Drony bez GPS i auto, ze kterého není vidět. Honeywell se pouští do zbrojení

Z červeného kruhu rozprostřeného na louce se s hlasitým bzučením vznese velký čtyřvrtulový dron a zamíří nad kopcovité údolí v oblasti Serra de Rubió, necelou hodinu jízdy severozápadně od katalánské metropole Barcelony.

Bezpilotní letoun opíše mezi zalesněnými vrcholky několik okruhů. Na jeho dráhu přitom z nedalekého stanu u obrazovek dohlížejí technici americké společnosti Honeywell Aerospace. Různobarevné tečky na monitorech vykreslují stopu stroje.

Modrá barva zaznamenává polohu na základě standardní satelitní navigace GPS, zelená využívá data z nízkoletících družic, růžová údaje systému měřícího rychlost a rotaci stroje a žlutá určuje pozici srovnáním mapy se snímky z palubní kamery.

„Teď vypneme přístup k satelitní navigaci,“ říká Darren Fisher z britské pobočky Honeywellu. „Uvidíme, jak si s tím stroj poradí a jestli přistane na stejném místě, ze kterého vzlétl.“

Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, že armády se v prostředí intenzivního elektronického boje musí pohybovat i bez signálu GPS. Takzvanou robustní navigaci, určenou pro prostředí s rušeným satelitním signálem, vyvinulo brněnské centrum firmy.

Honeywell Aerospace si počátkem června nedaleko Barcelony pronajal ranč, kde své nejnovější technologie představil zhruba čtyřem desítkám stávajících i potenciálních klientů z Evropy a Asie. O den později přišla na akci Honeywell JamFest 2026 řada i na skupinu novinářů z několika evropských zemí.

„Systém je konstruován tak, aby nespoléhal na GPS. Používáme několik různých způsobů navigace, tím hlavním jsou inerciální navigační senzory (využívající vlastní výpočty, díky kterým dron stanovuje svoji polohu, pozn. red.) doplněné různými radarovými technologiemi,“ říká Tomáš Szaszi, ředitel pro technologie a strategii Honeywell Aerospace Europe.

Po několika minutách se dron přiblíží nad místo, odkud vyletěl. „Za úspěch považujeme, když dron bez navádění GPS přistane do tří metrů od místa startu,“ vysvětluje Fisher a spolu s diváky sleduje, jak stroj pomalu klesá k zemi a usedá na trávu asi dva a půl metru od středu červeného terče. „Vynikající výsledek,“ neskrývá Fisher úlevu nad úspěšným zakončením ukázky.

Honeywell Aerospace vyvíjí palubní systémy, navigační technologie i pokročilé senzory, které se používají v civilním i vojenském letectví. Vzhledem k současné geopolitické situaci se ale firma stále intenzivněji zaměřuje na vojenské aplikace. Například takzvané aktuátory, které slouží k ovládání aerodynamických kormidel a klapek, nyní Honeywell vyvíjí i pro použití v raketách a střelách.

„Kvůli probíhajícím konfliktům po celém světě samozřejmě vidíme výrazně vyšší poptávku. Zároveň pozorujeme posun směrem k lokální výrobě a potřebě rychlejších dodávek,“ říká John Guasto, viceprezident Honeywell Aerospace Europe pro obranný a vesmírný průmysl.

Vedle zmíněné robustní navigace se Honeywell pochlubil také několika integrovanými navigačními systémy určenými pro menší drony či opticko-inerciálními měřicími jednotkami.

Zařízení nazvané Onebox v sobě obsahuje různé druhy navigačních systémů určených pro prostředí bez satelitního signálu. Navigační jednotka HGuide i700 zase jako první na světě umí určit zeměpisný sever pouze na základě rotace Země bez jakýchkoli dalších vstupů.

Kvůli vývozním omezením pro zboží určené pro civilní i vojenské účely, takzvaného dvojího užití (dual-use), vyvíjí Honeywell své technologie primárně jako komerční.

„Snažíme se řešení navrhovat tak, aby mělo čistě komerční základ, nikoli pro dvojí užití,“ říká Tomáš Szaszi. „Z těchto komerčních komponentů poskládáme základ, který teprve následně získá své finální využití. A toto konečné využití pak může být buď duální, nebo čistě vojenské,“ doplňuje.

Kamenná usedlost na vrcholu jednoho z kopců patří katarskému automobilovému závodníkovi Násiru al-Attíjovi, šestinásobnému vítězi Rally Dakar. Na offroadové trati, kde se obvykle prohánějí terénní auta a motorky, jezdí v oblacích prachu červený Jeep Wrangler.

Na kapotě vozí černý rám s kamerami, pozoruhodnější jsou ale důkladně zaslepená okna, aby z auta nebylo vidět ven. Na tomto vozidle demonstruje Honeywell Aerospace další ze svých projektů s názvem 360 Display.

„Pojďte si to zkusit,“ zve k projížďce šéf týmu vývojářů Josef Valíček a podává helmu s displejem. Když si ji řidič nasadí, na displeji ve výši očí vidí okolí vozu. Obraz se posouvá podle toho, jak otáčí hlavou.

Jeep se pomalu rozjíždí a řidič sleduje dráhu, na které vidí zelené rovnoběžky ohraničující směr jízdy. Na neobvyklé ovládání si musí zvyknout, po první zatáčce se už odváží přidat plyn. Při pohledu vzhůru se na displeji objeví i zpětný pohled za vozidlo, které za sebou zvedá prach.

„Na rozdíl od běžných systémů, kdy se obraz promítá na pevný monitor uvnitř vozidla, se zde obraz mění podle pohybu hlavy řidiče, takže ten při delší jízdě netrpí nevolností nebo bolestí hlavy,“ vysvětluje Valíček.

Vozidlo má šest kamer, dvě čelní jsou umístěny těsně vedle sebe, aby imitovaly stereoskopický pohled lidských očí. Součástí systému jsou také infračervené kamery a další senzory, takže funguje i v mlze nebo ve tmě.

Klíčovým faktorem je podle Valíčka takzvaná latence, tedy zpoždění mezi pohybem vozidla a jeho přenosem na displej řidičovy helmy. U systému 360 Display je zpoždění kratší než 10 milisekund.

„Pro laika je to zpočátku nezvyklé, protože chybí periferní vidění. Vojáci, kteří jsou zvyklí používat zařízení pro noční vidění, ale říkají, že takový výhled je naprosto luxusní,“ dodává Valíček.

Systém 360 Display i většinu navigačních technologií, které Honeywell prezentoval ve Španělsku, vyvinuli inženýři a vědci v brněnském centru Honeywell Aerospace. Podobné technologie vyvíjí i americká střediska společnosti. Honeywell Aerospace přitom není jediným výrobcem avioniky a leteckých systémů. Konkuruje mu například Collins Aerospace, radarové systémy zase vyrábí a nabízí Thales Group.

Kvůli celním bariérám, různým pravidlům o certifikaci produktů s potenciálním vojenským využitím a napjatým vztahům mezi Spojenými státy a Evropskou unií ale týmy z Honeywell na obou stranách Atlantiku pracují přísně odděleně, i když se zabývají podobnými úkoly.

„Lidé s evropskými pasy v rámci českých či evropských právních subjektů pracují pro zákazníky z Evropské unie. To je metodika, která nás odlišuje od ostatních. Amerika má svůj vlastní segment. Některé věci je možné sdílet, protože mají komerční charakter, ale některé věci vyvíjíme duplicitně,“ popisuje Tomáš Szaszi.

„To znamená, že i když máme design a produkt vytvořený v Americe, v Evropě začínáme od nuly s novým výzkumem a vývojem technologií.“

Honeywell právě prochází finální fází rozdělení, kdy se koncem června od mateřské korporace Honeywell oddělí divize Aerospace jako zcela nezávislá firma. Viceprezident firmy John Guasto ale neočekává, že by se kvůli zmíněným bariérám mezi Evropou a USA mohla v budoucnu od Honeywell Aerospace oddělit i evropská část společnosti.

„Honeywell Aerospace je globální společnost. Vždycky jsme byli globální společností a působíme po celém světě. Věřím, že geopolitické napětí, které dnes vidíme, je dočasnou záležitostí, a věřím, že se vrátíme ke vzájemné spolupráci,“ tvrdí.

Text vznikl s podporou společnosti Honeywell Aerospace.