Článek
Pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o rostlinolékařské péči, který zasahuje i do zákona o Státním pozemkovém úřadu, má zúžit nově zavedené přednostní právo mladých zemědělců na pronájem státní půdy.
Mladí zemědělci mají od ledna 2026 kromě nepropachtovaných pozemků také přednostní přístup k pozemkům, které stát pronajímá na dobu neurčitou, a to alespoň na deset let.
Kdo je mladý zemědělec?
Za mladého zemědělce zákon považuje farmáře do 40 let, který začal podnikat nejvýše před pěti lety.
Hlavním motivem úpravy, kterou v minulém roce obhajoval tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) bylo podpořit generační výměnu v zemědělství a pomoci tím zmírnit problém, s nímž „bojuje celá Evropa“. Získat půdu k hospodaření je velmi komplikované, lidé ze zemědělství odcházejí a dlouholetí farmáři stárnou.
Pozměňovací návrh poslance a místopředsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Davida Pražáka ale nyní tuto výhodu škrtá a mladým ponechává pouze přednostní režim u „volných“ pozemků. Těch je však podle Asociace soukromého zemědělství málo a změna jde zcela proti smyslu nedávno zavedené výhody pro mladé.
„Nemá to nic společného s tím, že by si někdo chtěl uzurpovat půdu. Jde o to, aby se vztahy na vesnici nevyhrocovaly,“ varuje Pražák před možnými spory, kdy by Státní pozemkový úřad dával výpovědi k propachtovaným pozemkům starším zájemcům, o které by se hlásili mladí farmáři.
S dalším vysvětlením odkázal na Společnost mladých agrárníků a Agrární komoru ČR, s nimiž poslanec o změnách předem diskutoval.
„Když zákon začal platit, objevila se poměrně významná sorta spekulantů, která se rozhodla na tom postavit byznys. Dostalo se k nám, že je to perfektní možnost, jak si navýšit výměru, což je v pořádku, ale jen u těch, kteří půdu potřebují,“ vysvětluje předseda Společnosti mladých agrárníků David Brož.
Uvedl také, že původní legislativní změna má další nedostatky – například neobsahuje žádný strop na množství takto získané půdy. O současném návrhu mluví jako o „záchranné brzdě“ a nevyloučil, že se zákon může v budoucnu měnit podle toho, jaký bude mít efekt.
„Toto je kompromis. Existovala i varianta, že by se to zrušilo úplně, ale to jsme nechtěli. Tady by opravdu vznikala IČA, která by si propachtovala poměrně velkou výměru, a neříkám na úkor ‚starých‘ zemědělců, ale spekulativně,“ uvedl.
V praxi však podle něj zatím k žádným spekulacím se státní půdou nedochází, protože zákon platí teprve krátkou dobu. „Ano, je to určitým způsobem předběžná obava, ale důvodná,“ dodal.
Na přípravě původní legislativy, která výhodu pro mladé zemědělce od letoška přinesla, se přitom Společnost mladých agrárníků v roce 2025 sama podílela.
Chystané změny ale nikdo nekonzultoval s Asociací soukromého zemědělství, která zastupuje největší množství drobných farmářů. Asociace iniciativu poslance kritizuje a požaduje vysvětlení nejen po něm, ale také po ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi.
„Pokud by byl tento poslanecký návrh vládního poslance koalicí podpořen, znamenalo by to, že záměrem současné vlády ve skutečnosti není podpora mladých zemědělců, ale snaha o zakonzervování současného stavu s desítkami let pronájmů stále stejným subjektům tak, aby se k pronájmu státní půdy nikdo nový nedostal,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Podle dřívějších údajů Státní pozemkový úřad hospodařil ke konci roku 2020 s bezmála 129 tisíci hektary pozemků, z nichž měl 109 733 hektarů propachtováno nebo pronajato.
Půda je nedostatkovým aktivem, ke kterému se dlouhodobě snaží dostat zemědělci i investoři. Vlastní půda chybí zejména větším podnikům. Půda je dnes velmi žádaná i kvůli neustále rostoucím nájmům, které vedle ostatních nákladů snižují ziskovost zemědělců.
Debata o přednostním pachtu navíc zřejmě nebude posledním střetem o pravidla pro zemědělskou půdu. Ministr zemědělství Martin Šebestyán už koncem loňského roku řekl, že cílem tohoto volebního období je i návrh na zavedení předkupního práva k půdě.
