Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Když loni bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vydal svou obsáhlou zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, volal po zásadní změně. Tvrdil, že pokud Evropa nechce dál zaostávat za Spojenými státy a Čínou, musí sjednotit své kapitálové trhy.
Draghi zdůraznil, že Evropa potřebuje fungovat jako jeden finanční trh, ne soubor národních trhů. Rok poté se myšlenka, která tehdy působila spíš jako akademické cvičení, začíná možná pomalu dostávat do politické reality.
Zhruba před dvěma týdny německý kancléř Friedrich Merz vyzval k vytvoření jednotné evropské burzy. Argumentoval tím, že Evropa má sice silné firmy, výzkum i úspory, ale neumí je propojit.
„Potřebujeme jakousi evropskou burzu cenných papírů, aby úspěšné společnosti, jako jsou biotechnologické firmy z Německa, nemusely chodit na newyorskou burzu,“ řekl. „Naše společnosti potřebují dostatečně široký a hluboký kapitálový trh, aby se mohly lépe a především rychleji financovat,“ dodal.
Zatím jde jen o politický výrok, ale významný tím, že zazněl právě z Berlína – tedy z největší ekonomiky Evropské unie, která dosud bývala k centralizaci zdrženlivá. I proto vyvolal výrok pozornost po celé Evropě. Podle šéfa Centrálního depozitáře cenných papírů Ondřeje Dusílka ale samotná myšlenka „jedné burzy“ není všelék.
„Jednotný kapitálový trh je velké téma, které má spoustu mýtů a hledá jednoduchá řešení, třeba v podobě jedné burzy nebo jednoho depozitáře. Problém je, že máme 27 států s různou regulací a právem, od korporátního přes cenné papíry až po insolvence. K tomu srážkovou daň z dividend a stále také osm měn pro obchodování a hlavně vypořádání,“ připomněl pro SZ Byznys.
Draghi chtěl víc než symbol
Zpráva, kterou Mario Draghi předložil Evropské komisi v září 2024, popisovala Evropu jako kontinent, který má kapitál, inovace i know-how, ale neumí s nimi nakládat. Hlavním problémem je podle něj roztříštěnost – v Evropě existují desítky národních burz a stovky platforem pro obchodování.
Draghi proto doporučil vznik jednotného evropského dohledu nad kapitálovými trhy a konsolidaci infrastruktury, tedy clearingových center a depozitářů, které zajišťují vypořádání obchodů. Cílem je, aby investoři i firmy mohli po celé EU fungovat stejně snadno jako dnes uvnitř jednoho členského státu.
Dusílek ale podotýká, že skutečné překážky jsou mnohem prozaičtější. „První věc jsou dividendy. Srážkovou daň z nich je potřeba vyřešit tak, aby se danilo jen jednou. A k tomu stejné účetní standardy napříč Evropou, jinak se investor nemá podle čeho orientovat,“ upozorňuje.
„Dokud investor, který si koupí například francouzské akcie, musí řešit dvojí zdanění dividend a zdlouhavě žádat o vrácení srážky, nemůžeme mluvit o jednotném trhu,“ má jasno.
Evropská komise letos v březnu spustila novou strategii s názvem Savings and Investments Union, tedy volně přeloženo „unie úspor a investic“. Má být praktickým pokračováním starší myšlenky Kapitálové unie, která se v posledních letech zastavila. Komise chce, aby se peníze Evropanů lépe dostávaly do podniků a aby si lidé mohli jednodušeji investovat napříč státy.
Evropská komise už představila první konkrétní kroky – chce zjednodušit pravidla pro obchodování s finančními produkty, zefektivnit vypořádání obchodů a přiblížit investování běžným lidem.
Evropský orgán ESMA zároveň pracuje na sjednocení pravidel vypořádání obchodů a na přechodu k rychlejšímu systému T+1, který dnes používají USA. Znamená to, že obchod s akciemi nebo dluhopisy by se nově vypořádal už jeden pracovní den po jeho uzavření místo současných dvou. Cílem je zrychlit tok peněz a snížit riziko selhání protistran.
To všechno jsou dílky skládačky, která by mohla jednou vést k hlubším a propojenějším trhům.
Merz dodal politickou jiskru
Výrok kancléře Merze je jedním z prvních výrazných politických impulzů, které přenášejí Draghiho myšlenky z expertních dokumentů do širší debaty. Ohlas na sebe nenechal dlouho čekat – šéf Euronextu Stéphane Boujnah, jehož skupina už dnes sdružuje burzy v Paříži, Amsterdamu, Miláně nebo Dublinu, vyjádřil podporu.
Boujnah uvedl, že Euronext je připraven přispět k další konsolidaci evropských trhů a že jednotnější prostředí by pomohlo evropským firmám získávat kapitál doma, nikoli v zámoří. Dusílek z depozitáře dodává, že samotná „konsolidace burz“ není nic nového.
„Euronext a Nasdaq mají dnes každá ve skupině sedm evropských burz. V jedné skupině je také španělská a švýcarská burza, pak je tady Deutsche Börse. Tyto čtyři subjekty pokrývají přes 95 procent burzovních obchodů v Evropě a obdobná situace je i u centrálních depozitářů,“ vysvětluje Dusílek.
K tržní konsolidací tedy podle něj dochází. Jenže ani jedna z těchto skupin není dle Dusílkových slov schopna žádnou burzu zrušit a nechat třeba jednu pro celou skupinu. V každé zemi totiž platí jiná pravidla a pro menší emise zůstává lokální trh nenahraditelný.
„Technicky by to šlo, většinou mají tyto skupiny stejný obchodní systém, ale právně to je dnes komplikované. Navíc pro obchodníky je důležitější jednotný systém než to, na který trh pošlou instrukce. A pokud se daná akcie obchoduje jen na jedné burze, sloučením likviditu nijak zásadně nezvýšíte,“ upozorňuje.
Problém je jinde
Podle Dusílka by se EU měla spíše zamyslet nad tím, proč se tak velká část obchodů s evropskými akciemi odehrává mimo hlavní burzy – na různých neburzovních platformách, které využívají rozdíly v regulaci. Tyto obchody tvoří už zhruba polovinu trhu, ale drobným investorům nic nepřinášejí.
Na skutečné sloučení burz to zatím nevypadá. K tak velkému kroku by bylo třeba nejen politické shody, ale i změny právních předpisů, dohody o dohledu a pravděpodobně i složitého vyjednávání mezi státy a operátory trhů.
Brusel však už mluví o „postupné integraci“, tedy sjednocování pravidel, technických standardů a dohledu. Pokud se podaří dotáhnout tyto kroky, může se „jedna burza“ časem stát přirozeným výsledkem, nikoli revolucí přes noc.
„Evropa se k hlubšímu trhu posune,“ myslí si Dusílek. „Ale nikdy to nebude fungovat jako ve Spojených státech. Máme různé jazyky, investory s různým přístupem k riziku, měny a každý sleduje hlavně své domácí firmy, nehledě na to, že v některých zemích jsou daňové úlevy rezidentů pouze pro investice do lokálních firem,“ říká šéf depozitáře.
A čísla to podle něj potvrzují – čím menší firma na burze, tím menší podíl zahraničních investorů. „Klesá to z více než 50 procent až pod pět procent. Jednotný trh může být blíž, ale nikdy nebude úplně jeden,“ zdůraznil.
Rok po Draghiho zprávě je tak bilance smíšená. Na jedné straně existuje jasná vize a první konkrétní návrhy. Na straně druhé se ukazuje, jak složité je v Evropě posouvat pravomoci z národní na unijní úroveň – zvlášť v oblasti, kde jde o peníze a regulaci finančních institucí.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
