Trump zrušil pozemní invazi do Íránu. Proč to udělal, je zatím tajné

Válku Spojených států a Izraele proti Íránu, která začala 28. února, provázejí informace, které nelze nezávisle ověřit. Nedá se říci, kolik je na nich pravdy, či zda je někdo záměrně zveřejnil s nějakým cílem.

Jak daleko se dostaly plány na pozemní operaci kurdských jednotek v Íránu? Kontaktovali Američané tajně bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda? Nadával Donald Trump izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi? A skutečně píše íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí dopisy podepsané jeho jménem?

Přinášíme přehled několika záhadných událostí, o jejichž přesném průběhu se svět možná dozví až po skončení války.

Připomeňme, že oficiálně platí mezi USA a Íránem příměří a zástupci obou zemí jednají o jeho prodloužení.

Začátkem března Donald Trump oznámil, že jednotky íránských Kurdů plánují pozemní invazi z území sousedního Iráku, což zažehne povstání proti režimu v Teheránu.

Zatímco USA a Izrael měly pokračovat ve vzdušných úderech, Kurdové by postupovali po zemi. Pak ale americký prezident najednou po dvou týdnech zčistajasna uvedl, že se zapojením Kurdů nepočítá.

Objevují se spekulace, že se proti plánu důrazně postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, neboť Turecko je obecně proti všemu, co posiluje kurdský separatismus a vidí v něm hrozbu.

V Londýně sídlící arabský server Al-Madžalla napsal, že záměr odmítli samotní vůdci íránských Kurdů, protože neměl velkou šanci na úspěch. Vojenská síla Kurdů by ani za podpory USA a Izraele nestačila na svržení režimu, napsal server. Kurdové navíc měli negativní zkušenost ze Sýrie, kde je USA zpočátku podporovaly i vojensky, ale pak se ze země stáhly.

Šéf Bílého domu navíc v květnu íránské Kurdy obvinil, že si nechali zbraně a výzbroj, které údajně převzali od CIA. Podle dohody je přitom měli předat lidem v Íránu, aby povstali proti režimu. „Velmi mě zklamali,“ prohlásil Trump.

Prezident USA a premiér Izraele se dohodli na společných úderech proti Íránu, postupně ale vyplouvají na povrch rozdíly mezi plány obou zemí. Trump chce válku nějakým přijatelným způsobem ukončit, zatímco Izraelci by si přáli pokračovat, dosáhnout změny režimu v Teheránu a také likvidaci íránských zásob obohaceného uranu.

Trump a Netanjahu spolu v úterý vedli telefonický hovor, který byl podle obvykle dobře informovaného serveru Axios velmi vyhrocený. Americký prezident údajně izraelského politika častoval vulgárními výrazy kvůli tomu, že izraelská armáda ostřeluje Bejrút a ohrožuje tak příměří s Íránem.

„Zachránil jsem ti p…el! Všichni tě nenávidí! Všichni nenávidí Izrael za to, co dělá!“ křičel Trump podle jednoho ze svých spolupracovníků do telefonu.

Sám prezident k tomu v rozhovoru pro deník New York Post uvedl, že nebyl naštvaný, ale jen „trochu rozrušený“. Připustil, že Netanjahua nazval šílencem, ale vulgární výroky nekomentoval.

A Netanjahu? Izraelským novinářům řekl, že i v nejlepších rodinách se občas vyskytnou „taktické neshody“. Zopakoval rovněž svůj častý výrok, že Trump je Izraeli nejvíce nakloněným prezidentem ze všech mužů, kteří v USA vládli.

Deník The New York Times zveřejnil 19. května investigativní materiál, podle něhož Američané a Izraelci počítali s bývalým íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem do čela nové íránské vlády. Znalci Íránu a Blízkého východu to přijali se značnou skepsí a nedůvěrou.

Ahmadínežád byl prezidentem země v letech 2005 až 2013. Opakovaně vyzýval ke zničení Izraele, zpochybňoval holokaust a odmítal usmíření se Spojenými státy. Na druhé straně v posledních letech upadl u části režimu v nemilosti a soud mu znemožnil znovu kandidovat na prezidenta. Pozoruhodné je, že na rozdíl od oficiální politiky Teheránu, podporující Rusko, Ahmadínežád invazi na Ukrajinu odsoudil.

V prvních dnech americko-izraelského útoku na Írán se objevily zprávy, že Ahmadínežád zahynul při náletu na jeho rezidenci. Následně se ukázalo, že přežil. Trump poté poněkud záhadně hovořil o „někom zevnitř režimu, kdo by mohl vést novou vládu“. Měl to být bývalý íránský prezident? Sám Ahmadínežád se k tomu nijak nevyjádřil.

Americký prezident v rozhovoru pro New York Post změnil tón, kterým hovořil o íránském nejvyšším vůdci Modžtabovi Chameneím. Uvedl, že by se s ním rád setkal a že na takovou schůzku nejspíš dojde.

Šestapadesátiletý Íránec, který nahradil ve funkci svého otce Alího Chameneího, zabitého při izraelském náletu na Teherán, ale zatím žádnou vstřícnost ke Spojeným státům nenaznačil.

V dopisech, podepsaných jeho jménem, trvá na právu Íránu obohacovat uran a mít jaderný program. Čerstvě ve čtvrtek napsal, že nepřítel utrpěl porážku na bojišti a teď se snaží obyvatele Íránu rozdělit zvenčí.

Tedy pokud dopisy skutečně píše on, jelikož informace o jeho zdravotním stavu nejsou k dispozici. Při náletu první den války přišel podle Izraelců o jednu nebo více končetin, ale zřejmě z obav z dalšího útoku se skrývá na neznámém místě. Od svého zvolení novým vůdcem ani nenahrál žádný projev.