Mluví o převratu, zpívají karaoke. Polská válka o ústavní soud zblízka

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

„Čeká nás boj na obranu Božích práv a Kristova ducha na celém světě,“ nese se v úterý po osmé večer varšavskou třídou pojmenovanou po architektovi Janu Szuchovi.

V ulici, kde kromě ústavního soudu sídlí také ministerstva zahraničí a školství i ukrajinská ambasáda, se lidé modlí už nejméně půl hodiny. Pod jedním z červených přístřešků stojí na dřevěném stole obraz Panny Marie, za ním je na transparentu portrét prezidenta Karola Nawrockého a kolem lidé s růženci.

Ulice je uzavřená pro běžný provoz, oba její konce hlídají policejní vozy. Za plotem, kterým je ústavní soud obehnán, stojí několik policistů v bílých helmách a s průhlednými štíty. Před ním je malé stanové městečko a kousek od sebe stojí pódia dvou konzervativních televizí Republika a wPolsce24.

Pod nimi se v úterní večer modlí desítky lidí. Na červeně nasvíceném pódiu Republiky má v tu chvíli živý vstup Danuta Holecká, za vlády Práva a spravedlnosti (PiS) hvězda státní Polské televize (TVP), dnes tvář konzervativní stanice.

Před necelými dvěma týdny se tu přitom odehrávaly mnohem dramatičtější scény.

V noci z 30. na 31. října se před budovou shromáždil dav poté, co Anna Korwin-Piotrowská, zvolená za ústavní soudkyni současnou parlamentní většinou, oznámila pozastavení činnosti jeho dosavadního vedení a převzetí řízení soudu.

Prezident Karol Nawrocki přerušil cestu do Senegalu a vrátil se do Varšavy. Budovu soudu obehnala policie, „odstavení“ soudci se za podpory davu snažili dostat do areálu. Uprostřed noci pak do budovy soudu dorazil Nawrocki. Neobešlo se to bez fyzické potyčky se soudci. Záběry obletěly svět.

Opozice mluvila o státním převratu, vláda Donalda Tuska zas o obnově právního státu po letech ústavní krize. „Obnovení vlády práva je naší povinností,“ vzkázal premiér. Jedenáct let trvající spor o ústavní soud znovu otřásl polskou politikou a dál prohloubil politickou polarizaci.

Zjitřenou atmosféru pak přeťal sobotní útok v Krakově, po němž země vyhlásila na neděli a pondělí státní smutek.

Před ústavním soudem se lidé scházejí dál. O program se stará soukromá TV Republika a s ní spojené Kluby Gazety Polské. Obě organizace jsou zároveň úzce spjaty s opoziční stranou PiS.

Místy to ale spíš než bezprostředně hrozící převrat připomíná televizní estrádu.

Poslanec PiS Michał Wójcik tu minulou středu zpíval do mikrofonu šlágr legendy polského popu Krzysztofa Krawczyka „Jak minął dzień“. TV Republika v živém přenosu od soudu nabízela gravírované hodinky pro „obránce tribunálu“, jejichž koupí diváci podpoří televizi.

A v neděli, už během státního smutku, Republika odvysílala předtočený pořad, v němž její redaktor Miłosz Kłeczek před soudem rozezpívával publikum písní vytvořenou pomocí umělé inteligence.

„Jen ne Tusk,“ opakovalo se v refrénu. Scény vyvolaly pobouření i uvnitř pravicového tábora.

„Ničemu to nevadí,“ říká mi ke kritice posledních scén od soudu důchodce Andrzej Piwnicki. Nabídkou hodinek podle něj televize, kterou považuje za hlavní svobodný hlas a objektivní médium, získává potřebné peníze na provoz. Účastníci protestu prý bojují za svobodu jako v letech 1980 a 1981, tedy v době, kdy sílící opozici potlačil komunistický režim tanky v ulicích a výjimečným stavem.

Piwnického se ptám, co před chvilkou říkal policistům za branou. „Vysvětloval jsem jim, jaké paragrafy tady porušují,“ objasňuje. Je přesvědčen, že se podílejí na státním převratu. „A za státní převrat je od deseti let po doživotí,“ varuje.

Sám se hlásí k Hnutí obrany hranic, krajně pravicové organizaci nacionalisty Roberta Bąkiewicze, jež má před soudem několik stanů. Hnutí se proslavilo samozvanými hlídkami na hranici s Německem, které zastavovaly auta a pátraly po migrantech.

Do stanového městečka před soudem dochází senior Piwnicki už sedm týdnů, včetně nocí. Neodrazuje ho ani déšť a vlezlá zima. „My se tu chystáme až na minus třicet,“ říká mi.

Za sporem o soud vidí snahu podřídit Polsko unijnímu právu a připravit ho o nezávislost. Nevěří ani v regulérnost parlamentních voleb, které se budou konat příští rok na podzim. „Žádné poctivé volby už nebudou,“ obviňuje předem Tuskovu vládu z machinací.

A výrazná je i jeho představa budoucnosti TV Republika, která podle něj může kvůli tlaku přesunout vysílání do zahraničí jako kdysi Svobodná Evropa. Sám vzpomíná, jak ji poslouchal s uchem u rádia, aby ho nikdo nepřistihl.

Stanice je úzce spjata se stranou PiS, Tuskovu vládu označuje za diktaturu a její zásahy za státní převrat. Po změnách v TVP koncem roku 2023 převzala část jejích diváků i moderátorů a podle říjnového měření byla nejsledovanější zpravodajskou stanicí v Polsku.

Republika teď přitom čelí ostré kritice i kvůli zpravodajství o sobotním útoku v Krakově. Její šéf Tomasz Sakiewicz v přímém přenosu nepravdivě tvrdil, že na místě útoku nejsou policisté, a spekuloval, že policejní rezervy odvezli k ústavnímu soudu do Varšavy. Policista v civilu přitom zasahoval přímo za jeho zády.

Na televizi kvůli tomu přišly tisíce stížností, které teď řeší rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Stanici hrozí pokuta.

Jako hlavní zdroj informací má stanici i sedmnáctiletý Antoni, který před soudem přes plot sleduje dva policisty. Republiku sleduje v televizi i na YouTube a ani kritika programu jeho důvěrou neotřásá. „Vždycky se nějaká objeví, ale myslím, že ze všech médií jsou nejdůvěryhodnější,“ myslí si o opoziční stanici.

Do Varšavy přijel z městečka Trzcianka ve Velkopolském vojvodství kvůli středečnímu Pochodu nezávislosti. Když před 11 lety spor o ústavní soud začínal, bylo mu šest let. I kvůli tomu ho zajímají hlavně současné události. „Dříve jsem do toho nebyl tak zasvěcený,“ říká mi.

Spor o soud vnímá hlavně optikou odporu k současné vládě. „Naše vláda je něco strašného a naší zemi hodně ubližuje. Škodí to každému,“ říká mi student technické školy.

Na středeční pochod, který pořádají nacionalistické organizace, dorazila i Krystyna s manželem. Cestu měli dlouhou, jeli až ze Štětína na severozápadě země. U ústavního soudu se zastavili, protože dorazili o den dříve. „Právo je teď v Polsku takové, jak si jej vykládá premiér Tusk,“ stěžují si.

Stejnou scénu ale vidí úplně jinak seniorka Maria. Bydlí za rohem a v Szuchově ulici venčí psa. Že by tu šlo o státní převrat, odmítá: „Ne, v žádném případě.“ Podle ní někdo protestující politicky využívá a mnozí ani nevědí, proč tu jsou. „Je mi líto těch lidí, když je zima a mokro. Jsou tu hlavně starší lidé, kteří sotva chodí,“ říká. Do politického sporu by nezatahovala víru, kterou považuje za intimní věc.

„Kaczyński to rozdmýchal,“ přičítá vyhrocení konfliktu předsedovi PiS. Prezidentovi nevěří. Současnou vládu naopak hájí. „Myslím, že v téhle situaci dělají, co mohou,“ říká.

Přes opačný pohled na vládu se Krystyna a Maria v jednom shodnou: Ani jedna nechce začínat s ústavním soudem od nuly. „Nejsem pro reset,“ říká Krystyna. „Když dojde na reset, začne to zase nanovo,“ vysvětluje svůj nesouhlas s kompletní změnou soudu Maria.

Premiér Tusk přitom v úterý už ohlašoval „počátek nové éry“ tribunálu, který podle něj konečně má řádné složení. Slíbil zveřejnit usnesení shromáždění soudců se změnami vnitřních pravidel soudu. „Doufám, že to bude symbolický konec války o ústavní soud,“ uvedl.

Dosavadní předseda soudu Bogdan Święczkowski ale změny neuznává. Ještě v pondělí s průkazem v ruce znovu marně žádal o vpuštění do budovy. „Státní smutek mě nezbavuje ústavní povinnosti vykonávat svou práci u ústavního soudu,“ prohlašoval před branou. Korwin-Piotrowskou označoval za uzurpátorku.

V úterý večer přišel další zvrat. Nejvyšší soud totiž zrušil opatření, jimiž Korwin-Piotrowská pozastavila výkon povinností Święczkowského a jeho zástupce Bartłomieje Sochańského.

Soudkyně ale oznámila, že rozhodnutí nemá na jejich pozastavení žádný vliv. Nejvyšší soud podle ní nemá pravomoc takto zasahovat do chodu ústavního soudu. Její opatření může přezkoumat pouze kárný senát složený ze soudců samotného tribunálu.

Konec vleklého sporu o ústavní soud je tak v nedohlednu. Další dějství má proběhnout už ve středu odpoledne při pochodu Varšavou. Šéf PiS Jarosław Kaczyński v úterý večer burcoval příznivce k silnějšímu odporu proti vládě. Středeční svátek nezávislosti podle něj nabízí příležitost ukázat, že se nenechají zastrašit. „Ten odpor trvá, ale měl by být silnější,“ prohlásil.