Revolta sílí. Labouristé už hledají náhradu za premiéra Starmera

Pozice britského premiéra Keira Starmera je vrtkavější než kdy dřív.

Počet labouristických poslanců, kteří volají po rezignaci svého lídra, každou chvílí stoupá. Poslední kapkou, která završila měsíce narůstající frustraci, pro ně byl debakl ve čtvrtečních regionálních a místních volbách. Ten mnozí přičítají právě nepopulárnímu premiérovi, kterého od začátku roku oslabuje táhnoucí se skandál.

„Keir Starmer musí tento chaos ukončit a předložit časový plán pro klidný a řádný přechod k novému lídrovi,“ vzkázala ve shodě s desítkami labouristů poslankyně Rebecca Long-Baileyová, která v roce 2020 stála proti Starmerovi v boji o vedení strany.

Premiér nadále opakuje, že odstoupit nehodlá, je ovšem otázkou, zda se mu podaří tlak ustát. Na klíčovém úterním jednání vlády podle zákulisních informací BBC odmítl širší debatu o své budoucnosti, chtěl o ní mluvit s jednotlivými ministry zvlášť, ale nakonec je ani nepřijal. Dvě členky širší vlády v průběhu dne oznámily rezignaci.

Labouristických poslanců žádajících Starmerův konec už je dost na to, aby dokázali vyvolat hlasování o novém lídrovi (kvórum je 81 ze 403). Háček je v tom, že podle pravidel strany se rebelové zároveň musí shodnout na kandidátovi, který premiéra nahradí, a to se jim zatím nedaří.

Podle informací britských médií ale už teď v kuloárech probíhá boj o Starmerův post. Sesadit premiéra by se mohl pokusit „charismatický“ ministr zdravotnictví Wes Streeting nebo bývalá vicepremiérka Angela Raynerová, od které si levicově orientovaní labouristé slibují změnu kurzu.

Seznam Zprávy přinášejí stručné profily nejpravděpodobnějších „náhradníků“.

Jednou z kandidátek, o které se nejčastěji debatuje, je bývalá místopředsedkyně Starmerovy vlády Angela Raynerová.

Zvěsti o tom, že by se poslankyně a odborářka patřící k levému křídlu strany mohla ucházet o pozici lídryně labouristů, se objevují už od doby, kdy rezignovala na svůj post ve vládě. Z pozice ministryně pro bydlení i vicepremiérky odešla v září po tom, co se zjistilo, že za svůj byt platila nižší daně, než měla.

Sama sice zvěsti o kandidatuře nikdy nepotvrdila, v poslední době se nicméně začala v očích veřejnosti čím dál více stavět do pozice možného nástupce. Zkraje roku vzkázala, že Labouristické straně „dochází čas“ na prosazení změn a že si strana nemůže dovolit „jen formálně pokračovat dál tváří v tvář úpadku“.

Tlak pak zesílila v neděli, když dala premiérovi ultimátum a vyzvala ho, aby „představil změny, které naše země potřebuje“. Zároveň varovala, že po katastrofálních volebních výsledcích čelí labouristé své „poslední šanci“.“

„Labouristická strana existuje proto, aby se pracující lidé měli lépe. To se ale neděje dostatečně rychle a je potřeba to změnit - hned teď,“ vzkázala.

Podle britského politologa Tima Baleho z Queen Mary University of London by Raynerová mohla být odpovědí na volání levicového křídla labouristů, které má pocit, že Starmer stranu posunul příliš doprava a je třeba změnit kurz.

Britský list The Independent nicméně považuje za nepravděpodobné, že by Raynerová podnikla nějaký krok dříve, než se uzavře vyšetřování jejích daňových záležitostí. Konec se očekává v nadcházejících týdnech.

Ministr zdravotnictví Wes Streeting je nejvážnějším vyzyvatelem Starmera přímo zevnitř jeho vlastní vlády.

Streeting patří ke středopravému křídlu strany a platí za charismatického politika, který dokáže umně komunikovat a oslovit britskou veřejnost. Podle britských médií by už nyní mohl mít dostatečnou podporu poslanců k tomu, aby mohl zahájit boj o předsednictví strany.

Streetingova podpora mezi labouristy - stejně jako u Raynerové - ovšem není univerzální. O její část podle deníku The Guardian přišel v minulosti kvůli blízkým vazbám na bývalého britského velvyslance v USA Petera Mandelsona, který se zapletl do kauzy amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Právě tento skandál už měsíce také podkopává Starmerovu pozici.

Ani Streeting dosud veřejně nepotvrdil, že se chystá kandidovat. Britská média nicméně dříve informovala o tom, že Starmer zjistil, jaké má záměry poté, co zaměstnanec z Downing Street omylem obdržel textové zprávy s detaily jeho kandidatury.

Deník The Times pak v úterý napsal, že Streeting je podle svých spojenců připravený ucházet se o Starmerův čím dál ohroženější post. Podporovatelé premiéra ho mezitím obviňují z organizování vzpoury, s odkazem na vlnu výzev k rezignaci, které nyní přichází ze strany poslanců blízkých Streetingovi.

Už delší dobu se spekuluje také o možné kandidatuře starosty Velkého Manchesteru Andy Burnhama.

Těší se velké podpoře uvnitř strany i veřejnosti. Podle šetření organizace YouGov dosahuje věští popularity než kterýkoliv jiný labouristický politik a celkem 34 % Britů má za to, že by si vedl jako premiér lépe než Starmer.

Debaty o tom, že by mohl Starmera nahradit, zesílily po zářijové konferenci labouristů, kdy Burnham prozradil, že jej ke kandidatuře desítky poslanců v soukromí nabádají. On sám ji v minulosti nevyloučil.

Překážkou ovšem je, že Burnham momentálně není poslancem, a proto nemůže kandidovat na lídra strany. Tuto skutečnost chtěl sice zkraje roku změnit a ucházet se o poslanecké křeslo ve volebním obvodu Gorton a Denton, které by podle odhadů neměl problém získat. Jeho kandidaturu nicméně zastavil stranický Národní výkonný výbor.

Ačkoliv vedení trvalo na tom, že důvodem jsou důsledky, které by tento krok měl na jeho post starosty, příznivci tohoto politika namítali, že cílem bylo zabránit Burnhamově případné kandidatuře.

Ministr energetiky by mohl uspět jako kompromisní kandidát mezi levicovějším a středovým křídlem strany. Jeho největší zátěží je ale to, že už se jednou jako lídr labouristů neosvědčil: v roce 2015 prohrál straně volby, po kterých mimochodem tehdejší konzervativní premiér David Cameron vyhlásil referendum o brexitu.

Ed Miliband si ale mimo jiné díky své pozici stranického obhájce zeleného politiky dokázal získat popularitu mezi mladými voliči. Podle deníku Independent je dokáže oslovit na sociálních sítích. Navíc se dokázal distancovat od zmíněného skandálu okolo Mandelsona.

Zdroje deníku The Times nicméně tvrdí, že Miliband ustoupil od svých vůdcovských ambicí a v případné nové vládě by chtěl být spíše ministrem financí. Starmera vyzval údajně k odchodu už minulý týden.

Média o něm píšou spíše jako o možném „králotvůrci“ - může být klíčový pro jiného kandidáta. Jeho chvíle by nicméně mohla nastat, pokud hlasování o novém lídrovi přijde dřív, než by se Burnham mohl stát poslancem.

Poslankyně Catherine Westová nepatří v labouristických kruzích k předním tvářím. Je ale v tuto chvíli zatím jedinou členkou strany, která Starmerovi otevřeně pohrozila tím, že se jej pokusí sesadit.

Westová, kterou Starmer v minulosti zbavil funkce náměstkyně na ministerstvu zahraničí, v sobotním výboji proti premiérovi vzkázala, že kabinet se musí „přeorganizovat“ a navrhnout svého „nejlepšího komunikátora“ jako Starmerovu náhradu. Pokud se tak nestane, je připravená získat 80 jmen potřebných k vyvolání stranické volby.

Britská média nicméně připomínají, že cílem Westové je spíše vyvolat debatu, než že by se prezentovala jako vážná kandidátka. Sama přiznala, že v tuto chvíli nemá potřebnou podporu spolustraníků.