Kremelský jestřáb Medveděv za války výrazně zbohatl. Posiluje i svou pozici

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Agrese platí za hlavní ingredienci jeho projevů, které často plní nenávist a ani v Kremlu nemají obdoby.

Dmitrij Medveděv, který dříve představoval naději pro ruské liberály a zdál se jako správná cesta směrem k prohloubení vztahů se Západem, je dnes nejvýraznějším hlasem ruské války na Ukrajině.

Opakovaně hrozí jadernou válkou, případně volá po totálním zničení Ukrajiny. A nebrání se ani slovním útokům na spojence napadené země - ostatně svá ostrá slova zamířil i proti českým osobnostem.

Co za razantní proměnou politika v posledních letech stojí, se dá jen odhadovat. Na jedné straně stojí spekulace o jeho silném vztahu k alkoholu i neléčených psychických problémech.

Někteří ale mluví také o pragmatické stránce věci. Medveděv nepochybně vděčí za svou politickou kariéru a návrat do vyšších pater ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi. A s tím jdou rukou v ruce i zisky, které by si bez přízně režimu bývalý premiér připsat nemohl. Za poslední tři roky totiž prostřednictvím skrytého byznysu značně zbohatl.

Jak ukázalo nedávné vyšetřování projektu Systema, který spadá pod RFE/RL, nadace spojené s Medveděvem nashromáždily od začátku ruské invaze na Ukrajinu přibližně 1,4 miliardy dolarů. To je ve srovnání s jejich předchozími výdělky mnohonásobně více.

Podle finančních záznamů, které Systema zkoumala, obdrželo 15 nadací s vazbami na Medveděva mezi roky 2015 a 2021 přibližně asi 424 milionů dolarů.

Na politikovo skryté bohatství poprvé ukázal už před osmi lety investigativní film z produkce fondu Alexeje Navalného, který poukazoval na jím vlastněné rezidence, vinice i jachty. Svůj majetek přitom schoval pomocí schématu založeného na charitativních nadacích spravovaných jeho přáteli a příbuznými.

Film zhlédlo téměř 50 milionů lidí a odhalení tehdy vyvolalo masové protesty proti korupci. K žádným větším následkům to ale nevedlo. Medveděv se sice po odvolání v roce 2020 stáhnul do ústraní, v poslední době se ale opět objevuje mezi ruskými elitami.

Jeho charitativní nadace podle zjištění investigativců posílala v posledních letech peníze řadě příjemců - od ruských sil bojujících proti Ukrajině po developerské projekty s vazbami na něj samotného.

Dohledat tyto údaje je ovšem v ruském prostředí velmi složité. Medveděvovy fondy dostávají podle novinářů dary od významných podnikatelů, jako je Ališer Usmanov, a také půjčky od Gazprombanky.

Nadace ale veřejně zpravidla nezveřejňují své dárce a za co utrácí. Přesto jedna z nich, konkrétně organizace s názvem Naša pravda, uvádí, že v posledních dvou letech utratila 2,4 miliardy rublů na podporu války. Konkrétně měly peníze směřovat na nákup dronů, zdravotnického vybavení i dalších zásob.

Rostoucí bohatství nadací se shoduje s válečnou politickou renesancí Medveděva ve vyšších patrech Kremlu, ze kterých se po svém odvolání vzdálil.

Ještě před začátkem války byl Dmitrij Medveděv v politickém důchodu. Zastával funkce místopředsedy Bezpečnostní rady a předsedy Jednotného Ruska, ale ani v jedné z nich neměl žádný skutečný vliv, jak přiblížil exilový server Meduza.

Krátce po začátku invaze si založil kanál na Telegramu, kde začal zveřejňovat agresivní výhružky vůči Ukrajině a západním zemím. Dnes ho sledují téměř dva miliony lidí a zaujímá první pozici v dosahu příspěvků na ruskojazyčné verzi platformy.

„Lidé se mě často ptají, proč jsou mé příspěvky na Telegramu tak drsné,“ napsal v červnu 2022. „Odpověď zní, že je nenávidím. Jsou to parchanti a šmejdi. Chtějí pro nás smrt, pro Rusko. A dokud budu naživu, udělám cokoli, aby zmizeli.“

Není jasné, zda měl na mysli Ukrajinu, Západ, nebo obojí. Nicméně šifry jsou v jeho příspěvcích běžným jevem, stejně tak vulgární jazyk. Jeho výroky jsou přitom v kontrastu s Putinem, který od začátku války zůstal mnohem zdrženlivějším.

Alespoň na papíře se během války zvýšila Medveděvova relevance mezi lidmi. Zatímco po svém odvolání byl všeobecně vnímán jako slabý a nedůležitý - podle státní agentury VCIOM mu důvěřovalo jen 23 procent lidí -, dnes jde o třetího muže v pořadí, v něhož podle průzkumu stejné organizace vkládá důvěru nejvíce Rusů. Před ním jsou na žebříčku už jen Putin a premiér Michail Mišustin.

Podle Bena Noblea, experta na Rusko z University College London, jsou Medveděvova divoká prohlášení pouze strategií, jak vynahradit jeho slabou politickou pozici. „Aby zůstal relevantní – a v bezpečí – snažil se být ještě větším jestřábem než mnoho stávajících jestřábů,“ řekl pro server Business Insider.

I když Noble přiznává, že Medveděvova transformace se zdá být extrémní, nemusí to nutně znamenat, že se zásadně změnil. Místo toho se podle něj zdá, že politik byl vždy ochoten udělat cokoli, aby si získal přízeň ruské elity.

Se získáváním přízně přitom souvisí právě bohatství, které je v zemi neochvějně spojené s loajalitou Putinovi. „Válka je jen urychlením trendu, který v Rusku pozorujeme už desítky let: upevňování moci v Kremlu na úkor jakéhokoli nezávislého podnikání nebo politiky. Je to klasický model diktatury - rostoucí moc v rukou jediného člověka na vrcholu kleptokratického režimu, který eliminuje jakékoli potenciální zdroje nezávislého podnikání. Všichni oligarchové vděčí za své bohatství Putinovi. A vděčí mu za to již řadu let. To se nezměnilo,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Casey Michel, novinář a autor knih o kleptokracii.