Hlavní obsah

Kofola na burze. Z regionální limonády se stala lákavá investice

Foto: Martin Strachoň/Wikimedia Commons

Ilustrační snímek.

Její limonádu znají generace Čechů a Slováků a posledních deset let ji dobře znají i investoři. Když ji miluješ, není co řešit, říká slogan Kofoly – a nyní to platí i na burze, kde akcie nedávno pokořily nová maxima.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Příběh Kofoly se začal psát dávno předtím, než se její jméno objevilo na obrazovkách burzovních terminálů. Letos v zimě uplyne deset let od chvíle, kdy tuzemský výrobce ikonické limonády vstoupil na pražskou burzu.

Pro investory z roku 2015 to ale byla zkouška trpělivosti. Akcie Kofoly se totiž dlouhé roky držely pod cenou 510 korun, za kterou firma na burzu vstupovala. Teprve toto léto přineslo průlom - akcie se vyšplhaly na svá maxima a poprvé překonaly úroveň z doby primárního úpisu. Značka tak slaví nejen mezi zákazníky na regálech obchodů, ale i mezi investory.

„V prvních sedmi letech na burze přitom Kofola procházela poměrně složitým obdobím. Čelila růstu cen vstupů, hlavně cukru, a finanční výsledky dál negativně ovlivňoval dlouhodobě ztrátový byznys v Polsku,“ připomíná Vladimír Vávra, makléř z WOOD & Company.

Podobně vzpomíná i akciový analytik Jan Raška z Fio banky. „Akcie Kofoly jsou deset let na pražské burze. Byla to zajímavá a mnohdy, ne vždy vinou samotné společnosti, strastiplná cesta.“

První burzovní kapitola v Polsku

Cesta Kofoly na pražskou burzu rozhodně nebyla přímočará. Firma si totiž své první zkušenosti s burzovním světem odbyla v Polsku. V roce 2003 tam na varšavskou burzu vstoupila polská limonádová společnost Hoop, která se později stala součástí skupiny Kofola.

Spojení obou firem přišlo v roce 2008 a nově vzniklá skupina Kofola-Hoop zůstala zalistovaná ve Varšavě. Polsko mělo být bránou pro růst ve střední Evropě. Jenže po světové finanční krizi se ukázalo, že tamní trh není tak výdělečný, jak Kofola očekávala. Firma se proto opět začala soustředit hlavně na Česko a Slovensko.

„Polský trh byl dlouhodobě ztrátový a stal se jednou z hlavních brzd růstu Kofoly,“ říká Vávra. A když se konečně zdálo, že firma má našlápnuto k lepším zítřkům, zasáhla ji pandemie covidu. „Ta byla pro společnost zásadní. Na téměř dva roky ochromila segment hotelů, restaurací a cateringu – tedy klíčový segment Kofoly,“ dodává makléř.

Přesun do Prahy

Zásadní obrat nastal v roce 2015. Kofola prošla restrukturalizací, vznikla nová holdingová struktura Kofola ČeskoSlovensko a postupně se stáhla z varšavské burzy, ale i tamního trhu jako takového. Dne 2. prosince 2015 pak zahájila obchodování v Praze.

„Vstup na pražskou burzu byl pro Kofolu vlastně jen přestěhováním z Varšavy, kde byla naše společnost listována již několik let předtím,“ vysvětluje generální ředitel Daniel Buryš. „Byl to požadavek našeho private equity akcionáře, který nakonec větší část svého podílu přes trh prodal. Nebudu hodnotit, jak moc povedeně, nicméně tento důvod přítomnosti na veřejném trhu svůj cíl splnil,“ dodává.

Primární úpis akcií nebyl žádnou velkou show. Firma nabízela celkem 1,5 milionu akcií, z čehož jen menší část – asi 275 tisíc kusů – představovaly nově vydané akcie, díky nimž získala peníze na další rozvoj. Většinu akcií v nabídce prodával tehdejší akcionář, private equity fond Enterprise Investors, který tím částečně vystupoval ze své investice.

Jenže free float, tedy objem veřejně obchodovatelných akcií, činil pouhých šest až sedm procent, což způsobilo slabou likviditu. Následující roky i proto nebyly pro akcie Kofoly lehké. Cena postupně spadla až ke dvěma stovkám před rokem 2020.

„Finanční svět se hodnotí čísly a kurz byl celou dekádu pod hladinou. Kofola není velkým titulem a počáteční objem veřejně obchodovaných akcií byl velice nízký. To zapříčinilo špatnou likviditu. Navíc se nám nepodařilo ‚resuscitovat‘ byznys v Polsku a nepřinesli jsme tak očekávaný růst,“ vzpomíná ředitel nápojářské značky.

A když podle Buryše „konečně“ došlo k navýšení free floatu na dnešních 27 procent, přišla pandemie a trhy letěly znovu dolů. „A my jsme ztráceli až polovinu původní hodnoty,“ připomíná.

Přesto podle analytika Rašky z Fio banky firma hospodařila relativně stabilně. „Nutno podotknout, že samotné hospodaření Kofoly v tomto složitém období neprocházelo žádnými hlubokými propady. Naopak vykazovalo víceméně stabilitu. Kofola, až na rok 2022, držela i stabilní dividendu,“ dodává.

Vávra z WOOD & Company chválí vedení firmy, které dokázalo rychle reagovat. „Management společnost úspěšně navigoval. Dokázal rychle upravovat náklady a měnící se trendy v návycích spotřebitelů flexibilně reflektoval inovacemi produktového portfolia, například úspěchem salatérií UGO či akvizicí výrobce čajů Leros.“

Obrat k lepšímu

Od roku 2021 se karta obrátila. Akcie Kofoly se začaly zvedat, pomohl návrat poptávky i úspěšné akvizice. „Dalším milníkem je odeznívání krizového období a makroekonomická stabilizace. A to už se dostáváme do roku 2023, kdy vidíme velmi solidní nárůst ziskovosti Kofoly,“ říká Raška.

Podle Daniela Buryše se firmě v posledních letech daří nejen v tradičním československém nealko byznysu, ale také v nových oblastech.

„Smysluplně přidáváme další akvizice – pivovary či káva. Zvládáme výzvy dnešního světa a zdravě rosteme. A co je pozitivní, pravidelně vyplácíme dividendy,“ říká. Současný podíl volně obchodovatelných akcií navíc přilákal více institucionálních i drobných investorů.

„Radost nám dělá vývoj struktury akcionářů, kdy jsme z počtu nízkých tisíců vyrostli na současných 16 tisíc akcionářů. Kofola je svým rozsahem i zaměřením vhodnější pro drobnější tuzemské akcionáře. A skvělé je i to, že tak vysoký počet udržuje dostatečnou likviditu,“ říká Buryš.

Zároveň ale přiznává, že burzu zatím firma k velkým akvizicím nepotřebovala. „Daří se nám poměrně jednoduše financovat růst levnějším bankovním financováním. Ale hlavně považujeme cenu našich akcií stále za podhodnocenou. V takové situaci by vydání dalších akcií bylo pro stávající akcionáře nevýhodné. Jednoduše bychom je na trhu prodávali pod reálnou hodnotou,“ vysvětluje.

Na druhou stranu podle něj burza Kofole přináší i výrazný přínos. „Je to vysoká odpovědnost vůči akcionářům. S tím se pojí výrazný tlak na zlepšování se, růst, inovace a také transparentnost. Otevřeně prezentujeme každý kvartál, co se nám podařilo a co ne. Není to pro nás bolestné, naopak tuto otevřenost vnímáme jako velké pozitivum.“

Rekordní dividenda

Vedle růstu ceny akcií se Kofola řadí i mezi stabilní dividendové společnosti. Podíl na zisku vyplácí pravidelně od roku 2016. V posledních letech rozdělovala akcionářům kolem 300 milionů korun ročně, což odpovídá 13,5 koruny na akcii. Výjimkou byl rok 2022, kdy kvůli nejistotě na energetickém trhu dividendu snížila na 11,3 koruny.

Letos však firma investory příjemně překvapila rekordní dividendou ve výši 21 korun na akcii, což nečekali ani někteří analytici. Už loni v říjnu vyplatila zálohu 7,50 koruny, letos doplatí zbývajících 13,50 koruny na akcii.

Aktuálně má Kofola na burze hodnotu přes 12 miliard korun. Její akcie letos zatím vyrostly o 39 procent, za posledních 12 měsíců přidaly úctyhodných 80 procent a za posledních pět let udělaly investorům radost výnosem 139 procent.

Analytik Raška z Fio banky ovšem upozorňuje, že současná cena akcií už může být na hraně. „Aktuální posun až k 550 Kč mě už překvapuje. Akcie svým naceněním v podstatě dorovnávají, nebo dokonce překonávají konkurenty – často nadnárodní skupiny s globálním brandem. To je z historického pohledu u Kofoly nevídané,“ říká.

Podle Vladimíra Vávry z WOOD & Company má cena akcií Kofoly několik klíčových hybatelů. „Mezi faktory ovlivňující cenu akcie Kofoly bych na předním místě uvedl vývoj cen vstupů. Například obaly (PET) tvoří více než 40 procent materiálových nákladů, sladidla pak představují více než třetinu,“ tvrdí.

Dále je potřeba si podle něj uvědomit, že byznys Kofoly je silně sezónní, kdy 70 procent provozního zisku firma vygeneruje během druhého a třetího kvartálu.

„Výsledky společnosti tak mohou být významně ovlivněny sezónními výkyvy počasí. Určitou kotvou pro akcie může být dividendová politika a očekávané snižování zadlužení. Růst společnosti pak v budoucnu mohu pozitivně podpořit akvizice,“ uzavírá Vávra.

Doporučované