Článek
Rusko obnovuje opuštěné sovětské vojenské základny v blízkosti Finska a zároveň posiluje své vojenské kapacity v Karélii, jak se nazývá region na finsko-ruském pomezí. Podle dostupných informací jde o součást dlouhodobější strategie zaměřené na posílení přítomnosti podél východní hranice NATO.
Satelitní snímky, na které upozornila finská veřejnoprávní televize YLE, ukazují výrazné změny na základně Rybka u Petrozavodsku v ruské části Karélie, přibližně 160 kilometrů od finského území.
Od léta 2024 tam probíhají terénní úpravy a na nově vyčištěných plochách se objevilo více než padesát vojenských vozidel. Dříve z velké části opuštěný areál tak zjevně znovu nabývá významu.
Krok Moskvy zapadá do širšího kontextu budování 44. armádního sboru v Karelské republice. Jednotka má mít až patnáct tisíc vojáků, avšak většina z nich je dosud nasazena na Ukrajině.
Už nyní se ale armáda připravuje na to, aby je v budoucnu měla kam umístit. K tomu patří i obnova starých sovětských kasáren, rozebírá pro finskou televizi vojenský analytik a bývaly člen finské vojenské rozvědky ve výslužbě Marko Eklund.
Satelitní snímek vojenské základny Rybka u Petrozavodsku. Na fotce jsou viditelné budovy pro uskladnění vojenské techniky. Snímek byl pořízen 8. května 2025.
Projekt podporují i ruští regionální politici. Představitelé Petrozavodsku a Karelské republiky otevřeně hovoří o roli regionu jako o přední linii Ruska proti NATO.
Vlivný americký think-tank Institut pro studium války (ISW) už dříve upozornil, že rozšiřování dalších ruských vojenských zařízení podél hranice s Finskem probíhá i v souvislosti s reorganizací Západního vojenského okruhu, jak se nazývá jedna ze čtyř regionálních součástí ruských ozbrojených sil.
Měl by se rozdělit na Leningradský a Moskevský vojenský okruh. Cílem je pravděpodobně posílit strategické velení na severu země a zaujmout tvrdší postoj vůči NATO podél finské hranice. Součástí těchto kroků bylo rovněž vytvoření již zmíněného 44. armádního sboru v rámci Leningradského vojenského okruhu.
Souběžně s výstavbou v Rybce pokračují práce také dále na severu. Satelitní snímky podle Yle potvrzují postupující výstavbu v oblasti Kandalakše u Bílého moře, poblíž poloostrova Kola, jen něco málo přes 100 kilometrů od finských hranic, tedy v oblasti, která má pro Rusko zásadní strategický význam.
Už loni v létě finská televize informovala, že Rusko zde začalo budovat novou vojenskou základnu pro dělostřelecké a ženijní brigády. Podle stavebního plánu zveřejněného vládou Murmanské oblasti by zde mělo být dokončeno zhruba deset nových objektů. Rusko zároveň posiluje své jednotky v Lužské oblasti.
Finsko má s Ruskem nejdelší hranici, měřící přibližně 1 340 kilometrů. Změny těsně za východní hranicí zeměnaznačují, že Rusko naplňuje svůj závazek posílit hranice se státy NATO. Přesto zůstává tempo výstavby omezené. Rusko je nadále výrazně zatíženo válkou na Ukrajině, která odčerpává personál i materiální zdroje.
Ve své nejnovější výroční zprávě, zveřejněné v lednu, finská vojenská rozvědka uvádí, že „s tím, jak k těmto změnám (v pohraničí, pozn. red.) dochází, se schopnost Ruska vést válku v oblastech blízkých Finsku výrazně zlepšuje“.
