Vláda chce měnit trh s půdou. Kritici varují před agroholdingy

V Poslanecké sněmovně proběhl seminář k předkupnímu právu na zemědělskou půdu. Šlo o první výstřel v očekávané ostré diskuzi nad jednou z nejdůležitějších změn v zemědělství, projektovaných současnou vládou.

„Připravíme zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce,“ stojí v programovém prohlášení vlády. V plánu legislativních prací vlády je zákon naplánován na první čtvrtletí roku 2027.

Předkupní právo v principu omezuje volnost vlastníka při prodeji půdy: dřív, než ji prodá komukoli na trhu, musí dát šanci vybranému zemědělci nebo jiné oprávněné osobě dorovnat nabídku.

Ministerstvo zemědělství zatím nepředstavilo ani základní mechanismy chystané regulace. Šéf resortu Martin Šebestyán přes avizovanou účast na seminář nedorazil a přítomný tajemník Michal Hutňan pouze uvedl, že se na návrhu pracuje. Cílem je podle něj omezit spekulativní nákupy půdy, zároveň však minimalizovat ústavní a právní rizika.

Zastánci regulace tvrdí, že současný stav není udržitelný. Poukazují na rychlý růst cen půdy a pachtovného, spekulativní nákupy investorů a překupníků i na to, že zemědělci často hospodaří na půdě, kterou nevlastní. Podle ministerstva navíc mezi lety 2015 a 2025 ubylo zhruba 112 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Jenže právě právní a ústavní limity mohou být pro vládu jednou z největších překážek. Na možnou kolizi s ústavně chráněným vlastnickým právem podle Listiny základních práv a svobod upozorňují někteří právníci. Kritici regulace se také obávají snížení hodnoty pozemků, zatížených předkupním právem.

Advokátka Marie Pastyříková z kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba uvedla, že předkupní právo by představovalo zásah do jedné ze složek vlastnického práva, a sice práva nakládat s majetkem. Návrh by proto musel obstát v takzvaném testu proporcionality. Podle ní přitom nestačí, že cíl zákona může být legitimní: „Zákonodárce musí zvolit prostředek, který je ústavně přiměřený, je určitý a šetří podstatu a smysl toho práva.“

Právníci i zástupci nevládních organizací upozornili, že podobné zásahy do trhu s půdou už v zahraničí narážely na soudy. Nejčastěji padal příklad Slovenska, kde tamní ústavní soud zrušil část úpravy omezující nabývání zemědělské půdy.

Evropská komise kvůli národním úpravám trhu se zemědělskou půdou vedla či stále ještě vede řízení s několika státy, například s Maďarskem, Litvou, Lotyšskem či Bulharskem, uvádí právnička Zuzana Benešová z projektu Živá půda.

Častou výhradou vůči chystané regulaci je možné posilování koncentrace půdy do rukou významných hráčů v zemědělství. Ti dnes mnohem častěji hospodaří na pronajaté půdě, předkupní právo by jim proto mohlo dát do rukou silný nástroj, jak se k vlastní půdě dostat. „Znamenalo by to koncentraci půdy tam, kde už je nakoncentrovaná,“ varovala Benešová.

„Mám pocit, že jde o další pokus, jak konzervovat současnou strukturu v českém zemědělství, která vyhovuje velkým korporátům a velkým společnostem, a rozhodně nekonvenuje lokálním zemědělcům,“ míní Jaroslav Šebek, šéf Asociace soukromého zemědělství. Mluví o tom, že regulace „přilije benzin do probíhajícího požáru“, protože ti, kdo budou skupovat farmy, se přímo dostanou k předkupním právům.

Další možný problém nastínil poslanec a místopředseda Zemědělského výboru Petr Bendl (ODS). Podle něj by hodnota podniku s předkupním právem mohla v očích bank vzrůst, zatímco hodnota pozemku zatíženého tímto omezením by naopak mohla klesnout.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha ale odmítl, že by cílem regulace bylo vlastníkům půdy diktovat cenu. „Neznamená to, že někomu omezuji právo prodat pozemek za maximální cenu,“ řekl. Podle něj by zemědělec měl mít nanejvýš možnost dorovnat nejvyšší nabídku.

Bývalý šéf zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) je však přesvědčený, že silně kapitálově vybavená investiční skupina přeplatí zemědělce vždy, když bude chtít.

Nějakou formu regulace vlastnictví a nakládání s půdou podporuje sedm zemědělských organizací, sdružených do společné iniciativy. Před rizikem zásahu do soukromého vlastnictví naopak opakovaně varuje opozice a Asociace soukromého zemědělství.

V současnosti podle Pýchy pověřený Ústav zemědělské ekonomiky a informací zpracovává odbornou analýzu, nad kterou proběhne diskuze a poté vznikne návrh legislativy. Základem analýzy je materiál starý přes deset let, který popisoval, jak různé země regulují nakládání se zemědělskou půdou.

Pro zastánce je regulace nástrojem, jak omezit spekulativní nákupy půdy investory a překupníky, usnadnit zemědělcům přístup k pozemkům, na nichž hospodaří, a snížit tlak rostoucích cen půdy a pachtovného na jejich podnikání. „Málokdy se nám podaří nakoupit půdu. Cena je šílená, dostáváme se k návratnosti investice 50 až 100 let. Okno na transakce se často otevře jen na čtrnáct dní,“ popsal David Brož ze Společnosti mladých agrárníků ČR.

Martin Pýcha uvedl, že za deset let, od roku 2012 do roku 2023, se cena zemědělské půdy zvýšila čtyřikrát. Rostoucí cena půdy a pachtovného podle něj zvyšuje náklady zemědělských podniků a brzdí jejich investice.