Článek
Český trh práce se mění. Platformy dnes zjednodušují lidem každodenní život, přinášejí inovace a digitalizaci, především ale zásadně usnadňují přístup na trh práce a dávají lidem svobodu zvolit si, kdy a jak chtějí pracovat.
Někteří však debatu o platformové práci v Česku zužují jen na otázku, zda jsou kurýři zaměstnanci, nebo podnikatelé. Ve skutečnosti ale řešíme něco podstatnějšího. Jde o to, zda zachováme hlavní principy fungující formy platformové práce, kterou dnes využívají stovky tisíc lidí, nebo ji nahradíme tradičním pracovním modelem, o který ale velká část z nich nestojí. Platformová práce není „nouzovým řešením“, ale vědomou volbou. Lidé ji využívají, protože jim umožňuje pracovat tehdy a tak, když potřebují. Možnost „zapnout a vypnout práci“ podle vlastní životní situace je jejím základním principem. V praxi to znamená, že spolupracující kurýři fungují jako skuteční nezávislí podnikatelé. Využívají své vlastní dopravní prostředky a mají svobodu spolupracovat s více konkurenčními platformami současně. Celý systém je řízen nabídkou a poptávkou. Nebavíme se jen o kurýrech, tento model flexibilní práce je klíčový pro lidi ze všech oblastí života, jako jsou lékaři, pečovatelé, právníci, řemeslníci, rodiče nebo studenti. Pro mnohé z nich by klasický zaměstnanecký poměr s přísnými pravidly nebyl alternativou, ale zásadní překážkou.
Životní příběhy za platformou
A potvrzují to i data. Podle průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) si 96 % kurýrů a řidičů cení možnosti volby pracovní doby a tři čtvrtiny považují svobodu podnikání za důležitější než jistoty zaměstnaneckého poměru. V roce 2024 jsme ve foodoře realizovali vlastní průzkum, kdy 87 % oslovených kurýrů v Česku uvedlo, že preferují práci na volné noze před zaměstnaneckým poměrem. Za těmito čísly stojí konkrétní příběhy. Spolupracuje s námi například otec předčasně narozených dvojčat, který díky svobodnému plánování směn mohl dva měsíce denně dojíždět do nemocnice, aniž by přišel o příjem. Jezdí u nás architekt, který si na kole čistí hlavu od práce u počítače, i maminka, které tato flexibilní práce pomohla překlenout výpadek příjmu při dlouhodobé nemoci manžela. Pro tyto lidi by klasické zaměstnání jednoduše nebylo řešením.
Ochrana bez ztráty svobody
Spolupracujeme s tisíci restaurací a stovkami obchodů. Celých 99 % z nich tvoří malé a střední podniky a v 70 % případů se jedná o lokální byznysy. V posledním čtvrtletí jsme doručovali do více než 1 700 měst, z nichž téměř 30 % tvoří venkovské oblasti. Ne všechny platformové modely jsou stejné. Na rozdíl od některých jiných hráčů dává foodora kurýrům flexibilitu, mohou přijímat objednávky podle vlastního rozhodnutí, kdykoli se odhlásit a zvolit si způsob doručování. Pokud jde o algoritmy, kurýři mají možnost získat informace o tom, jak systém v praxi funguje. Pokud jde o odměňování, kurýr vždy před přijetím objednávky vidí, kolik za ni vydělá. Věříme, že naše platforma nabízí konkurenceschopné a férové výdělky. Naše nejnovější data ukazují, že kurýři v průměru (bez spropitného) vydělávají stejně jako medián hrubé hodinové mzdy napříč všemi profesemi v zemi. Byli jsme také jedinou platformou v zemi, která během vrcholu palivové krize poskytovala kurýrům příspěvky na palivo.
Spor kurýrů a platforem
- 13. března se konala stávka kurýrů společností Wolt a foodora za lepší pracovní podmínky.
- Podle Jiřího Karafiáta z iniciativy Kurýři za lepší podmínky je jádrem problému změna, kterou provedly všechny firmy zhruba před dvěma lety. Tabulkové odměny, které určovaly částky za vyzvednutí, doručení a najeté kilometry, nahradil dynamický systém odměňování, který se mění podle aktuálních podmínek, poptávky nebo času. Odmítání nevýhodných objednávek může vést k pozastavení účtu na hodinu, den nebo k ukončení spolupráce, tvrdí Karafiát.
- Mezi hlavní požadavky protestujících patří zavedení transparentního tabulkového systému odměn, automatického navyšování odměn podle míry inflace a zvýšení sazeb, které budou odpovídat stoprocentnímu navýšení sazeb z tabulek odměn, které platformy vydaly naposledy v roce 2023. Karafiát dříve uvedl, že je průměrný hodinový výdělek 250 až 300 korun, později upřesnil, že v některých městech je kolem 200 korun. Připomíná, že z této částky musí kurýr odečíst odvody státu, benzin, amortizaci a servis auta.
- Náš článek o protestu kurýrů najdete zde: Stávka kurýrů nezabrala, jídlo se v pátek rozváží jako obvykle
Nabízení vyšších odměn v obdobích zvýšené poptávky zákazníků – například v pátek večer nebo během deště – není nátlak, ale přirozená tržní motivace. Abychom zajistili co nejlepší zákaznickou zkušenost, jako platforma zvyšujeme odměny kurýrů ve špičkách; to umožňuje kurýrům vydělávat více a doručovat v době nejvyšší poptávky, což pomáhá zajistit včasné doručení objednávek.
Naše data také ukazují, že kurýři pracují v průměru 15 hodin týdně, což odráží, že tuto práci si mnozí volí kvůli její flexibilitě vedle dalších závazků. Naše snaha o ochranu kurýrů nekončí jen správným nastavením aplikace. Chceme jim tuto jistotu poskytovat nejen na trhu, ale i v legislativě. Rozhodně se proto nebráníme debatě o posílení jejich sociální ochrany. Právě naopak. Naším cílem je spolupráce s nezávislými podnikatelskými subjekty na transparentních podmínkách, které chrání důvěru zákazníků, a jsme připraveni podpořit další opatření, pokud budou odpovídat flexibilní povaze této práce.
Dnes však narážíme na paradox: čím více chceme lidem poskytovat podporu, tím větší je riziko, že stát tento vztah překlasifikuje na zaměstnání. Prioritou by tak mělo být legislativní ujištění, že lidé, jejichž práce má objektivně nezávislý a podnikatelský charakter, nebudou plošně přeřazováni do režimu zaměstnání. Evropská směrnice o platformové práci dává Česku příležitost ukázat, že ochrana pracovníků a flexibilita nejsou v rozporu. Současný návrh zákona vnímáme jako velmi dobrý základ pro další diskusi, protože sdílíme společný cíl: nastavit transparentní pravidla, která lidi ochrání, a zároveň jim zachovají to nejcennější - svobodu rozhodovat o tom, kdy, jak a pro koho pracují. Oceňujeme proto dosavadní pragmatický přístup Ministerstva práce a sociálních věcí, které nechce platformy nadměrně regulovat ani vnucovat zaměstnanecký status tam, kde ho většina lidí nechce.
