Hřiště, co se v krizi změní na kryt. Finsko inspiruje v zahraničí

U státní silnice u obce Lapinjärvi v provincii Kymenlaakso se nachází čerpací stanice s restaurací a obchodem. Na první pohled nenápadné a v okolí jediné místo patří k nejoblíbenějším občerstvovacím zastávkám jak pro projíždějící, tak pro místní lidi.

Když projdete vstupními automatickými dveřmi, ocitnete se uvnitř restaurace, která je propojená s obchodem. Už málokdo si však všimne, že hned u vstupu, kde byste čekali sklad nebo toalety, uvidíte mohutné ocelové dveře se značkou modrého trojúhelníku na oranžovém pozadí, značící veřejně přístupný protiletecký kryt. Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici v Evropské unii, nenechává nic náhodě.

Tato benzinka s restaurací je součástí rozsáhlé sítě bunkrů po celém Finsku. V zemi je podle dat ministerstva vnitra přes 50 tisíc civilních krytů, které pojmou přibližně 4,8 milionu lidí. Kryty jsou součástí některých bytových a řadových domů, škol, nemocnic, nákupních center nebo kancelářských budov. Existují také společné skalní kryty, kam se v případě potřeby mohou lidé schovat.

„Jedním z tajemství finského úspěchu je, že civilní kryty mají v běžných podmínkách téměř bez výjimky i nějaké jiné využití,“ konstatuje pro Seznam Zprávy vrchní inspektor pro záchranné služby Mikko Hiltunen. Slouží například jako prostory pro sportovní a volnočasové aktivity, v případě skalních krytů pak jako parkoviště, šatny nebo sklady. Také některé stanice metra se v případě nouze promění v úkryt. Podmínkou však je, aby bylo možné kryt vyklidit a uvést do provozuschopného stavu do 72 hodin.

Zhruba 85 procent civilních úkrytů bylo v zemi postaveno po roce 1971. Většina z nich je v poměrně dobrém stavu. „Na základě analýzy z roku 2023 se odhaduje, že více než 90 % civilních protileteckých krytů splňuje požadavky,“ uvádí pro Seznam Zprávy Mikko Hiltunen. Kryty jsou vzduchotěsné a v případě potřeby dokážou ze vzduchu zachytávat toxické látky pomocí filtru s aktivním uhlím.

„V souvislosti se změněnou světovou situací si lidé uvědomili, že je potřeba kryty zkontrolovat a uvést do provozuschopného stavu,“ uvádí také bezpečnostní expert Toni Eriksson ze společnosti Suomen Sammutinpalvelu. U některých stačí kontrola a zkouška těsnosti. „Jsou i kryty, které byly ponechány svému osudu. Musíte tam chodit v holínkách, protože je na podlaze voda a plíseň,“ konstatuje. Civilní kryty je potřeba kontrolovat každoročně, přičemž zkouška těsnosti se provádí jednou za deset let.

„Lidé se také zajímají o to, jak se civilní kryty uvádějí do provozuschopného stavu a jak by ochrana probíhala,“ informuje Hiltunen. Finské ministerstvo vnitra vydalo také nové příručky týkající se civilních úkrytů v reakci na zvýšený zájem.

To, že jsou podzemní kryty víceúčelové, je ve světě vzácné, ale právě ve Finsku se dvojí využití osvědčilo. „Pokud se prostory neustále využívají a udržují, zůstávají v lepším stavu,“ říká rozhlasové stanici YLE Asko Muhonen, specialista na bezpečnost města Kuopio. Ve Finsku se podle vrchního inspektora pro záchranné služby nashromáždilo mnoho zkušeností v oblasti navrhování a výstavby civilních krytů.

Jedním z příkladů je sportovní a společenské centrum Luola ve městě Kuopio, které slouží také jako kryt pro sedm tisíc lidí. Jedná se o jeden z nejnovějších a nejmodernějších civilních krytů v Evropě. Je vytesaný do skály a v provozu je od podzimu roku 2024.

„Tento civilní kryt je primárně navržen proti ozbrojenému útoku, ale prostor chrání také před plyny, chemickými zbraněmi a v případě potřeby i před radioaktivním spadem,“ vysvětluje Muhonen.

Nový bunkr si přijeli prohlédnout odborníci například z Japonska či Polska. „Přijeli jsme, protože se chceme seznámit s těmito nejnovějšími řešeními, abychom je mohli nabídnout i Polákům,“ řekl Bartosz Wilk z polské stavební společnosti Polimex Infrastruktura. Zahraniční odborníky zaujalo zasazení krytu do skály nebo záložní napájecí a ventilační technika.

Aby se ze sportovního areálu stal plnohodnotný civilní kryt během 72 hodin, je potřeba zařídit například zásoby vody, toalety a postele. „Naplníme zásoby vody, postavíme stanové toalety se suchými záchody, sestavíme palandy a vymezíme prostory, kde se lidé budou moci usadit v přiměřeně velkých skupinách,“ vysvětluje Muhonen.

Poté, co začala válka na Ukrajině, vzbudila finská civilní obrana a kryty velký zájem ve světě. Od roku 2022 se podle vrchního inspektora záchranných služeb uskutečnily v zemi stovky oficiálních návštěv. Mezi návštěvníky patřili mimo jiné politici, úředníci a zástupci médií. „Finská legislativa, stavební předpisy, projektování a například dodavatelé vybavení civilních úkrytů se stali předmětem rostoucího zájmu,“ konstatuje Hiltunen.

Nejvíce mezinárodních návštěvnických skupin podle YLE navštívilo skalní civilní kryt Merihaka v Helsinkách, kam od jara 2022 přišlo přibližně několik tisíc návštěvníků. Tento kryt slouží v mírových dobách jako dětské hřiště a sportovní areál.

V zahraničí je zájem také o finské technologie. Podle stanice MTV má finská společnost Temet klienty i ve Spojených arabských emirátech. „Do Abú Dhabí jsme dodali několik krytů. Domnívám se, že poptávka tam rozhodně neklesá,“ říká Juha Simola, generální ředitel společnosti.

Zájem o návštěvy krytů mají i místní. V Helsinkách si například obyvatelé mohli letos v lednu vyzkoušet podmínky malého krytu. Podle listu Helsingin Sanomat se celkem 45 lidí zúčastnilo 24hodinového cvičení, během kterého byli v 50metrovém krytu bez denního světla, toalety a tekoucí vody.

Cvičení zorganizoval Helsinský záchranný sbor a společnost Helsinské městské byty (Heka). Cílem bylo nacvičit chování v situaci, kdy je nutné se v případě vnějšího nebezpečí izolovat v uzavřených prostorách. Během výpadků elektřiny se účastníci starali o větrání ručně otáčením kliky, která filtrovala a cirkulovala vzduch. Teplota v krytu klesla na 15 stupňů a jako toalety sloužily tři plastové kbelíky.

„Tady se člověk hodně naučí o sobě samém. Nejdůležitější je vycházet s ostatními. Samozřejmě, kdybychom tu měli zůstat dlouho nebo kdyby začaly docházet zásoby jídla a pití, narazili bychom na hranice své výdrže a vznikly by konflikty,“ popsal svoji zkušenost jeden z dobrovolných účastníků cvičení.