Článek
První ženou ve funkci předsedkyně Evropské komise se v roce 2019 stala Ursula von der Leyen, která byla zvolena většinou v Evropském parlamentu.
Životopis
Narodila se v Bruselu do rodiny, která byla s politikou a s Evropským společenstvím pevně spjata. Její otec totiž pracoval jako úředník pro Evropskou komisi. Byl také členem Křesťanskodemokratické strany Německa (CDU) a později se stal premiérem Dolního Saska, jedné ze spolkových zemí Německa.
Vystudovala ekonomii a medicínu a oblasti lékařství se nějakou dobu věnovala. Žila v Londýně a pak v USA, kam se odstěhovala spolu s manželem, který působil na Stanfordu. S manželem žije dodnes a mají sedm dětí.
Politická kariéra
Když bylo Ursule von der Leyen 32 let, vstoupila po vzoru otce rovněž do CDU. Od roku 2005 byla členkou prvního kabinetu Angely Merkel v Německu, v němž zastávala funkci ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Po skončení mandátu zastávala ještě dvě ministerské funkce. Nejprve se přesunula na Ministerstvo práce a sociálních věci, kde působila do roku 2013. Téhož roku se stala první ženou ve funkci ministryně obrany.
V roce 2019 byla zvolena Evropským parlamentem za předsedkyni Evropské komise. Z této pozice reprezentuje komisi na schůzkách Evropské rady, skupin G7 a G20, na summitech s neevropskými státy či při debatách v Evropském parlamentu.
V roce 2022 se umístila na prvním místě žebříčku nejvlivnějších žen magazínu Forbes.
Během svého působení v komisi se von der Leyen stala několikrát terčem kritiky. Například kvůli nedostatku vakcín proti nemoci COVID-19, které Evropská komise zajišťovala pro členské státy. Po zveřejněném článku v The New York Times se objevily také pochybnosti o celém postupu nákupu vakcín od firmy Pfizer.
Objevily se zprávy, že by von der Leyen mohla zaujmout post generální tajemnice NATO po Jensi Stoltenbergovi. Aby v čele stanula právě ona, si přeje i Joe Biden.
