Po střelbě v Krakově řeší Polsko podvrhy i výhrůžky

V noci po sobotní střelbě krakovský hejnal na dvanáct hodin umlkl. Krátkou melodii jinak trubač hraje každou celou hodinu z věže baziliky Panny Marie. Podle krakovských hasičů šlo o první přerušení od roku 1939.

V pondělí v osm večer dal hejnal k zahájení pietního pochodu za účasti prezidenta Karola Nawrockého i premiéra Donalda Tuska.

Tisíce lidí si tím na místech, kde se v sobotu střílelo, připomněly oběti a zraněné. Krátký „pochod ticha“ završil dvoudenní státní smutek. Trubač během něj z balkonu radniční věže zahrál The Sound of Silence od Simona a Garfunkela.

Při sobotní střelbě v centru Krakova zemřelo šest lidí. Podle dosavadních zjištění prokuratury stejný muž zastřelil také své rodiče a sestru v Ostrowci Świętokrzyském. Čtyřiadvacetiletý útočník, kterého postřelili policisté, zemřel v pondělí v nemocnici. Prokuratura krakovskou střelbu vyšetřuje jako trestný čin teroristické povahy.

Ministr vnitra Marcin Kierwiński už v sobotu večer řekl, že podle prvních zjištění se útočník zajímal o krajně pravicové ideologie. Politik za to pak čelil kritice a opakovaným dotazům na to, zda nešlo o unáhlený výrok. Mluvčí vlády Adam Szłapka v té souvislosti v pondělí vyzval ke zdrženlivosti.

Kierwiński v úterý v Polském rozhlase řekl, že na svých slovech trvá a že už v sobotu upozorňoval, že se informace musí ověřit.

V úterý se ke Kierwińského výroku vyjádřil také ministr spravedlnosti Waldemar Żurek, který je zároveň generálním prokurátorem. Podle něj našli vyšetřovatelé v útočníkově počítači stopy po návštěvách stránek o norském krajně pravicovém teroristovi Andersi Breivikovi.

„Velmi výrazná je tu stopa pravicového extremismu,“ tvrdí Żurek. Za další vodítko označil takzvanou Gadsdenovu vlajku s chřestýšem, která visela v útočníkově pokoji. V USA ji používají mimo jiné libertariáni, zastánci širokého přístupu ke zbraním i některé krajně pravicové skupiny.

Polský amerikanista Bohdan Szklarski ale upozorňuje, že v Polsku může vyjadřovat obecnější odpor k zásahům státu do života lidí. Nález už v pondělí potvrdil mluvčí polské Národní prokuratury Przemysław Nowak. Zároveň řekl, že je předčasné dělat závěry o ideologii nebo motivu střelce.

„Některé indicie naznačují, že pachatele fascinovaly krajní ideologie. Potřebujeme ale víc času, abychom mohli vyvodit závěry o jeho motivu. Dál shromažďujeme důkazy,“ řekl k tématu v úterý Eryk Stasielak, vedoucí krakovské pobočky polské Národní prokuratury.

Podle ministra Żurka vyšetřovatelé zatím nemají dopis ani jiný vzkaz, v němž by útočník vysvětlil, proč střílel.

Po prvních zprávách o útoku polské sociální sítě „vybuchly“. Ihned se objevila záplava spekulací a také obsahu podvrženého pomocí AI, začalo se sdílet pachatelovo plné jméno, fotografie a obsah z jeho údajného facebookového profilu - leckdy ve výkladu umožňujícím manipulaci, případně po úpravě pomocí AI.

Když policie potvrdila, že útočník je polský občan, tvrzení, že je Ukrajinec, začalo ustupovat jiné dezinformační verzi. Podle ní měl bojovat v ukrajinské armádě.

Tvrzení o službě v ukrajinské armádě se opíralo o fotografii nášivky z útočníkovy výstroje. Příspěvky ji vydávaly za emblém americké značky, ale podle srovnání deníku Gazeta Wyborcza šlo o jiný motiv. Web OKO.press dohledal, že se tvrzení z ruských a proruských kanálů rozšířilo i na weby v dalších evropských zemích.

Na facebooku se šířila i podvržená fotografie, na níž střelec stojí vedle ministra vnitra Marcina Kierwińského. Sdílel ji mimo jiné radní z Gdyně s tvrzením, že útočník ministra podporoval. Podle polského Demagogu snímek vznikl pomocí umělé inteligence, zřejmě úpravou fotografie, na níž je Kierwiński s varšavským politickým aktivistou.

Gdyňská radnice kvůli příspěvkům radního podala trestní oznámení.

Stejný typ vodoznaku našel Demagog i ve falešném videu, které kolovalo jako údajný záznam toho, jak střelec předem ohlašuje útok. Také tohle video vzniklo pomocí umělé inteligence.

Podobně se na sítích vykládal snímek, na němž má útočník plynovou masku a oblečení vojenského střihu a pózuje s duhovou vlajkou. Podle listu Gazety Wyborcza se na fotografii odvolávala mimo jiné bývalá europoslankyně Izabela Klocová, když zpochybňovala slova ministra vnitra o krajně pravicových sympatiích střelce.

Z fotografie přitom nelze vyčíst, co chtěl muž pózou vyjádřit, jaký měl vztah k LGBT+ lidem ani proč střílel. I s touto fotografií se navíc manipulovalo „doostřením“ v nástrojích AI, podobně jako při úpravách záznamu ze zadržení pachatele. Na nich manipulátoři pozměnili vzor na útočníkově tričku.

Podle polského ministerstva digitalizace zaznamenaly nejrozšířenější nepravdivé verze už v sobotu dohromady přes 200 milionů zobrazení. Státní institut NASK nahlásil platformám přes dva tisíce účtů, které je šířily. Mezi nimi byly i automatizované profily, které zveřejňovaly příspěvky v několika jazycích.

Umělá inteligence posloužila i k výrobě videí, která ze střelce dělala hrdinu. Podle deníku Rzeczpospolita začal TikTok už několik hodin po útoku uživatelům doporučovat oslavné sestřihy. Vedle klipů s hudbou a pastelovými filtry se šířily i animace vytvořené pomocí AI. V těch ruskojazyčných vypravěč líčil vraždy jako nevinné příhody.

Podobná videa jsou běžná v části internetové subkultury známé jako True Crime Community, kde si lidé z pachatelů masových vražd vytvářejí idoly.

Polská policie mezitím prověřovala i příspěvky, které vyvolávaly obavy z dalšího útoku. Ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že policisté z útvaru pro boj s kyberkriminalitou od soboty zadrželi celkem devět lidí, kteří podle nich mohli ohrozit veřejný pořádek.

Podobné výhrůžky řešila česká policie v období po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023.

Už od víkendu se v zemi vede debata, jak média o střelbě informovala. Ozývají se i sami novináři. Rada polských médií zkritizovala, že se v živém vysílání objevily nepodložené politické závěry.

Například televize Polsat v sobotu uvedla, že střelec náležel do polských ozbrojených sil, což záhy dementoval ministr obrany. Média s odkazem na „neoficiální zdroje“ informovala i o úmrtí jednoho z postřelených zasahujících policistů. Oba zranění policisté přežili a jsou v nemocnici.

Další výhrady míří na to, kam až některé redakce zašly při hledání motivu. Média ihned ve velkém zkoumala útočníkovy názory a snímky ze sociálních sítí, některá se vydala s kamerou i za jeho rodinou.

Pobouření vyvolala reportáž Kanału Zero, média, které vyrostlo na YouTube a dnes provozuje i televizi a zpravodajský web. Médium funguje jako hybridní podnikatelský a reklamní projekt svého zakladatele Krzysztofa Stanowského, který loni kandidoval v polských prezidentských volbách.

Dva dny po střelbě kanál odvysílal rozhovor s útočníkovou osmdesátiletou babičkou a strýcem. Na záběru je vidět exteriér i interiér venkovského domu, redaktorka se ptala na vztahy v rodině, která při útoku v Ostrowci Świętokrzyském přišla o tři členy.

Po vlně kritiky Kanał Zero reportáž i krátké klipy stáhl. Stanowski označil materiál za zbytečný a omluvil se.

S útočníkovou babičkou mluvili také reportéři bulvárního deníku Fakt a Gazety Wyborczej. Fakt svůj rozhovor rovněž stáhl. Gazeta Wyborcza text ponechala na webu. Podle zástupkyně šéfredaktora Pauly Skalnické rozhovor pomáhal přiblížit okolnosti tragédie a žena chtěla o tom, co prožívá, mluvit.

Polská vysílací rada po stížnostech prověřuje reportáž televize Republika, pravicové stanice blízké opozičnímu Právu a spravedlnosti. Její šéf Tomasz Sakiewicz v živém vstupu z krakovského náměstí tvrdil, že na místě chybějí policisté, a naznačoval, že je vláda poslala do Varšavy kvůli sporu o Ústavní soud.

Podle policejní časové osy si přitom policisté s útočníkem vyměnili palbu zhruba tři minuty po prvním hlášení.

Sakiewicz se hájí tím, že popisoval, co v tu chvíli viděl na náměstí. V pondělí napsal, že v dosahu jeho kamery byl jediný policejní technik, který zajišťoval prostor u jedné z obětí. Kritiku označil za „bezprecedentní štvanici“ a tvrdil, že jeho živý vstup slouží jako záminka k umlčení stanice.

V Krakově kvůli smutku zrušili tradiční běh ke Dni nezávislosti a omezili program středečních oslav. Ve Varšavě mezitím radnice na doporučení policie postavila v centru betonové zábrany.

Na 11. listopad, kdy si Polsko připomíná obnovení samostatného státu v roce 1918, tam nacionalistické organizace každoročně svolávají Pochod nezávislosti. Akci pravidelně provázejí potyčky i incidenty se skandováním nenávistných hesel a účast evropských krajně pravicových uskupení. Letos se k pochodu opět připojí i prezident Karol Nawrocki.

Po sobotní střelbě se na sítích šířilo tvrzení, že vláda útok využije k zákazu středečního pochodu. „Pochod nezávislosti nikdo zakazovat nehodlá,“ reagoval na spekulace premiér Donald Tusk. Zákaz nošení zbraní ve Varšavě na den oslav ministerstvo vnitra oznámilo už dva dny před střelbou.