Wall Street slaví další rekord, i když většina akcií klesla

Americké akciové trhy pokračují v jízdě na nových maximech. Index S&P 500 se tento týden znovu vyšplhal na rekordní úroveň kolem 6900 bodů. Za tímto růstem se ale skrývá překvapivý nesoulad.

Specifickým dnem bylo zejména úterý, kdy 80 procent akcií zařazených do indexu kleslo, zatímco samotný index obchodní den uzavřel mírně v plusu. Jinými slovy, jen 104 titulů z pětistovky posílilo. Podle dat společnosti Bespoke Investment šlo o největší rozdíl mezi růstem indexu a poklesem většiny jeho akcií minimálně od roku 1990. Taková situace je výjimečná a ukazuje, na jak úzkých základech je současný růst na Wall Street postavený.

Váha deseti největších firem dnes tvoří téměř 40 procent celé hodnoty indexu, takže několik gigantů, zejména z technologického sektoru, dokáže svým výkonem převážit stovky menších titulů. Pro běžného investora to může být matoucí – index láme rekordy, ale většina akcií v něm ve skutečnosti klesá.

Analytici tento jev označují jako „úzký trh“, tedy situaci, kdy růst táhne jen hrstka akcií. V praxi jde o varovný signál, jelikož trh v tu chvíli stojí na několika málo nohách a stává se křehčím. Stačí slabší výsledky hospodaření nebo negativní zpráva týkající se jednoho z velkých jmen a může se zastavit růst celého trhu.

Současný optimismus na burze stojí hlavně na technologických gigantech známých jako Velká sedmička, kam se řadí společnosti Nvidia, Microsoft, Apple, Amazon, Alphabet, Meta a Tesla. Tyto firmy těží z vlny investic do umělé inteligence, polovodičů a cloudových služeb, zatímco zbytek trhu se drží stranou. Výsledkem je rekordní index, ale nerovnoměrný trh.

Zatímco držitelé akcií slaví, investoři sázející na pokles, takzvaní shortaři, zažívají nejtěžší rok od 2020. Podle dat společnosti S3 Partners, na něž odkazuje list Financial Times, posílila od začátku letošního roku hodnota koše 250 nejvíce shortovaných amerických akcií o 57 procent. Pro ty, kteří sázeli na jejich pokles, to znamená bolestivé ztráty.

Stejný fenomén trh naposledy zažil během pandemické euforie roku 2020, kdy trh vystřelily vzhůru „meme akcie“, tedy tituly, které se staly hitem mezi drobnými investory na sociálních sítích. Dnes hraje roli AI mánie, víra v pokles sazeb a příliv peněz od drobnějších investorů, kteří často nakupují spíše podle nálady trhu než podle skutečných výsledků firem.

„Cykly se staly tak dlouhými a korekce tak krátkými, že poptávka po tradičním shortování zkrátka není,“ říká pro Financial Times Carson Block, zakladatel fondu Muddy Waters, který se specializuje na odhalování slabin firem. „V dnešní době se každé riziko na trhu nakonec bere jen jako příležitost k nákupu při poklesu,“ dodává.

Podle Anne Stevenson-Yangové z analytické společnosti J Capital Research je letošek pro shortaře extrémně obtížný. „Letos je to opravdu, opravdu těžké. Od roku 2020 všichni čekáme, že se trh stane racionálnějším, ale nestalo se to. Jen stoupá, stoupá a stoupá. Drobní investoři mají větší tendenci svézt se na vlně, ať už je oprávněná, nebo ne,“ tvrdí.

Jak upozorňuje Financial Times, v letošním růstu se daří i společnostem, které by podle tradiční logiky měly spíš ztrácet. Například akcie bitcoinového těžaře TeraWulf vyskočily skoro trojnásobně, autopůjčovny Hertz asi o 45 procent. Obě společnosti přitom patří mezi časté cíle investorů sázejících na pokles – tedy těch, kteří vydělávají, když cena akcie klesne.

Místo očekávaného poklesu ale přišel pravý opak. Prudký růst těchto titulů přiměl část spekulantů své sázky rychle uzavírat a akcie nakupovat zpět, čímž růst ještě víc urychlili. Tento efekt, známý jako „short squeeze“, se v roce 2025 objevuje opakovaně.

„Letos se nejlépe daří právě těm nejrizikovějším a nejméně kvalitním akciím,“ říká pro Financial Times jeden z amerických investorů sázejících na pokles. „Kdo se zaměřil na tuhle část trhu, neměl šanci uspět,“ dodává. Podle něj dnes trh přestal trestat chyby – i firmy, které by dříve doplatily na pochybné chování nebo slabé výsledky, dál bez problémů rostou.

Zatímco část investorů varuje před přehnaným optimismem, jiní se dál vezou na vlně nadšení kolem umělé inteligence. Technologické firmy masivně utrácejí za datová centra a čipy, ale ceny jejich akcií už míří do extrémních výšin.

„Když se trh opírá o pár hvězd, stačí jediná slabší výsledková zpráva a euforie se může rychle vypařit,“ varují analytici. Rozdíl mezi hlavním indexem a jeho „rovnovážnou“ verzí, kde mají všechny firmy stejnou váhu, se letos prohloubil na více než deset procentních bodů. Běžné americké akcie tedy zdaleka nerostou takovým tempem jako jejich velcí bratři.

Shortaři mezitím hledají nové cesty, jak přežít. Ti aktivističtí, kteří odhalují účetní triky či přehnané sliby firem, se zatím drží lépe. Ale i pro ně je doba složitá, jak shrnuje jeden z veteránů trhu pro Financial Times. „Když i špatné firmy vydělávají a trh ignoruje varovné signály, moc prostoru pro sázky proti proudu nezbývá.“