Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa mění přístup k podpoře průmyslu. Z dřívějších dotací dělá investice – a sama vstupuje do firem, které mají posílit domácí výrobu čipů, surovin i technologií přímo na americké půdě.
Společným jmenovatelem všech kroků je snaha vrátit výrobu zpět do USA a zajistit přístup ke strategickým materiálům – od čipů přes lithium až po ocel. V pozadí stojí rostoucí tlak Číny a snaha Washingtonu omezit závislost na zahraničních dodavatelích.
V praxi to znamená, že federální vláda už nedává firmám peníze jen „na slovo“, ale bere akcie nebo warranty – tedy nástroje, které jí umožní podílet se na budoucím zisku. Pokud firmy uspějí, vydělá i daňový poplatník.
V minulosti sice americká vláda do firem také vstupovala, ale většinou jen v časech krize, aby zachránila ohrožené podniky a stabilizovala ekonomiku.
V 80. letech to byl například Chrysler, který vláda podpořila zárukami za úvěry výměnou za akciové opce, po roce 2008 pak banky a General Motors v rámci programu TARP, a během pandemie aerolinky skrze nouzové půjčky.
Vždy šlo o dočasné zásahy s cílem pomoci a následně podíly prodat. Současná strategie je jiná. Nejde o záchranu, ale o záměrnou investici do průmyslové kapacity USA, která má přetrvat dlouhodobě. Mnozí ekonomové a analytici označují současný model za nejvýraznější obrat v americké průmyslové politice za poslední dekády.
Kritici však upozorňují, že některé dohody jdou dál než běžné investice. Typickým příkladem je takzvaná „zlatá akcie“, tedy speciální podíl, který dává vládě právo veta nad klíčovými rozhodnutími firmy. Právě takovou si Washington vyjednal při převzetí U.S. Steel japonskou společností Nippon Steel. Vládě umožňuje zablokovat například přesun sídla z Pittsburghu, uzavírání továren či přesuny výroby do zahraničí.
Takový model podle kritiků může odrazovat zahraniční investory a zpolitizovat rozhodování ve firmách. U těžebních projektů, jako je Ambler Road na Aljašce, se navíc ozývají ekologické organizace, podle nichž se vláda „nechala příliš unést investičním patriotismem“.
Příběh z Aljašky
Nejnovější vládní akvizicí je těžařská společnost Trilogy Metals, která plánuje rozvoj obrovského měděno-zinkového ložiska v aljašské oblasti Ambler. Bílý dům oznámil, že do ní investuje 35,6 milionu dolarů výměnou za desetiprocentní podíl a právo přikoupit dalších 7,5 procenta.
Současně prezident Trump podepsal dekret, který povoluje výstavbu 340 kilometrů dlouhé silnice k nalezišti. Trh reagoval okamžitě, akcie Trilogy vylétly po oznámení o více než 200 procent.
Už v srpnu Bílý dům uzavřel bezprecedentní dohodu s Intelem. Vláda přeměnila část dřívější podpory z programů CHIPS Act a Secure Enclave, dohromady téměř devět miliard dolarů, na 9,9procentní akciový podíl. Součástí dohody je i pětiletá opce na dalších pět procent akcií, kterou může vláda uplatnit, pokud by Intel někdy ztratil většinové vlastnictví své polovodičové divize Foundry Services.
Cílem je zabránit tomu, aby Intel vyčlenil ztrátovou výrobu čipů mimo USA. Od uzavření transakce akcie Intelu stouply téměř o 50 procent.
Pentagon i energetici vstupují do hry
Klíčovým tahákem Trumpovy strategie je také snaha zbavit se závislosti na Číně ve výrobě vzácných zemin a bateriových surovin. Proto v červenci ministerstvo obrany investovalo 400 milionů dolarů do společnosti MP Materials, jediného amerického producenta produktů z prvků vzácných zemin, a získalo tím asi 15procentní podíl.
Pentagon se stal největším akcionářem firmy a akcie MP Materials po oznámení posílily o více než 60 procent. Podobný postup zvolilo i ministerstvo energetiky u společnosti Lithium Americas, která připravuje těžbu lithia v nevadské poušti Thacker Pass.
Úřad se s firmou dohodl, že jí odloží část splátek vládního úvěru ve výši 2,26 miliardy dolarů. Na oplátku získá právo koupit až pět procent akcií společnosti a pět procent podílu na samotném těžebním projektu, který Lithium Americas rozvíjí společně s General Motors. Po oznámení dohody akcie firmy stouply o více než 20 procent.
Bílý dům už naznačil, že v novém modelu hodlá pokračovat. Ministr Lutnick v srpnu uvedl, že vláda zvažuje vstup do obranného průmyslu. Jako příklad jmenoval Lockheed Martin, firmu, která podle něj „už dnes funguje téměř jako prodloužená ruka státu“. Už samotná zmínka stačila, aby akcie Lockheedu a dalších zbrojovek zamířily vzhůru.
Z Washingtonu se tak stává nejen zákonodárce a regulátor, ale i investor s vlastními miliardami na burze. Trumpova administrativa tím definuje nový směr, který propojuje ekonomický nacionalismus s tržní logikou. A zatím se zdá, že se to trhům víc než líbí – a Trump tak získává další argument pro to, že jeho „America First“ může být i zisková investice.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
