Článek
Jeden z nejprestižnějších amerických deníků, Wall Street Journal, před dvěma týdny upozornil na rekordní počty obyvatel USA, kteří se v posledních několika letech přestěhovali do Evropy. Článek zmiňoval i Českou republiku, do níž se podle listu v poslední dekádě stěhuje stále víc Američanů.
Data českého Ministerstva vnitra mu dávají za pravdu. Ukazují, že zatímco na konci roku 2015 žilo v Česku téměř šest a půl tisíce obyvatel USA, o deset let později se číslo vyšplhalo na více než 11 tisíc Američanů.
S lehkými výkyvy, které přinesla covidová léta (2019 až 2021), stoupají čísla Američanů s trvalým či přechodným pobytem v Česku s každým rokem.
Co Američany, kteří jsou většinou na svou zemi pyšní a vzývají ji jako nejlepší místo k životu, láká zrovna do Česka? Podle několika respondentů z řad Američanů žijících v České republice, s nimiž Seznam Zprávy měly možnost hovořit, jsou důvody bezpečnost, kvalita života, ale také úzkost z politické situace v USA.
Předci utíkali před Hitlerem, oni před Trumpem
Právě tu zmiňuje mezi hlavními důvody Jeff Bussell – americký právník, který je zároveň licencovaným členem České advokátní komory. Ve státě Maine na severovýchodě USA a střídavě také v tuzemsku pomáhá americkým migrantům s přesunem do Česka nebo přímo se ziskem českého občanství. Sám přiznává, že v posledních letech zaznamenal nárůst klientely.
„Kdybych to měl zobecnit, řekl bych, že nejčastějším důvodem, který moji klienti zmiňují, je politika. Lidé mají obavy z Trumpovy administrativy, jsou znepokojeni z toho, jakým směrem se země ubírá. Bojí se, že sklouzáváme k oligarchii, někteří říkají i k fašismu,“ shrnuje Bussell. Podle něj nejde mluvit o prudkých změnách, ale spíš o pozvolném trendu. Přesně jak ukazují data.
Pokud by měl použít jedno slovo, které od Američanů slýchá nejčastěji, je to prý „úzkost“. „To určitě ten nárůst nejlépe shrnuje. Trump navíc naznačuje, že by v roce 2028 mohl kandidovat znovu. Lidé tedy nabývají pocitu, že to jen tak neskončí.“ Podle americké ústavy přitom žádný politik nesmí být zvolen do funkce prezidenta více než dvakrát.
„Řekl bych, že ve velké části Američanů převládá pocit, že ty nejlepší dny už mají Spojené státy za sebou,“ komentuje Bussell.
On se podle svých slov snaží zůstat apolitický, jelikož má klienty na obou stranách spektra. S manželkou však v poslední době přemýšlí o trvalém přesunu do Česka. „Věci v USA se docela dost mění a z větší části to je k horšímu,“ zdůvodňuje. V Praze již natrvalo žil v letech 2014 až 2021.
Značnou část jeho klientů podle něj tvoří lidé, jejichž předci žili na začátku minulého století v tehdejším Československu. Ve třicátých letech uprchli před nacisty na druhou stranu oceánu. „Jsou to tedy lidé s určitou rodinnou pamětí. Sami si uvědomují, že jsou dnes naživu, protože jejich rodina tehdy měla strach a opustila svůj domov,“ vysvětluje motivace přistěhovalců.
„Češi upřednostňují život před prací“
Američany do Česka podle Bussela také lákají i pragmatičtější důvody, jako jsou například zdejší životní náklady. Mnoho lidí si podle něj nechává svou „americkou“ práci, ale v Praze žijí za „české“ ceny. „Takhle máte to nejlepší z obou světů,“ říká.
Náklady na život byly důležité pro další respondentku Seznam Zpráv. „V minulosti jsem pracovala ve Francii i Španělsku, do Prahy jsem se přesunula před osmi lety a zpočátku jsem si nebyla jistá, zda to pro mě bude to pravé. Pak jsem ale viděla všechny benefity, jako právě nízké finanční náklady,“ zdůvodňuje svůj přesun jedenatřicetiletá Lauren Mercier, která se narodila v americké Kalifornii.
Work-life balance, finanční náklady, ale i pocit bezpečí. To všechno přesvědčilo Lauren Mercier z Kalifornie, aby v Česku zůstala.
Důležitým faktorem byl zdejší „work-life balance“, tedy poměr mezi zaměstnáním a volným časem. Lidé v Česku podle ní, na rozdíl od Američanů, upřednostňují „svůj život před prací“. Rozhodování, zda zůstat natrvalo, bylo tak prý nakonec velmi snadné.
„V bezpečnějším místě jsem nežila“
Česko také láká Američany – a obzvlášť Američanky – zdejší bezpečnost. Země má dlouhodobě nízkou míru kriminality, a to obzvlášť ve srovnání se Spojenými státy, jak přibližuje další respondentka redakce Emmeline Joana D'Antonio.
„Vyrůstala jsem v Jackson Heights (čtvrť ve městě New York, pozn. red.), kde je součástí každodenního života slyšet na ulici výstřely. Od určité hodiny už jste ven prakticky nemohli chodit, od malička jsme byli také naučeni nenechávat v autech žádnou elektroniku,“ nastiňuje.
V Praze tyhle starosti pominuly. „Je to nejbezpečnější místo, kde jsem kdy žila, o tom není pochyb,“ zdůrazňuje. Před přistěhováním do Česka přitom třicetiletá Emmeline strávila několik let i ve Španělsku a žila také v Dublinu. „I v Irsku jsem se ale bála v noci chodit domů sama.“
Právě v Dublinu se seznámila se svým současným přítelem, který pochází z Prahy. V roce 2023 se přestěhovali do Česka, kde žijí doteď. Sama by se podle svých slov v Česku ráda usadila natrvalo.
V jejím rozhodování také hraje roli politika, kterou zmiňoval Bussell. „Samozřejmě, že to s partnerem řešíme. Shodli jsme se, že všude ve světě to jde do háje. Tady je to ale jiné, což je dané asi vaší historií. Byli jste podrobeni tolika různými národy, ale vaše země stále existuje. Lidé tady se asi naučili přežívat. Právě proto je to tu momentálně možná nejlepší místo k životu,“ přemýšlí dívka s italským jménem a kolumbijskými kořeny.
Česká mentalita jako potíž
Jeden negativní faktor života v Česku, na němž se shodli všichni dotazovaní Američané, byla kromě češtiny také „česká mentalita“.
„Lidé zde dokážou být docela rázní nebo drsní, někdy i vyloženě zlí. Občas mi přijde, že přijdu do baru či restaurace a barman, na mě kouká, jako by mi chtěl říct: ‚Co tu sakra chceš?‘ A to žiju na Letné, kde je cizinců mnoho,“ ilustruje českou mentalitu již zmíněná Lauren Mercier.
Theodore Jurcsisn je jedním z Američanů, kteří se natrvalo přestěhovali do Česka. Pochází z Ohia.
Dodává, že v její rodné Kalifornii jsou lidé mnohem přátelštější, čímž je kontrast o to větší. „Když máte psa a potkáte na ulici v San Diegu dalšího pejskaře, dáte se do řeči, seznámíte se a zasmějete se. To se tady neděje. Lidé si tu zkrátka víc hledí svého,“ říká přistěhovalkyně, která však dodává, že postupem času pozoruje, že jsou Češi méně negativní než dřív.
Poslední respondent Seznam Zpráv – Theodore Jurcsisn, pocházející z Ohia – jako negativní faktor zmínil také českou byrokracii, která podle něj vede k neefektivitě. Zatímco Američané jsou rebelové, Češi podle něj žijí striktně podle pravidel.
„Nejsem zrovna největší americký patriot, ale dokážeme tam věcmi pohnout. Když v USA něco nefunguje, lidé najdou způsob, jak to opravit a udělají to. Když tady něco nejde spravit podle pravidel, tak se to radši nechá rozbité,“ vysvětluje Theodore, který v Praze pracuje jako učitel v mateřské a základní škole.
K dovysvětlení použil příměr odkazující na slavného spisovatele s českými kořeny: „U nás běžně používáme pojem ‚kafkovský‘. Franz Kafka a jeho popisy byrokracie, to tu zkrátka pořád existuje a jen tak to nezmizí,“ míní učitel.
On sám patří mezi ty Američany, jejichž předci pocházejí z Československa. Utekli ze střední Evropy před 120 lety. „Přijel jsem do Evropy hledat své kořeny. Spousta lidí z USA přijíždí, aby před něčím unikli, ať už je to politika nebo něco jiného. To ale nepomáhá místu, kam utíkají. Já jsem po svém příjezdu zjistil, že mám co nabídnout: svůj čas a svou službu jako učitel. Myslím, že to vytváří silnější pouto, které politici nedokážou napodobit.“
