Článek
Prezident Petr Pavel přivítal v pondělí v Praze Alexandera Stubba. Finský prezident se během dvoudenní návštěvy potkal i s dalšími politiky, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO).
„S panem prezidentem jsme hovořili o současné bezpečnostní situaci v Evropě, válce na Ukrajině, ale i na Blízkém východě,“ přiblížil následně předseda vlády obsah jednání. „Mluvili jsme ale i o zdravotnictví,“ dodal.
Během návštěvy finské delegace se ale řešila i jiná témata. „Důvod, proč jsem tady v České republice a proč je tu i prezident, je ten, že se snažíme otevřít dveře k prohloubení spolupráce v oblasti obrany a k tomu, aby naše firmy mohly více spolupracovat,“ řekl Seznam Zprávám finský poslanec Mikko Savola, který byl součástí Stubbovy delegace.
Právě tato oblast patří mezi ty, v nichž mají Helsinky Praze co nabídnout. Podle Savoly, místopředsedy obranného výboru, je pro Finy klíčové především maximalizovat bezpečnost země.
Motivace bránit vlast je velká
„Máme společnou historii a vzpomínky na to, jaké to je vést válku proti velkému sousedovi,“ podotkl Savola.
Podle něj inspirace vychází z chtíče udržet bezpečnost, všeobecnou brannou povinnost, vycvičenou rezervu a také členství v NATO a tím maximalizovat vlastní bezpečnost.
„Máme v rámci spolupráce v oblasti vzdělávání co nabídnout,“ nastínil. Jako příklady uvedl kvalitní výcvik a poradenství v oblasti povinné vojenské služby a také obranný průmysl, ve kterém má země špičkovou technologii.
Zmínil obrněná vozidla Patria nebo munici. „V oblasti výroby střeliva je silná i Česká republika, takže v tomto ohledu můžeme více spolupracovat,“ řekl.
„Europeizace“ NATO
Prezident Alexander Stubb otevřeně hovoří o tom, že je třeba NATO více europeizovat. „To, co Finsko dělá na mezinárodních setkáních, je, že připomínáme ostatním evropským zemím hrozbu, která nás i nadále čeká, a že se tato hrozba týká celé Evropy, protože společně bráníme celý evropský prostor,“ řekl Seznam Zprávám poslanec Mikko Savola. Podle něj nejde pouze o problém první linie a východní strany, ale jde o záležitost, která se týká všech.
Ve skandinávské zemi došlo k nárůstu zájmu o obranu země už v souvislosti s ruskou anexí Krymu v roce 2014. „Zejména s ohledem na válku na Ukrajině je u Finů ochota bránit vlast – ať už se tomu říká jakkoli – opravdu vysoká,“ poznamenal Savola.
Tento parametr ochoty se podle něj měří každý rok. Kromě toho je ve Finsku i vysoká podpora členství v NATO. „Finové jsou docela pragmatičtí a chápou význam zajištění vlastní bezpečnosti,“ podotkl.
Vojenského výcviku se mohou dobrovolně účastnit i ženy. A i u nich zájem stoupá. Počet žen ve výcviku se podle poslance pohybuje kolem 1500 ročně. „Naším cílem je tento počet zvýšit.“
Finové a armáda
V příštích letech a desetiletích se podle Mikko Savoly budou věkové skupiny lidí zmenšovat v souvislosti s klesající porodností. „Proto potřebujeme více žen a pracujeme na tom, aby se více zajímaly,“ řekl v souvislosti s brannou povinností.
Ty, které se už zapojily, jsou podle něj velmi motivované a velmi dobře plní svou vojenskou povinnost i úkoly. „Teď například zavádíme povolání pro celou věkovou skupinu, tedy všechny dívky a chlapce. Tím pádem to pro muže zůstává povinností a u žen se tímto způsobem snažíme přilákat další,“ popsal.
Bezpečnost obyvatel
Zájem v zahraničí vzbuzují i finské protiletecké kryty. „Máme firmy, které vyrábějí civilní kryty – a právě o této možnosti se tu také diskutuje,“ informoval Savola. Finsko disponuje kryty pro zhruba 4,4 milionu lidí, přičemž obyvatel je zhruba 5,6 milionu.
„Rusko nerespektuje žádná pravidla války, bez lítosti bombarduje civilní infrastrukturu, nemocnice, školy a snaží se vyvolat chaos,“ řekl poslanec o zemi, s níž Finsko sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici.
On sám několikrát navštívil Ukrajinu, která se už přes čtyři roky brání plošné ruské agresi. „A proto také vybízím i Českou republiku, aby se připravila a stavěla civilní kryty.“
Severská země v poslední době rovněž přijala nová opatření a posílila své monitorovací kapacity, aby dokázala lépe detekovat drony. Reagovala tak na několik incidentů z minulého měsíce, kdy na její území spadly ukrajinské drony.
„Finsko již disponuje schopností drony ničit, zatím jsme ji ale nepoužili, protože to s sebou nese určitá rizika,“ řekl Savola.
Zmíněné bezpilotní stroje podle něj zřejmě ovlivnilo rušení signálu ze strany Ruska, finské úřady si ale z toho vzaly ponaučení. „Záložníci byli povoláni na opakovací cvičení a díky tomu jsou schopni zajišťovat kontrolu vzdušného prostoru, takže v tomto ohledu je možné zjistit, zda do Finska přilétají drony,“ poznamenal poslanec.
