Článek
V jedné ruce drží transparent „Albánie není na prodej“, v druhé cigaretu. Šedesátitříletý Rajan mi vysvětluje, že za poslední dva týdny nebyl večer, kdy by nevyrazil do ulic. Jak ale říká, je to pro něj malá cena ve srovnání s tím, co může země v budoucnu zaplatit, pokud se nechá „vlákat do pasti amerických miliardářů“.
Stejně jako tisíce dalších demonstrantů v centru Tirany i jeho zpočátku rozčílil plán výstavby rozsáhlého turistického resortu na jihu země.
Projekt má vyrůst v oblasti chráněné přírody, poblíž jedné z nejzachovalejších říčních delt v Evropě, kde žijí plameňáci i mořské želvy. Právě obava o osud tohoto území přivedla první demonstranty do ulic.
Za vznikem luxusního resortu stojí dcera amerického prezidenta Ivanka Trumpová a její manžel Jared Kushner, kteří se podle svých dřívějších vyjádření do oblasti zamilovali během dovolené na albánském pobřeží.
„Naše příroda je naše největší bohatství. A teď se prodává lidem, kteří na tom budou jen vydělávat, zatímco Albánci z toho nic mít nebudou,“ říká Rajan.
Celé protestní hnutí ale podle něj daleko přesahuje Ivanku Trumpovou. „Je to problém naší vlády. Pořád mluví o tom, že naše země musí být turisticky zajímavější, ale už neříkají, že to znamená ničení přírody a taky pěknou drahotu pro nás,“ vrtí nesouhlasně hlavou.
O plánech Trumpových příbuzných
Je to ráj pro chráněné druhy ptáků, savců a plazů. Ivanka Trumpová a její manžel Jared Kushner tam chtějí postavit obrovské turistické letovisko. V Albánii to vyvolalo protivládní protesty.
Právě v tom podle demonstrantů spočívá podstata protestů. Turistické letovisko se stalo symbolem mnohem hlubší nespokojenosti s tím, jak se země spravuje. Během dvou týdnů se „plameňáková revoluce“, jak se každodenním akcím kvůli zvířatům v chráněné oblasti začalo říkat, rozrostla z environmentálních demonstrací v protivládní protesty po celé zemi.
Lidé v ulicích volají po rezignaci a dokonce uvěznění premiéra Ediho Ramy, zatímco poukazují na dlouholeté problémy. Mnozí demonstranti mluví o korupci, rostoucích cenách a pocitu, že z ekonomického růstu těží jen úzká skupina lidí napojených na moc.
„Je tu šílená korupce, staví se velkolepé resorty a někteří lidi nemají skoro co jíst,“ svěřuje se mi Ermir, který pracuje jako elektrikář. Do Tirany dojel z nedalekého Vorë, protože má prý naději, že se teď něco konečně změní.
„Trvá to už moc dlouho a nikdo z mého okolí se za poslední roky nemá líp. Vlastně jsem vděčný Ivance Trumpové, že si vyhlídla Sazan, protože to spustilo takhle velké protesty,“ usmívá se muž zabalený v albánské vlajce. Náš rozhovor vždy přeruší krátká pauza na to, aby mohl zaskandovat: „Rama pryč z funkce.“
Ermir přijel protestovat z nedalekého Vorë.
Premiér nehodlá ustoupit
Organizátoři oznámili, že protesty budou pokračovat i v nadcházejících dnech s tím, že jejich požadavky se nijak nemění. Každý večer tak stojí před sídlem premiéra.
Demonstrace, které se už dnes dají označit za jedny z největších v zemi od pádu komunistického režimu, nabírají na síle. Z počátečních stovek se staly tisíce lidí, kteří drží transparenty, zpívají, tancují a hlavně volají po konci současné vlády premiéra Edi Ramiho.
Spor mezi vládou a demonstranty se zatím nijak neuklidňuje. Premiér Edi Rama totiž ani přes každodenní demonstrace neprojevil žádnou touhu ustoupit. „Bude to krásný projekt. A my ho uskutečníme,“ nechal se slyšet na začátku týdne. Albánská vláda tvrdí, že projekt by byl pro národ transformační a pomohl by podnítit nový cestovní ruch v bývalém komunistickém státě.
Záběry z noční Tirany, kterou prochází protestující, 13. června 2025.
„Cizinci jsou na prvním místě, protože cizinci přinášejí Albáncům do země peníze,“ uvedl Rama pro server Politico.
Tisíce Albánců ale podobné podnikatelské aktivity cizinců, a zvlášť těch, kteří propojují politickou moc s ekonomickým vlivem, hlasitě odmítají. A to právě kvůli chybějícímu pocitu, že by díky turismu vzkvétala i samotná země.
„Připadáme si jako v komunismu“
„Lidé tady umírají, protože v nemocnicích chybí i základní vybavení. Nemají kyslík. Nemají ani rukavice. Žijeme sice v demokracii, ale připadáme si jako v komunismu,“ říká mi dvacetičtyřletá Agi, která na protesty chodí také každý den.
Odkazuje na historii země, která byla pod komunistickou diktaturou necelých 50 let, protože i nyní podle ní premiér zasahuje proti pokojnému právu protestovat.
„První den nás označili za řecké agenty. Druhý den tvrdili, že nás platí Írán. Třetí den nás obvinili, že nás financuje Soros a LGBT komunita. Pořád si vymýšlejí nepřátele, přestože jim nic neděláme,“ říká s odkazem na obvinění, která premiér směrem k protestujícím vznesl.
Protestující Agi a Irini chodí do ulic Tirany každý den a přirovnávají jednání vlády ke komunistickému režimu.
Mimo jiné také kritizoval jednání davů a označil jednu část protestujících za „hajvan“ - albánský výraz, který zhruba znamená „hloupý“. Sobotního protestu v ulicích se podle organizátorů účastnilo odhadem sto až dvě stě tisíc lidí. Po celou dobu přitom probíhala demonstrace poklidně, účastnily se jí děti, starší lidé i rodiny.
Agi se spolu se svou kamarádkou Irini shodují, že jde podle nich o „poslední šanci“, jak změnit v zemi směr. „Když se zeptáte mladých lidí, většina vám řekne totéž: Chtějí odejít, protože tady nevidí budoucnost. Je to smutné, ale budoucnost tady prostě nevidíme,“ říká Irini.
Spor kolem projektu začíná mít i širší politické důsledky, které mohou zemi do budoucna poškodit. Ohrožují totiž i její ambice vstoupit do Evropské unie. Evropská komise v souvislosti s protesty varovala, že by realizace Kushnerova plánu mohla dostat Albánii do rozporu s environmentálními předpisy EU.
Paradoxně to byl právě příslib evropské budoucnosti, který Ramovi pomohl vyhrát loňské parlamentní volby. Dnes však část Albánců v ulicích pochybuje, zda je země pod jeho vedením k Evropě skutečně blíž.
