ovlivňovat.