Není to bulvár, ale vysoce citlivá záležitost, říká k aféře Nvidia novinář

Jedna z nejmocnějších technologických firem světa čelí skandálu, který může mít dopady daleko za hranicí jejího byznysu. Generální ředitel americké Nvidie Jensen Huang se zapletl se ženou podezřelou z vazeb na čínské zpravodajské služby. Jaké to může mít dopady pro něj, pro firmu i pro celý svět?

Společnost Nvidia začala vyšetřovat zprávy o tom, že se její šéf stal terčem zahraniční zpravodajské operace. Americké tajné služby totiž mají podle amerických médií podezírat Alice Huang, se kterou její jmenovec udržoval milostný poměr, ze špionáže ve prospěch Číny.

Šéf Nvidie Jensen Huang, který je více než 40 let ženatý, nevěru přiznal. Jeho firma ale zároveň v prohlášení uvedla, že správní rada nemá důvod se domnívat, že došlo k ohrožení národní bezpečnosti nebo úniku obchodních tajemství.

Kauza přichází v době, kdy je Nvidia na předních příčkách globálního závodu o umělou inteligenci a její nejvyspělejší čipy jsou strategicky důležité i pro americkou národní bezpečnost. Právě proto mimomanželská aféra šéfa jedné z největších technologických firem světa, který navíc vždy vystupoval jako člověk zcela oddaný své rodině, není jen zprávou pro bulvární plátky, ale informují o ní i všechna seriózní zpravodajská média.

„Týká se to národní bezpečnosti a ekonomiky budoucnosti. Protože ať už chceme, nebo ne, je to o umělé inteligenci, a umělá inteligence tady už s námi zůstane,“ podtrhuje význam celé kauzy v podcastu 5:59 technologický novinář a redaktor serveru Lupa.cz Jan Sedlák.

Zároveň vysvětluje, že roli v této oblasti v podstatě v dnešní době hrají jen dvě mocnosti - Spojené státy a Čína. „A pokud jedna mocnost má nad tou druhou trošku navrch, tak se do toho zapojují věci jako špionáž, a proto to není jen o bulváru, ale je to vysoce citlivá záležitost,“ vykresluje Sedlák situaci, na jejímž pozadí se aféra odehrává.

Nutno podotknout, že Čína informace o špionáži označuje prostřednictvím svých státních médií za „výmysly v duchu hollywoodských scénářů“, ve Spojených státech ale k věci přistupují se vší vážností a očekává se vyšetřování v Kongresu.

V tuto chvíli je podle Jana Sedláka problematické zejména to, že se Jensen Huang „částečně zdiskreditoval“ vůči Spojeným státům, které chtějí mít nad klíčovými hráči na byznysovém poli co největší kontrolu.

Šéf Nvidie totiž - na rozdíl od řady jiných důležitých aktérů - zastával názor, že je žádoucí, aby Spojené státy dodávaly své technologie včetně čipů i do Číny, pokud z nich chtějí udělat skutečně globální standard - podobně jako je to s americkým dolarem v případě měny - a nedávat Číně důvod, aby vyvíjela své vlastní a nakonec v technologické studené válce zvítězila.

„Huang dlouhodobě tlačil na mírnější postup vůči Číně. A teď v podstatě ti američtí protičínští jestřábi dostali náboje na to, aby řekli: Ty do toho vůbec nemluv, ty jsi se teď úplně odkopal,“ zasazuje Sedlák Huangovu aféru i do kontextu vnitropolitického boje ve Spojených státech.

Čína, kam Spojené státy zakázaly vyvážet své pokročilé čipy, přitom podle něj dokáže Američanům konkurovat čím dál tím víc. A ne vždy si při tom musí vypomáhat špionáží. „Když je Čína zahnaná do kouta a je nucená něco dělat, tak to pro Západ většinou nedopadá dobře, protože oni ty zdroje mobilizují a dlouhodobě masivně investují. Mají na to znalosti a je to jejich priorita,“ upozorňuje novinář.

Velkou neznámou je to, jak celá aféra dopadne na společnost Nvidia, která má dnes těžko představitelnou tržní hodnotu přes čtyři biliony dolarů.

„Ne nadarmo se z Nvidie stala tzv. centrální banka umělé inteligence. Oni mají tolik volných peněz, že je reálně nemají kam dávat,“ vysvětluje Sedlák. Firma tak podle něj nainvestovala velký objem peněz do různých menších firem zaměřených na umělou inteligenci, které si pak zase kupují od Nvidie čipy.

„Proto se mluví o bublině (…) Je to zacyklené, částečně jako perpetuum mobile, ale je to neuvěřitelná hybná síla, co se týče peněz v oběhu,“ podotýká novinář.

Huang v tuto chvíli neuvažuje o rezignaci, ale nedá se vyloučit, že k ní bude dotlačen. Těžko si ale podle Sedláka představit, kdo by ho v čele firmy, kterou v roce 1993 spoluzakládal a jejíž směřování celou dobu řídil, nahradil. O firmu jako takovou by prý ale obavy v tuto chvíli neměl, a to navzdory tomu, že akcie této firmy klesly v posledních dnech zhruba o čtyři procenta.

„Myslím si, že to celé nějak ustojí. Protože o ní platí to známé „too big to fail“ (je příliš velká, než aby mohla padnout). A je důležitá i pro americkou politiku. Vlastně i proto se (kolem ní) teď svádějí takové boje,“ domnívá se Jan Sedlák.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o Alice Huang a o tom, proč se o ni už dříve americké tajné služby zajímaly, nebo uslyšíte, jak blízko má Jensen Huang k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.