Článek
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům bude podle odhadů ovocnářů asi jednu až 1,5 miliardy Kč. Úroda bude oproti pětiletému průměru o 51 procent nižší. Mezi nejpostiženější oblasti patří střední a východní Čechy, ale i některé části Moravy. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Ministr zemědělství požádal Evropskou komisi o pomoc pro tuzemské pěstitele, o situaci bude příští týden jednat v Bruselu. „Příští úterý bude probíhat rada ministrů zemědělství v Bruselu a tam určitě i společně s polským ministrem zemědělství tuto otázku budeme otevírat a budeme s komisí řešit ty možnosti pomoci pro postižené oblasti,“ uvedl Šebestyán. Pro zemědělce už je také připravený systém na hlášení škod, který by měl být spuštěn v pátek nebo v pondělí.
Letošní škody jsou zřejmě druhé největší po roce 2024, kdy úroda ovoce v důsledku jarních mrazů klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let. Výše škody tehdy dosáhly zhruba 1,45 miliardy korun, uvedl Ludvík a dodal, že ceny ovoce od té doby vzrostly asi o deset procent. Před dvěma lety ministerstvo zemědělství zajistilo jako kompenzaci za škody způsobené mrazem přes 400 milionů korun.
Ovoce poškodily dvě vlny jarních mrazů, zásadní dopad měla noc z 29. na 30. dubna, kdy teploty klesly až k minus osmi stupňům Celsia. „Když se podívám na nějakou historii posledních deseti let, tak je to vlastně pátým rokem v průběhu těch deseti let, kdy došlo k nějakým poměrně citelným škodám,“ dodal Ludvík.
Agronom společnosti SAD Pavel Kašpárek novinářům ve středu řekl, že nejvíce mráz v Daminěvsi a okolí, kde hospodaří, poškodil úrodu třešní. „Co se týká sklizně, tam odhadujeme, že sklidíme zhruba 20 procent normální úrody. Ve višních očekáváme, že sklidíme nějakých 30, 40 procent normální úrody a v hruškách jsme tak 50 na 50,“ popsal situaci agronom. Podle něj u hrušní zatím nejsou dopady mrazů úplně jasné. Pro ochranu v sadech používali protimrazové svíce i stroje. „Nicméně, když pak přišla ta noc s netypicky vysokým a silným mrazem a vlastně na samém konci toho kvetení, kdy strom je nejvíce náchylný na ten mráz, tak to bohužel už pak bylo likvidační,“ řekl Kašpárek.
