Pražská burza vyhlíží nový impuls. Přinést ho má ambiciózní plán hnutí ANO

Hnutí ANO začátkem září představilo novou Hospodářskou strategii „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, která má podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka „nastartovat českou ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě“.

Dokument mimo jiné počítá s rozvojem kapitálového trhu a oživením pražské burzy – tématem, které se v české ekonomice objevuje opakovaně. Většina tuzemských firem si totiž na investice stále půjčuje hlavně od bank, zatímco přímé financování přes burzu zůstává spíše výjimkou.

Hnutí ANO si proto dává za cíl, aby do roku 2035 dokázalo na burzu vstoupit alespoň pět nových firem ročně. Nemá jít přitom jen o pražskou burzu – ambicí je, aby se české společnosti dokázaly prosadit i na dalších evropských trzích. V tomto kontextu se nabízí otázka, jak by vstup české firmy na zahraniční burzu mohl prospět domácí ekonomice. Karel Havlíček tvrdí, že i takový krok může přinést do Česka nové peníze.

„Když česká firma vstoupí na burzu jinde, ale dál působí tady, přitáhne tím do Česka zahraniční kapitál. Když například Avast vstoupil na londýnskou burzu, získal od zahraničních investorů asi čtyři miliardy korun, které pak utrácel převážně v Česku,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Havlíček zároveň zdůrazňuje, že většina opatření ve strategii cílí na podporu IPO přímo v Česku. Autoři strategie upozorňují, že domácí kapitálový trh je dlouhodobě slabý a příliš závislý na bankovních úvěrech, což omezuje možnosti financování růstu firem.

Místopředseda ANO tvrdí, že plán dosáhnout pěti nových vstupů firem na burzu ročně je realistický. Jako příklad uvádí Švédsko, které má přibližně stejný počet obyvatel jako Česko a kde v roce 2024 proběhlo 23 primárních nabídek akcií (IPO), tedy vstupů firem na burzu.

V Česku přitom loni žádné nové IPO nebylo – jedinou změnou byl přestup výrobce dronů Primoco z trhu Start, určeného pro menší a začínající firmy, na hlavní trh pražské burzy. Letos se situace mírně zlepšila - v únoru vstoupila na hlavní trh společnost Doosan Škoda Power a v červnu následovalo IPO společnosti M2C na trhu Start.

„Máme v Česku dostatečnou zásobárnu firem, které by mohly jít na trh – středně velké a rodinné podniky z průmyslu, IT nebo energetických služeb. Jen jim zatím chybí podmínky, aby se jim vstup na burzu vyplatil,“ říká Havlíček.

Situaci by tak měla změnit „paleta opatření“, kterou strategie navrhuje – od povzbuzení domácích investorů a penzijních fondů přes zlevnění a zrychlení emisí až po vytvoření testovacího prostředí, kde si firmy mohou vyzkoušet vstup na trh v jednodušším režimu.

Havlíček zároveň dodává, že menší a střední firmy by mohly využít zjednodušený režim pro vstup na burzu, inspirovaný praxí ze Švédska nebo Polska, kde podobné zrychlené postupy už fungují.

„K tomu musí dojít i ke standardizaci dokumentace a posílení mezinárodní distribuce českých emisí. Pomoci mohou instituce jako CzechInvest, EGAP nebo Česká exportní banka, které už dnes podporují exportní financování,“ vysvětluje.

Například EGAP, tedy Exportní garanční a pojišťovací společnost může podle Havlíčka pomáhat se vstupem firem na zahraniční trhy prostřednictvím záruk a CzechInvest by mohl poskytovat poradenství při přípravě na zahraniční IPO. Podobné programy podle něj fungují například v Izraeli.

Stejnou ambici, tedy zvýšit počet firem vstupujících na kapitálový trh, sdílí dlouhodobě i pražská burza.

„S panem Havlíčkem jsem se o kapitálovém trhu v historii bavil mnohokrát. Konečně on byl ještě z pozice předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků u zrodu trhu Start, který právě na firmy z tohoto segmentu cílí,“ říká pro SZ Byznys ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.

„Díky tomu, že jsme se při vzniku trhu mohli poučit z chyb a úspěchů jiných, je trh Start po administrativní stránce jeden z nejpřístupnějších trhů, ne-li nejpřístupnějším trhem v Evropě,“ tvrdí. Trh Start vznikl v roce 2018 a aktuálně se na něm obchoduje 13 titulů.

Podle Koblice je cíl pěti IPO ročně realistický – a týká se nejen trhu Start, ale i hlavního trhu.

„Jsou k tomu potřeba čtyři předpoklady – fungující procesy burzy, silná strana poptávky, chuť firem do toho jít a aktivita poradců. První dva body máme splněné. Rezervy vidím hlavně u poradců – každé IPO potřebuje svého manažera. Nevidím důvod, proč by například každá z pěti největších tuzemských bank nemohla na trh každý rok uvést alespoň jednu emisi,“ tvrdí.

Podle Koblice tuto službu aktivně nabízí jen menšina obchodníků a bank – přestože většina z nich má potřebnou licenci i zkušenosti. Dodává, že stát by měl firmám víc pomáhat se vzděláváním v oblasti kapitálového trhu.

„Trh funguje, ale majitelům firem často chybí ochota využít kapitálový trh pro svůj růst a podělit se o úspěch s investory. Zde má stát možnost dát jasný vzkaz, že vstup na lokální burzu je vnímán jako podpora domácí ekonomiky. Pokud k tomu přidá i hmatatelné benefity, třeba daňové úlevy nebo zohlednění při výběrových řízeních, tím lépe,“ říká.

Pražská burza je podle něj připravena podílet se na vzdělávání podnikatelů, kteří by o kapitálový trh mohli mít zájem. „Na ministerstvu průmyslu jsme ještě před volbami podávali návrh společného konceptu vzdělávání firem s pracovním názvem IPO akademie. Čeká na nového ministra a jsme připraveni na tom hned začít pracovat,“ doplňuje Koblic. Zároveň připomíná, že burza od státu neočekává zásadní zásahy.

„Principiálně stačí, když stát jasně deklaruje, že to s rozvojem kapitálového trhu myslí vážně a všechny své kroky řídí tak, aby trhu neškodily. Pokud by chtěl jít příkladem, může investorům nabídnout podíl například v Letišti Praha. To je výborně řízená firma a její IPO by bylo možné zrealizovat klidně do půl roku,“ uzavírá.

Koblicův optimismus ale nesdílejí všichni odborníci. Z pohledu investičních bank a poradců, které IPO v Česku skutečně připravují, je cíl pěti firem ročně poměrně odvážný.

„Nepřipadá mi to příliš realistické, ačkoliv v tomto případě se budu rád mýlit,“ říká pro SZ Byznys Ondřej Berka, výkonný ředitel investičního bankovnictví ve Wood & Company, která patří mezi hlavní tuzemské poradce při veřejných nabídkách akcií.

Podle Berky je vstup na burzu sice užitečný nástroj pro získání kapitálu, ale zároveň náročný a pro řadu firem i nákladný proces.

„V konkurenci ostatních alternativ pro získání kapitálu či tzv. exit, tedy odprodej podílu dosavadních vlastníků, je někdy považován za komplikovaný a méně výnosný, i když tomu tak být nemusí. Ale je na rozhodnutí firem a jejich vlastníků, zda si zvolí cestu burzy a využijí jejích výhod,“ říká Berka.

Podle Berky sice může stát kapitálový trh podpořit, ale nedokáže firmy ke vstupu na burzu přimět. „Aktuálně nevidím způsob, jak by mohl stát dotlačit tolik firem k rozhodnutí na burzu vstoupit. A sám tolik firem nemá, i když vstup takových jako Budějovický Budvar či Letiště Praha se přímo nabízí,“ podotýká.

Reálně by podle něj česká ekonomika mohla v následujících letech unést dvě až tři nové emise ročně na hlavním trhu pražské burzy. „Jakákoli podpora kapitálového trhu ze strany státu je ale velmi žádoucí. Ať už by šlo o daňová zvýhodnění, nebo přímé investice státem ovládaných institucí do akcií veřejně obchodovaných firem,“ doplňuje.

Berka také apeluje, že stát by měl rozvoj kapitálového trhu podporovat, nikoli mu ubližovat. „Určitě by neměl přistoupit k diskutovanému zpětnému odkupu veřejně obchodovaného podílu ve společnosti ČEZ. To by naopak český kapitálový trh mohlo výrazně oslabit,“ říká Berka.

Naráží tím na znovuotevřenou debatu o možném stažení akcií ČEZ z pražské burzy, kterou před volbami zmiňovali Karel Havlíček i předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš.

Právě tato energetická skupina je dnes největší veřejně obchodovanou firmou domácí burzy a její odchod by podle odborníků podlomil důvěru investorů i samotný význam pražské burzy. ČEZ tvoří páteř indexu PX a patří k nejaktivnějším titulům na trhu – jeho akcie se podílejí zhruba třetinou na celkovém denním objemu obchodů.

Havlíček na dotaz, jak by se takový krok slučoval s proklamovaným cílem kapitálový trh rozvíjet, nereagoval. V samotné strategii ale hnutí ANO slibuje pravý opak, tedy posílení kapitálového trhu a jednodušší přístup firem na burzu.

Dokument mimo jiné navrhuje zkrátit proces vstupu firem na burzu na půl roku a zavést daňové pobídky, díky nimž by si investoři mohli odečíst až 20 procent z investované částky (maximálně milion korun ročně) při investicích do rizikového kapitálu.

Strategie počítá také s větším zapojením domácích úspor. Penzijní fondy by mohly investovat větší část prostředků do akcií a startupů a limit daňového odpočtu pro dlouhodobé investiční produkty (DIP) by se zvýšil na 100 tisíc korun ročně.