„Polsko pro Poláky.“ Pochod Varšavou ukázal sílu i rozpory pravice

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

Je půl desáté dopoledne. Šedivo, vlezlá zima. Do začátku tradičního Pochodu nezávislosti zbývají ještě více než čtyři hodiny, centrum Varšavy se už ale hemží lidmi s bílo-červenými vlajkami, kokardami a páskami se znakem kotvice, symbolem polského odboje za druhé světové války.

Mezi nimi jsou i sedmnáctiletí Dominik a Norbert. Přijeli nočním vlakem od Krakova. Sami, bez organizovaného zájezdu. Chodí do čtvrtého ročníku technické školy a na pochod se chystají poprvé.

„Doufáme, že všechno proběhne hladce a že prostě budeme slavit náš Den nezávislosti,“ říká mi Norbert.

Dominik chce akci vidět na vlastní oči a připomenout generace, které po 123 letech bez vlastního státu obnovily polskou nezávislost. „Polsko jsme my, my tvoříme tohle společenství,“ vysvětluje.

Poláci si 11. listopadu tradičně připomínají obnovení samostatného státu v roce 1918. Varšavský pochod se stal jednou z nejviditelnějších akcí státního svátku. Koná se už 17 let, provázejí ho ale také spory o jeho pořadatele, radikální účastníky a nenávistná hesla.

Na ta se mladíků ptám. Dominik říká, že by se dnešní svátek neměl soustředit na hesla proti cizincům nebo menšinám. Chtěl by si připomínat hlavně nezávislost. „Pamatovat na to, proč tu jsme a co zastupujeme,“ dodává.

O kontroverzích mluvím o kousek dál i s důchodcem Zdzisławem. Na pochod přijel popáté. Jezdí od chvíle, kdy odešel do penze. Pokud mu zdraví dovolí. Chce, „aby Polsko zůstalo Polskem“. Co to znamená? „Aby nám zůstalo naše náboženství,“ vysvětluje.

Výhrady k nenávistným heslům nesdílí. „Pochodují tu Poláci,“ říká a rozhovor stáčí k Němcům, které posílá do Berlína, k Ukrajině i zákazu potratů. O současné politické situaci má jasno: „Už nám zůstal jen prezident.“

Kontroverze ovšem k Pochodu nezávislosti patří dlouhodobě. Už kvůli tomu, kdo ho pořádá. Za nynější akcí stojí stejnojmenný spolek, u jejího vzniku byly Národně radikální tábor (ONR) a Všepolská mládež.

Expertka Anna Tatarová ze sdružení Nikdy víc (Nigdy Więcej), které dokumentuje rasismus a krajně pravicové násilí, připomíná, že obě organizace odkazují k fašizujícím a antisemitským uskupením meziválečného Polska. Podle ní se od tohoto dědictví neodstřihly.

Problém podle ní spočívá také v tom, jaké projevy pořadatelé v průvodu tolerují. Její sdružení sleduje jednotlivé ročníky už léta. Připomíná rasistické transparenty, výzvy ke smrti „nepřátel vlasti“, bitky s policií i útoky na novináře a ničení majetku.

„Ještě se nestalo, že by se tam neobjevily nenávistné transparenty a neskandovala se nenávistná hesla,“ říká mi v rozhovoru krátce před začátkem letošní akce. Podle ní tyto projevy nelze považovat jen za nahodilý exces několika účastníků.

Ostatně předměty namířené proti skupinám obyvatel jsou v centru Varšavy k vidění už ráno. Mezi desítkami stánků s vlajkami, šálami a čepicemi v národních barvách je i stánek paní Veroniky, která dorazila z Velkopolska.

„Já nemám konkurenci,“ říká mi, když se ptám na množství stánků v centru. Ostatní podle ní nabízejí hlavně vlajky a pásky. Ona má také samolepky a „typicky politická trička“.

Jednu z podobizen na tričkách mi představuje jako Waluśe. „Seděl ve vězení za, dalo by se říct, ušlechtilý čin,“ vysvětluje. Janusz Waluś byl přitom v Jihoafrické republice odsouzen za vraždu komunistického politika a bojovníka proti apartheidu Chrise Haniho, kterého zastřelil v roce 1993.

Na stole jsou i balíčky samolepek stažené gumičkami. Na jedné je přeškrtnutá duhová vlajka s nápisem „Zóna bez LGBT“, na dalších karikatura ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Dvacet zlotých za balíček. Uvnitř je směs motivů,“ popisuje Veronika. Samolepek je 20. Ptám se, jestli očekává, že se budou dobře prodávat. „Vždycky se všechny vyprodají,“ odpovídá.

Sama šije čelenky, vyrábí věnečky a zadává výrobu triček. Jezdí pravidelně na Den nezávislosti i na výročí začátku Varšavského povstání. Dnes vyrazila v pět ráno a doufá, že se brzy vrátí k dětem. Až se průvod dá do pohybu a ulice se uvolní, sbalí zboží a pojede domů.

Na dalších prodejních stolech jsou kukly a černé čepice s nápisem „Anti Antifa“, ale i karikatury lidí tmavé pleti a výzvy k zastavení nelegální migrace. Podobná hesla se pak objevují také v samotném průvodu.

Reportér listu Gazeta Wyborcza Rafał Górski v něm zachytil takzvaný černý blok, skupinu radikálních nacionalistů v černém oblečení, mnozí mají zakrytý obličej. Pod zelenými vlajkami ONR nesli velký transparent „Make Europe White Again“, tedy „Udělejme Evropu znovu bílou“. Skupina na trase spálila i vlajku s logem koaliční Levice.

Podle Górského byli mezi nimi i účastníci z Maďarska, Francie, Bulharska a Rumunska. Skandovali hesla „Bílá síla, bílá fronta“, „White power“ i antisemitské a homofobní nadávky. To vše v obklopení „běžných účastníků“, včetně rodin s dětmi.

Právě v tom je i každoroční úskalí mediálního pokrytí celé akce. Na stejném pochodu jsou skupiny extremistů i rodiny s dětmi, důchodci a mladí lidé, kteří svou účast vysvětlují vlastenectvím. Někteří zároveň říkají, že s nenávistnými projevy nesouhlasí.

„Myslím, že taková hesla prostě budu ignorovat a budu slavit to, co je polské,“ řekl mi ráno mladík Norbert. Prý chce vyzdvihovat Poláky, ne shazovat jiné národy. Jeho kamarád Dominik také žádá, aby se lidé soustředili na význam svátku.

Stejnou motivaci zmiňuje jedna z motorkářek, které se chystají vyjet v čele průvodu. „Pokaždé je stejná: Jsme Poláci, vlastenci,“ odpovídá na otázku, proč přijela. Představuje se jako Małgorzata ze Sulejówku. „Chceme, aby Polsko bylo pro Poláky,“ dodává.

Expertka Anna Tatarová ale odmítá, že by lidé přicházeli na akci bez možnosti vědět, s čím a kým je spojena. „Nikdo, kdo tam jde, nemůže říct, že neví, co je to za demonstraci,“ říká. Chápe, že mladé lidi láká průvod městem, vlajky a atmosféra připomínající fotbalové tribuny. Jejich účast ale podle ní dodává legitimitu i radikálnímu poselství organizátorů.

V průvodu přitom nechybí ani přední politici. Do jeho čela se letos znovu postavil prezident Karol Nawrocki, který loni vyhrál volby s podporou opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) i krajní pravice.

Nawrocki se k odpolednímu průvodu připojil po oficiálních státních oslavách svátku. Už při nich v projevu kritizoval ministra financí Andrzeje Domańského a postup vlády Donalda Tuska kolem ústavního soudu. Vleklý jedenáctiletý spor o tribunál, který se vyhrotil na konci října, byl i jedním z témat letošní demonstrace.

Pochod se letos konal pod heslem „Polák v Polsku pánem“. Organizátoři mluví o rekordní účasti půl milionu lidí, varšavský magistrát odhadl počty na zhruba 250 tisíc.

Průvod se každopádně táhl městem celé hodiny. Policie velké incidenty nehlásila, zcela bezzubým se však opět ukázal zákaz pyrotechniky. Centrum města opakovaně zahalil dým z dýmovnic a světlic a ještě pozdě večer Varšavou znělo dunění petard.

Letošní akce zároveň přichází jen pár dnů po útoku v Krakově, při kterém v sobotu zemřelo šest lidí. Vláda vyzývala ke klidu, ministr spravedlnosti Waldemar Żurek veřejně doufal v „pochod mlčení“. Pořadatelé ale předem oznámili, že chtějí slavit radostně a nenechat se zastrašit.

Pochod měl být navíc hlasitým protestem proti Tuskově vládě, což organizátoři říkali otevřeně. Davem se navíc nesl pokřik „Je*at Tuska“.

Například z pódia konzervativní televize wPolsce24 před Palácem kultury zněla slova o cestě k „novému Polsku“. „Za rok jsou volby. Jestli je vyhraje současný vládní tábor, je to konec Polska,“ řekl ředitel stanice Michał Karnowski. Vláda podle něj lidem vezme národní měnu, zbytky suverenity, výchovu dětí i rodiny.

„Tento pochod mobilizuje pravicová, krajně pravicová a fašizující prostředí,“ vysvětlovala mi před jeho začátkem Anna Tatarová. Velká pouliční akce v den státního svátku je podle ní příležitostí získávat politický kapitál před příštími parlamentními volbami na podzim 2027.

Předvolebně zněl i projev Krzysztofa Bosaka, místopředsedy sněmovny a lídra nacionalistické části Konfederace. Vyzýval ke sjednocení před příštími volbami, vytvoření „propolské vlády“ a odstavení Tuskova kabinetu, který označoval za „současnou kliku“.

Jak by takové sjednocení mělo vypadat, ale jasné není. Šéf PiS Jarosław Kaczyński během pochodu nabídl v rozhovoru s Onetem jednu společnou kandidátku pravice do obou komor parlamentu. „Je ale ještě potřeba přesvědčit politiky tří Konfederací,“ připustil. Mínil proudy kolem Bosaka, Sławomira Mentzena a Grzegorze Brauna.

Mentzen přitom ve stejnou chvíli zveřejnil fotografii s hořící světlicí před transparentem „Reset“. Přeškrtnuté na něm byly tváře Tuska i Kaczyńského.

Braun je krajně pravicový europoslanec a šéf Konfederace Koruny polské. Upozornil na sebe v prosinci 2023, když v Sejmu hasicím přístrojem uhasil chanukové svíčky. Tehdy se jeho hnutí začalo přezdívat „hasičákové“. Anna Tatarová za dva pilíře jeho politiky označuje antisemitismus a nenávist vůči Ukrajincům.

Jeho straně průzkumy přisuzují podporu kolem deseti procent. „Během těch tří let na politické scéně výrazně posílil zásluhou svého radikalismu,“ hodnotí Tatarová vývoj od incidentu v parlamentu.

„O žádném spojenectví s Grzegorzem Braunem nemůže být řeč,“ říkal přitom Kaczyński ještě v lednu. Dnes chce pro společnou kandidátku získat i jeho proud.