Článek
Návštěva, která se uskuteční ve dnech 13. až 15. května, bude první návštěvou amerického prezidenta v Číně za téměř deset let – a přichází v klíčovém okamžiku pro vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Očekává se, že s Trumpem budou cestovat představitelé některých z největších amerických společností – včetně Boeing, Citigroup a Qualcomm – s cílem uzavřít dohody s čínskými firmami.
V dubnu 2025 Trump představil rozsáhlá dovozní cla na země po celém světě, ať už přátelské, nebo nepřátelské. Důsledkem této politiky byla vzájemná obchodní válka mezi USA a Čínou, v níž si obě strany uvalily cla přesahující 100 %. Cla byla pozastavena po posledním osobním setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji v říjnu. Hrozby z obou stran však pokračují.
Jak obchodní válka začala
Trump vyhrál volby v roce 2016 se slibem, že zajistí spravedlivější obchod pro USA a vrátí do země pracovní místa ve výrobním sektoru. V roce 2018 oznámil zavedení cel na čínský dovoz v hodnotě 250 miliard dolarů – což mnozí analytici považují za počátek obchodní války.
Ve stejném roce Trump uvalil cla i na další obchodní partnery, včetně Mexika, Kanady a Evropy. Také o těchto zemích prohlásil, že zneužívají Spojené státy.
Tato rozsáhlá opatření byla šokem, zejména pro Čínu, uvedl politolog Ning Leng z Georgetownské univerzity. „Bylo to poprvé, co brali Trumpa vážně, a pravděpodobně nečekali, že to opravdu udělá,“ řekl Ning pro server BBC.
V té době byla Čína mnohem více závislá na obchodu s Amerikou. USA byly klíčovým dovozcem čínského průmyslového zboží, což ohrožovalo čínské pracovníky v případě, že by se američtí odběratelé kvůli Trumpovým clům odvrátili.
Napětí se přidalo k již existujícím problémům, které již roky tížily čínskou ekonomiku, včetně stagnující domácí spotřeby, vysoké nezaměstnanosti a vleklé krize na trhu s nemovitostmi. Právě vývoz do USA představoval záchranné lano pro čínská pracovní místa a s Trumpem bylo nyní ohroženo.
„Pro jednu zemi je těžší odolat obchodní válce s jinou zemí, vůči níž má obchodní přebytek,“ uvedl Ning.
Když v roce 2021 Joe Biden vystřídal Trumpa, pokračoval v tlaku na Peking. Jeho administrativa se rozhodla nezrušit Trumpova cla uvalená na Čínu, protože sdílela přesvědčení, že USA musí brzdit růst svého rivala v odvětvích, jako je technologie, uvedl Ning.
Biden také zavedl omezení pro čínské firmy, včetně technologického giganta Huawei, který byl v podstatě vyhnán z USA kvůli obavám o národní bezpečnost. Pod drobnohled se dostal také TikTok, jehož americké operace byly nakonec odděleny od čínské mateřské společnosti.
Prakticky vyloučena byla z amerického trhu čínská elektrická vozidla (EV), když Biden zavedl na společnost vysoká cla.
„Často si myslíme, že Trump je vůči Číně tvrdý, ale dá se argumentovat, že Biden byl ještě protekcionističtější než Trump,“ uvedl ekonom Tang Heiwai z Hongkongské univerzity.
Trump 2.0
Po svém návratu do úřadu v roce 2025 ale Trump svou celní politiku ještě více zpřísnil. Uvalil na Čínu 20% cla a obvinil ji, že umožňuje příliv drogy fentanylu do USA. V den, který Trump nazval „Dnem osvobození“, stanovil 34% clo na čínské zboží, čímž se celková výše cel na Čínu zařadila mezi nejvyšší ze všech zemí.
Cla otřásla čínskými podniky a vedla k hromadění zboží ve skladech, zatímco americké firmy se snažily najít alternativní zdroje dodávek. Peking rychle reagoval vlastními opatřeními, včetně cel na americké zemědělské produkty, což zasáhlo farmáře – klíčovou Trumpovu voličskou základnu.
Trump však zřejmě nepočítal s tím, že Čína má téměř monopol na světové dodávky vzácných zemin – klíčových pro výrobu všeho, od smartphonů po stíhací letouny.
Trump využil cla k tomu, aby donutil země uzavřít dohody výhodné pro USA. Nemohl však riskovat klíčové podniky, které jsou závislé na čínských surovinách. Bylo načase vyjednávat.
Setkání mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem v říjnu skončilo tím, že Peking pozastavil vývozní kontroly, což znamenalo vítězství pro Trumpa. Trump také uvedl, že přiměl Čínu, aby okamžitě začala nakupovat americké zemědělské komodity a další zemědělské produkty – páteř americké ekonomiky.
Na oplátku Washington zrušil část cel, která uvalil na Čínu v souvislosti s dodávkami surovin používaných k výrobě syntetického opioidu fentanylu.
Bylo rovněž pozastaveno plánované zvyšování odvetných cel a v týdnech po schůzce byla zrušena omezení týkající se prodeje pokročilých polovodičů do Číny, ačkoli se to nevztahovalo na nejmodernější čipy.
Co je tentokrát na pořadu jednání?
Zatímco loni bylo dohodnuto celní příměří, trvalé řešení sporu se zatím nedaří. Čínské masivní investice do výroby znamenají, že podniky nemají jinou možnost než prodávat do zahraničí, protože domácí spotřeba zůstává slabá, řekl Tang pro BBC.
„Bude potřebovat USA. Neexistuje žádná jiná země, která by byla jako spotřebitelský trh tak velká jako USA,“ řekl.
Peking však do tohoto setkání vstupuje z pozice síly. Čínské exportní údaje totiž dosáhly rekordních úrovní, což je výsledek navazování nových obchodních partnerství po celém světě v době, kdy se vztahy s USA oslabily.
Peking také pokračoval v masivních investicích do robotiky a snaží se o výrobu vlastních pokročilých čipů, což by snížilo závislosti na západních firmách, jako je Nvidia. Trumpova administrativa bude zřejmě na Peking naléhat, aby více nakupoval zboží z klíčových amerických odvětví, včetně sójových bobů a leteckých součástek.
Návštěva však přichází v době, kdy Trump čelí neúspěchu své obchodní politiky poté, co Nejvyšší soud USA zrušil jeho cla zavedená v den osvobození.
Mezitím se obrátil na jiný zákon, aby uvalil dočasné 10% clo na všechny země, a zároveň zahájil vyšetřování Číny a dalších zemí kvůli nekalým obchodním praktikám. A právě minulý týden americký obchodní soud rozhodl, že nejnovější globální cla nejsou oprávněná, což by mohlo vést k budoucím soudním sporům.
A co Írán?
Není pochyb o tom, že nad setkáním Trumpa a Si Ťin-pchinga bude jako temný mrak viset íránská válka. Díky svým obrovským zásobám ropy a diverzifikovaným zdrojům energie se zdá, že Čína zatím snáší dopady války lépe než mnozí z jejích sousedů.
Čína je sama významným producentem ropy a většina dovážené suroviny pochází z Ruska. Tyto faktory pomohly zmírnit dopad konfliktu, přestože je Peking největším odběratelem íránské ropy.
Přesto se objevují náznaky, že s prodlužující se válkou dochází k zatěžování čínské ekonomiky, přičemž vysocí úředníci slibují přijetí razantních opatření na ochranu energetické bezpečnosti a dodavatelských řetězců Číny, uvedl Morris.
A tak, i když by Peking i Washington mohly mít motivaci k ukončení konfliktu – obě strany se totiž výrazně liší ve svých názorech na Írán –, svět bude sledovat, jak a zda se jim podaří tuto situaci překonat, uzavírá BBC.
