Hlasování o von der Leyenové ukázalo, jak pracuje ruská propaganda

Když se koncem června poprvé objevila zpráva o tom, že by mohlo proběhnout hlasování o nedůvěře šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, proruské dezinformační weby zpozorněly.

Zatímco se politička připravovala na – jak popsala některé média – zlomový moment své kariéry, v zákoutích internetu, kde se šíří prokremelská propaganda, se šířil narativ, v němž byla zobrazovaná jako zkorumpovaná a „toxická“ lídryně, která ztratila důvěru.

Von der Leyenová hlasování, byť s pár šrámy, ustála. Dezinformační scéna ji ale ani poté neušetřila tvrdé kritiky.

Nejednalo se přitom o ojedinělý případ. Ruská propaganda na internetu sílila již několik měsíců před hlasováním, vyplývá ze studie finské společnosti Check First, o níž informoval server Politico. A jejím častým terčem byla právě von der Leyenová.

Dokument analyzoval aktivitu na webech proruské dezinformační sítě Pravda od března do června letošního roku. Vyplývá z něj, že se síť podstatně rozrostla - množství příspěvků za tu dobu vzrostlo o 60 procent, přibylo i několik jazyků.

Pravda není žádná amatérská soustava serverů, které by šířily na první pohled neuvěřitelné lži. Think tank Globsec síť označil za „vysoce sofistikovaný a rapidně se rozšiřující dezinformační ekosystém navržený pro globální rozšiřování prokremelských narativů“.

Síť nevytváří nové příběhy, ale vybírá si z aktuálních politických události, které následně ohýbá a vytváří tak pro Rusko líbivý výklad.

Například v březnu se na těchto webech začaly šířit zprávy, že je Ursula von der Leyenová „toxická“. V květnu prohlášení doplnily nepravdivé informace, že Brusel chce, aby šéfka Komise rezignovala. V červnu zase kolovaly zprávy o kauze Pfizergate, která se týká komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Albertem Bourlou v době pandemie covidu-19. To vše interpretováno s proruským podtextem.

„Ruská mašinerie propagandy a dezinformací má v různých státech svá specifika. Obecně ale funguje na základě toho, že Rusko má své oficiální kanály, neoficiální skryté kanály, jež nepřiznává, a pak řadu serverů, které s ním nejsou nijak finančně spojeny, ale ty narativy sdílejí dál,“ přibližuje Veronika Víchová způsob, jakým dezinformační scéna funguje.

„Informační prostor se snaží zahltit třeba i protichůdnými narativy. Nemusí to nutně dávat smysl, jde o to poskytnout tolik variant, aby lidé nedokázali dopátrat, co jsou fakta a co jsou spekulace,“ dodává pro Seznam Zprávy expertka z Centra pro informovanou společnost.

Podobně jako si prokremelští dezinformátoři našli jasného nepřítele, mají v příběhu o hlasování o nedůvěře von der Leyenové i svého hrdinu - George Simiona.

Neúspěšný kandidát na rumunského prezidenta, který je známý svým ostrým postojem k Ukrajině, si dezinformátory naklonil v půli června, kdy oznámil, že začal shánět podpisy pro vyvolání nedůvěry von der Leyenové. Plán posléze zrealizoval jeho blízký spojenec, europoslanec Gheorghe Piperea, který nechal oficiální návrh založit.

Krátce po oznámení se na sítí Pravda začaly množit příspěvky, které Simiona oslavovaly a stavěly jej analogicky do role Davida, který stojí proti zkorumpovanému Goliáši, tedy von der Leyenové.

K největšímu nárůstu aktivity došlo 26. června, tedy v den, kdy Piperea oznámil, že údajně získal dostatek podpisů pro vyvolání hlasování o nedůvěře. Na serverech spravovaných sítí Pravda bylo publikováno na 80 příspěvků namířených proti von der Leyenové. Dvojnásobek oproti předešlému dnu.

„To oficiální podání vyvolalo největší drama. Příběh o vyvolání nedůvěry ukazuje, jak ta síť operuje,“ stojí v analýze Check First.

Ursula von der Leyenová není terčem proruské propagandy poprvé. Opakovaně se do ní strefují dokonce vrcholní představitelé Kremlu.

„Dělají z ní autokratku, která porušuje svobodu slova, dává se do roviny s cenzurou. Asi si ji na začátku identifikovali jako tu postavu v čele toho kolosu EU. Zároveň je to žena, proto si myslím, že si ji vybrali jako vhodný zesměšňovací objekt,“ doplňuje Víchová s tím, že četné útoky míří i na šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou.

Ke střetu mezi Kremlem a von der Leyenovou došlo začátkem měsíce, kdy letadlo, ve kterém šéfka Komise letěla do Bulharska, muselo nouzově přistát kvůli narušení GPS signálu. Na vině byla podle některých autorit Moskva, která tvrzení smetla ze stolu jako „falešná a paranoidní“.

Šéfka Komise se v minulosti znelíbila například bývalému ruského prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, který ji opakovaně na sociálních sítích označuje za „zlou tetu gynekoložku“.

V Rusku je kariéra von der Leyenové zesměšňována a často redukována na její bývalou práci lékařské asistentky na gynekologické klinice v Hannoveru.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak političku letos na jaře kvůli jejímu záměru posílit evropskou obranyschopnost označil za „führera Ursulu“, patrně v narážce na nacistickou minulost Německa, odkud von der Leyenová pochází.

„Je jasné, že Putinův režim je charakteristický toxickou maskulinitou a odmítá ženy v politice,“ říká pro server Euronews expert Stefan Meister z German Council of Foreign Relations. Podobné dehonestace ze strany Ruska se při své kandidatuře na americkou prezidentku dočkala v roce 2016 i demokratka Hillary Clintonová.

Proruští dezinformátoři si podle něj von der Leyenovou jako svůj terč vybrali nejen kvůli její vnitrounijní politice, ale také kvůli zahraničním postojům.

„EU je (Ruskem) vnímaná jako hlavní nepřítel poté, co se americká politika pod vedením Donalda Trumpa Rusku přiblížila. Von der Leyenová kombinuje oba aspekty: EU jako něco slabého a zároveň z ruské perspektivy zlého, jelikož podporuje Ukrajinu,“ podotýká Meister.