Těžký rok „nové“ von der Leyenové: Bitva o Dukovany i tvrdá dohoda s Trumpem

Přesně před rokem se kabinet Evropské komise ujal druhého mandátu opět pod vedením Ursuly von der Leyenové. Měla to těsné. Evropský parlament novou Komisi schválil většinou 51 procent. Staronová předsedkyně tak získala nejslabší podporu od založení Evropské unie.

Situace během „předání“ moci z rukou von der Leyenové zpátky do jejích rukou nebyla idylická. Automobilový gigant Volkswagen krátce předtím oznámil, že poprvé v historii musí zavřít pobočky v Německu. Zprávy o potížích páteřního průmyslu EU doplňovaly informace o růstu čínské konkurence na evropském území a potíže z dalších odvětví. Starý kontinent s sebou navíc táhl plný pytel problémů z předchozího mandátu Komise.

Během prvních pěti let von der Leyenové u kormidla se Unie musela poprat s pandemií covidu. Dluhy za ni splácí dodnes a ještě bude. Dopadly na ni také ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu – mezi nimi energetická a inflační krize. Do toho všeho zveřejnil krátce před zvolením staronového kabinetu tým bývalého guvernéra Evropské centrální banky takzvanou Draghiho zprávu. O vypracování ho požádala sama von der Leyenová. Perspektiva předpovídající „pomalé umírání“ EU přilila olej do už tak rozžhaveného kotle.

„Draghiho diagnóza je neúprosná,“ komentovala hned po zvolení předsedkyně. „První iniciativou nové Komise bude Kompas konkurenceschopnosti. To je rámec naší práce po zbytek funkčního období. Stojí na třech pilířích Draghiho zprávy. Prvním je překonání inovační propasti mezi EU a USA s Čínou. Druhým je společný plán Unie pro konkurenceschopnou dekarbonizaci. Třetím je zvýšení bezpečnosti a snížení závislosti kontinentu,“ vypočítávala předsedkyně. Pak to začalo.

Za dvanáct měsíců vznikly v honbě za znovunabytím konkurenceschopnosti desítky strategií. Pro automobilový i ocelářský průmysl, umělou inteligenci či sjednocení trhu EU. Absence jednotného trhu odpovídá v průměru celní zátěži ve výši 44 procent u zboží a 110 procentům u služeb.

„Podnikatelé mají z dosavadní práce Komise smíšené pocity. Na jednu stranu kabinet von der Leyenové klade důraz na konkurenceschopnost. Na stranu druhou pokračuje v přijímání těžkopádných pravidel, stanovování ambiciózních cílů. Přetrvávají vysoké ceny energií, prohlubuje se závislost na třetích zemích a chybí dostatečné investice do dekarbonizace. Za pozitivní naopak považují podnikatelé snahy při otevírání nových trhů a zjednodušování legislativy,“ komentuje pro SZ Byznys Alena Mastantuono, vyslankyně Hospodářské komory ČR v Bruselu.

Nevole napříč unijními institucemi však mezi tím roste. Během každoročního projevu někteří europoslanci na šéfku Komise pískali tak, až jim hrozila vyvedením ze sálu. Unie je ve fázi, kdy disponuje řadou bombastických plánů. Nyní přijde na řadu ta těžší fáze – přeměnit strategie v realitu.

Samotnou činnost EK provázela řada událostí, na které kabinet musel během chrlení strategií reagovat. V některých hrálo ústřední úlohu Česko.

Připomeňme například střet s francouzským eurokomisařem pro průmyslovou strategii Séjourném. Komisař poslal české vládě v květnu dopis a pohrozil „hloubkovým šetřením“ tendru na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Francouzská firma EDF totiž prohrála výběrové řízení na českou „zakázku století“ s korejskou KHNP.

Francouzi se urputně snažili výsledek zvrátit. Když EDF neuspěla u antimonopolního úřadu, obrátila se na soud i Evropskou komisi. Po ní žádala přezkoumání, zda KHNP čerpá státní podporu, což evropské právo zakazuje. Místopředseda EK Stéphane Séjourné odeslal dopis českému ministrovi obchodu a průmyslu Lukáši Vlčkovi, v němž doporučil kontrakt na dostavbu Dukovan nepodepisovat.

List dorazil 2. května. Ve stejný den EDF požádala soud o prošetření celé záležitosti. Nestandardní byla v tomto ohledu komisařova proaktivita, sladěné načasování žaloby s dopisem, i skutečnost, že tamní velvyslanec dostal dopis adresovaný Vlčkovi dříve než ministr.

„Séjourné svým jednáním podpořil francouzskou státní energetickou společnost. Zásah eurokomisaře do tendru je neobvyklý z více důvodů. V době zaslání dopisu útvary Komise teprve prováděly předběžné prošetření tvrzení EDF, takže se jednalo o velmi ranou fázi právního procesu. List Séjourného také nebyl součástí právního procesu, jak potvrdila Komise. To je problém, protože Séjourného zásah do celé kauzy působí, že proběhl ve prospěch firmy z jeho vlastní země,“ komentovala tehdy situaci pro SZ Byznys hlavní korespondentka webu Politico pro hospodářskou soutěž Francesca Micheletti.

Střet mezi Českem, Francií i Komisí se nakonec podařilo zklidnit a práce na „zakázce století“ pokračují.

Další kolize vizí proběhla kvůli emisním povolenkám ETS2 a klimatickým cílům EU pro rok 2040. Komise zveřejnila svůj systém povolenek. Česko následně sestavilo dopis podepsaný 19 členskými státy s požadavky na revizi návrhu.

Po celodenním jednání v Lucemburku poskytl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) Seznam Zprávám rozhovor, v němž plesal, že Komise požadavek protestujících členů EU vyslyšela. Do systému uvolní více povolenek, zařadí také mechanismy, díky kterým členské státy získají rychlejší přístup k financování.

„Česká republika dosáhla obrovského úspěchu – zajistili jsme stabilní cenu a ochranu lidí před nečekanými zdraženími. Pokud si Havlíček (poslanec za ANO Karel Havlíček - pozn. red.) myslí, že to zvládne lépe, tak ho vyzývám, ať jede do Bruselu, sežene většinu členských států a vyjedná něco lepšího,“ reagoval v rozhovoru na předchozí kritiku.

Na celodenní jednání unijních ministrů navázala další. To klíčové se protáhlo na zhruba 18 hodin. Hlavním tématem bylo tentokrát zmírnění klimatických cílů pro rok 2040. Komise chtěla slib snížení emisí o 90 %. Nakonec to zastánci i odpůrci cíle uhráli na 85 %. Dalších 5 % mohou státy dokoupit skrze uhlíkové kredity neboli zelené investice do zemí mimo EU.

Chaotickou situaci, v níž se pozice států plynule měnila ze souhlasu na zamítnutí a ani jedné ze stran se nedařilo shromáždit většinu, rozmotaly zase emisní povolenky. Návrh odložit ETS2 na rok 2028 byl podle informací Seznam Zpráv rozhodující pro rozbourání blokační menšiny a zelené cíle tak dostaly zelenou. Jejich finální podobu potvrdil i Evropský parlament.

Největší střet Komise svádí – a ještě bude svádět – se stavem evropské ekonomiky. Reakce na Draghiho zprávu jménem Kompas konkurenceschopnosti nese bombastické vize. Sjednocování kapitálových trhů, jednodušší pravidla pro expanzi evropských startupů na kontinentu či vznik gigatováren umělé inteligence.

Výsledky zatím stejné bombastičnosti nedosahují. Růst HDP zrychlil v meziročním srovnání let 2024 a 2025 o pouhé 0,2 %. Víceletý rozpočet, který by pro dohnání velmocí z Východu i Západu potřeboval podle Draghiho investiční injekce ve výši 4-5 % HDP EU, naroste po odečtení covidových splátek jen minimálně. Návrh Komise tak oslovení experti označili za málo proinvestiční. Jeho výsledná podoba se teď projednává na všech úrovních.

Snižování závislosti na USA a Číně se zatím také v mnoha ohledech nedaří. Donald Trump dohnal EU ekonomickým nátlakem celní války k uzavření dohody, která zvyšuje daň z dovozu do USA většině evropského zboží.

Naproti tomu je na stole řada obchodních smluv, které usnadňují evropským podnikatelům vstup na asijská či jihoamerická odbytiště. Z Číny odebírá EU stále řadu technologií spojených se zelenou politikou, ať už jde o solární panely či baterie do elektromobilů.

Evropské instituce se navíc rády hašteří mezi sebou. Rozpolcenost sedmadvacítky v udržení suverenity jednotlivých států a touha po sjednoceném postupu tak patří k překážkám, které si Komise von der Leyenové nese do budoucna.

„Podle mě je to remíza. Teď je moment, kdy by Komise měla zveřejnit klíčové návrhy zákonů, jež přesvědčí parlament a Radu EU, aby je přijaly. Je dobré podívat se, jak funguje Unie jako celek. Je to stále komplikovanější. V parlamentu vidíme, že čím dál tím víc si poslanci vozí s sebou batoh omezení, která načerpají v domácí politice, a odmítají se z toho vykolíkovaného hřiště posunout, což komplikuje jakoukoliv dohodu a vysílá nejednoznačné signály, co od Ursuly von der Leyenové očekáváme,“ dodává europoslanec Luděk Niedermayer (Top09).