Jak vypadá podzemní kryt ve Finsku: zápasy ve florbale i dětská herna

/Od zvláštní zpravodajky ve Finsku/

Je ráno a přes náměstí naproti tržnici v helsinské čtvrti Hakaniemi spěchají lidé do práce, přičemž míjí na první pohled nenápadný skleněný vchod označený velkými cedulemi P jako podzemní parkoviště. Jeho dveřmi procházejí lidé, někdy ve sportovním a s florbalkou v tašce.

Skrývá se za nimi ale vstup do podzemí, které je připraveno ochránit Finy v případě nenadálé hrozby.

„Obvykle by se šlo po schodech, kdyby nastala nějaká nouzová situace,“ říká mi komunikační referentka Záchranné služby města Helsinky Nina Järvenkylä v chodbě dvacet metrů pod zemí.

V době míru je ale rychlejší volbou výtah, a tak volíme ten. Když z něj vyjdeme, jako první spatřím velké modré kovové dveře.

„Tady jsou ty dveře, které jsou všude v médiích,“ poznamenala Järvenkylä. Dveře jsou dvojité, ale otevřené dokořán a zrovna z nich vychází dva lidé se sportovními taškami.

Nacházíme se u vstupu do velkého skalního civilního krytu, který byl dokončen v roce 2003 a pojme na 6 000 lidí.

Právě v Helsinkách se nachází většina krytů, které jsou vybudovány přímo do skály, konkrétně jich je padesát. Celkem má město přibližně 5 500 civilních krytů, je v nich asi 955 tisíc míst, přičemž ve městě žije asi 700 tisíc lidí. Většina krytů se nachází v bytových domech, školách, nemocnicích, na pracovištích a v nákupních centrech.

Tlaková vlna je po sestupu sem dolů už o tolik slabší, že se člověku nemusí nic stát. A protože je podzemí ze žuly, což je tmavý kámen, nanesl developer na zdi a strop bílou stříkanou betonovou vrstvu, aby sem pronikalo světlo. Zajímavostí je, že půda, do které je kryt vyhloubený, je v této oblasti stará 1,8 miliardy let.

Filozofie velkých i menších finských krytů spočívá v tom, že v době míru slouží i k jiným účelům. Nestaví se jen prázdné prostory. Město totiž potřebuje sportovní hřiště, parkoviště, taneční studia nebo další místa pro volnočasové aktivity, a tak kryty slouží právě k těmto účelům.

Vlastníkem je město Helsinky a to prostory pronajímá společnosti, která zde podniká a zajišťuje provoz.

„Kdyby to byla jen taková prázdná, zaprášená jeskyně, nikdo by přece nikdy nevěděl, co tu nefunguje a co ano, jestli fungují trubky a tak dále,“ vysvětlila Järvenkylä.

První dveře, které zachytí tlakovou vlnu, dělí od druhých dveří široká zeď. Systém tak vydrží tlak okolo šesti barů, což je hodnota, při které výbuch spolehlivě zničí okolní stavby.

Poté následuje takzvaný meziprostor, kde je nainstalovaná sprcha pro případ, že by dovnitř vešel někdo kontaminovaný nebo kdo vdechl bojové plyny nebo jiný jed. Právě tady svléknete oblečení, umyjete se a dostanete čisté oblečení.

Následují další dveře, které jsou hermetické, takže všechny jedy udrží venku. „Spustíme tedy takovou ochrannou ventilaci, která ten vzduch čistí, takže nemusíme vůbec brát vzduch zvenku,“ vysvětlila referentka.

Všechny tyto velké kryty jsou vyznačeny na mapě, aby civilisté věděli, kde je najdou. Ty soukromé, které se nacházejí například v bytových domech, nejsou nikde veřejně vyznačeny, ale obyvatelé o nich vědí.

Následuje dlouhá chodba, kde jsou na zemi namalované žlutou barvou čtverce. Na každý z čtverců v případě nouze postaví jednu suchou toaletu. Připravených jich je několik set, soukromí zajistí malý stan. U zdi jsou vodovodní přípojky, pod které se namontuje umyvadlo a kohoutek, takže si tam pak můžou lidé umýt ruce nebo si nabrat pitnou vodu.

Vzduch se dá odvětrávat. „Jelikož se jedná o takzvanou toaletní chodbu, může to tady zapáchat, takže se tím ten zápach trochu zmírní,“ uvedla Järvenkylä.

Ve velkých krytech se zároveň v případě nouze nachází dobrovolníci. Těch je vyškolených několik tisíc. Každý z nich přesně ví, kde je úkryt, ve kterém by působil, kdyby se něco stalo. Znají postupy, místa a vědí, jak se skládají postele a jak se montují toalety. Také zapojují přítomné lidi.

„Požádají je, aby přišli pomoct třeba se sestavováním postelí. To je pak pro lidi docela dobré, protože když nahoře zuří válka a musíte tu zůstat třeba dva nebo tři dny, tak máte alespoň co dělat. Když děláte něco konkrétního rukama, tak se vám daří i psychicky lépe,“ vysvětlila referentka.

Dobrovolníkem se může stát kdokoliv nad osmnáct let od uklízečky po vedoucího banky. Jsou mezi nimi často důchodci nebo ženy, které neabsolvovaly vojenskou službu, a tak se zapojí do této činnosti v oblasti civilní obrany. Zájem o dobrovolnický výcvik výrazně stoupl po invazi Ruska na Ukrajinu. „Tyto kurzy se pořádají už roky. Ale od onoho 22. února jsou všechny plné,“ podotkla Järvenkylä.

Pokud si budete chtít dát během ukrývání sprchu, budete mít smůlu, žádné uvnitř nejsou. Ale zato se můžete natáhnout. Kryt má připravených dva tisíce míst na spaní.

Kovová trojitá palanda je vcelku příjemná, lehnout se dá snadno, ale vstát je už obtížnější. Trochu jako z houpací sítě, protože je látka prohloubená. Jedno patro unese 180 kilogramů a postel se dá rozebrat a využít také jako nosítka.

Spací část má být v jedné z podzemních hal, postele by byly poskládané hned vedle sebe. S sebou by si však měl každý sbalit deku i polštář a léky – na místě budou pouze ty základní. Vyplatí se vzít si i jídlo, protože vařit se uvnitř nebude.

Ve Finsku se už desítky let učí takzvaný koncept 72 hodin. To znamená, že v případě výpadku proudu nebo náhlého pobytu mimo domov, musíte mít zásoby jídla, léků, vody a podobných věcí na tři dny.

Pokud se sem půjdete schovat, nemůžete si vzít domácí zvířata. Protože se z nich ale v současnosti často stávají významní členové rodiny, i o tomto pravidlu se ve Finsku vedou debaty. Například v Kuopiu podle mluvčí Järvenkylä nedávno postavili nový a opravdu velký skalní úkryt, kde je prostor, kam lze jít se svým domácím mazlíčkem.

V další hale už je jasně vidět její dvojí využití. Skupina mužů zde zrovna hraje florbal. Doprostřed velké haly je možné v případě potřeby dát záclonu pomocí drátěného lana. Na samém konci je pak fitness centrum. Další hala, do které projdeme přes dveře, je stejně velká. Tady se nachází dětská herna s prolézačkami.

Všechny tyto prostory budou v případě potřeby během 72 hodin vyklizeny. Co se týče dětské herny, možná by zde s ohledem na kapacitu něco mohlo zůstat.

Poté pokračujeme ještě do jedné kryté haly. Sem se dá dostat autem a aktuálně slouží jako podzemní parkoviště.

„Dá se sem třeba přivézt jídlo nákladním autem ze školní nebo nemocniční kuchyně. A je zde kuchyně, kde se dá jídlo ohřát. Ale při běžném krátkodobém úkrytu to opravdu není nutné,“ uvedla referentka.

Je tu podle ní ještě pár dalších míst, kam se vejdou hasičská vozidla či sanitky. „Protože, jak je vidět na Ukrajině, nepřítel záchranáře nerespektuje,“ řekla. Kryt nikdo se zbraní nestřeží. Kdyby sem přišli vojáci, stal by se z něj vojenský objekt.

A co se stane, pokud si někdo auto včas neodveze? Město je oprávněné se ho zmocnit a v případě nutnosti využít.

To, jak Finové dokázali využít kryty i v době míru, budí zájem v zahraničí. Inspirací je i to, že se rozhodli chránit všechny, nejen čelní představitele. „V mnoha zemích existuje úkryt právě pro vládu, parlament a některé významné vedoucí představitele. U nás však máme úkryt pro všechny,“ podotkla referentka Järvenkylä.

Ve Finsku jsou i firmy, které se na tuto ochrannou výstavbu specializují. Bunkr, kde se nacházíme, navštívilo doposud asi 400 mezinárodních médií a 800–900 dalších hostů. Mezi nimi byli odborníci z organizací jako EU, NATO či různých státních úřadů. Dále tu byli poslanci, ministři, prezidenti a dokonce dánský král.