Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britský premiér Keir Starmer hned po svém nástupu slíbil, že po „drahém rozvodu“ resetuje vztahy s Evropskou unií. Jeho slova nyní, téměř rok po zvolení, začala dostávat jasné obrysy.
Labouristická vláda v pondělí oznámila, že dojednala sérii dohod s Evropskou unií, které mají posílit obrannou spolupráci a usnadnit obchodování i hraniční kontroly.
Stalo se tak poté, co do Londýna na britsko-unijní summit dorazila delegace sedmadvacítky v čele s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
„Obracíme list, začínáme novou kapitolu v našem jedinečném vztahu,“ vzkázala von der Leyenová na tiskové konferenci a summit označila za „historický moment“.
Stanice BBC upozorňuje, že se jedná o největší restart vztahů od roku 2020, kdy Británie oficiálně opustila Evropskou unii.
„Je na čase začít se dívat před sebe. Přesunout se od starých vyčpělých debat a politických bojů k nalezení praktických řešení, která budou pro britský lid nejlepší. Jsme připraveni spolupracovat s partnery, pokud to znamená, že můžeme zlepšit životy lidí tady doma,“ vzkázal Starmer.
Na domácí politické scéně si ovšem jeho snahy o sbližování s EU vyžádaly kritiku. Trnem v oku se opozici stala zejména dohoda o rybolovu, která se podle nich rovná „kapitulaci“.
Co summitu předcházelo?
Od chvíle, kdy Labouristická strana pod 14 letech vystřídala konzervativce, kteří byli u moci v době brexitu a jeho dohry, zaznívala na straně Británie i Unie volání po obnovení vzájemných vztahů.
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že mezi Brity panuje deziluze z brexitu a toho, co zemi přinesl. Za úspěšný ho považuje pouhých 11 % z nich, jak odhalil průzkum z ledna, kdy to bylo pět let od vystoupení z EU.
Ačkoliv je Starmer jednoznačně proevropsky orientovaný a před lety bojoval za to, aby Británie zůstala součástí EU, znovuotevřít debatu o brexitu po svém zvolení odmítl, jelikož věří, že by to zemi uvrhlo do dalšího chaosu.
Od začátku nicméně sliboval, že se chce dohodnout se sedmadvacítkou na lepších podmínkách, které by měly usnadnit obchodování mezi oběma stranami a posílit bezpečnostní spolupráci.
Evropská unie je pro Británii největším obchodním partnerem. Od brexitu, který zkomplikoval hraniční kontroly, zaznamenala 21procentní propad ve vývozu. Vízová omezení utlumila přeshraniční kulturní výměnu i mobilitu profesionálů jako jsou bankéři nebo právníci, upozorňuje agentura AP.
Stanice BBC píše, že ke sbližování přispělo nejen to, že v Británii nyní vládnou Unii více naklonění labouristé, ale také rostoucí napětí na světové scéně vyvolané ruskou agresí na Ukrajině i nástupem Donalda Trumpa. Ve světle těchto změn dává prohloubení spolupráce, zejména v oblasti obrany, větší smysl než kdy jindy.
Jaké výsledky jednání přinesla?
Jedním z klíčových témat pondělního summitu byly obrana a bezpečnost. Nové partnerství, které Británie se sedmadvacítkou uzavřela, jí poskytne přístup k levným půjčkám na nákup vojenského vybavení v rámci evropského obranného fondu, který dosahuje 150 miliard eur.
Lídři rovněž schválili dohodu, která má Britům umožnit využívat takzvané e-gates, tedy automatizované samoobslužné přepážky na evropských letištích.
Podařilo se také domluvit na zredukování rutinních hraničních kontrol, což má usnadnit obchodování s potravinami. Britští představitelé avizují, že změny povedou k tomu, že země bude moci znovu Unii prodávat své párky, burgery a další produkty.
Na summitu se jednalo i o schématu mobility, které by mělo mladým lidem z Británie a Evropské unie umožnit dočasně žít, studovat či pracovat na území druhé strany. Hlasitě toto téma rezonovalo zejména v Německu. V Británii ovšem nadále zůstává poměrně ožehavé, jelikož podle některých zastánců brexitu se tím země přibližuje opět k politice volného pohybu.
Británie s EU výměnou za zmírnění obchodních podmínek uzavřela také dohodu, která unijním lodím po dobu následujících dvanácti let zajišťuje přístup do britských vod za účely rybolovu.
Proč dohoda o rybolovu budí emoce?
Ačkoliv se jedná z ekonomického hlediska o spíše menšinové téma, pro Spojené království a členské státy EU, zejména Francii nebo Nizozemsko, je rybolov již dlouho předmětem sporů a symbolicky důležitou otázkou.
Britská média dopředu upozorňovala, že tento bod zřejmě vyvolá na domácí půdě vyostřené debaty. Reakce opozičních politiků na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Pokud je to pravda, bude to znamenat konec rybářského průmyslu,“ vzkázal před tím, než dohodu potvrdili, Nigel Farage, hlasitý zastánce brexitu a lídr protimigračně laděné Reform UK, která v poslední době sílí a loví hlasy ve voličských základnách labouristů i konzervativců.
Kemi Badenoch, která stojí v čele Konzervativní strany, doplnila, že Británie se „opět stává vykonavatelem pravidel z Bruselu“. Obě zmíněné strany dohodu vnímají jako „kapitulaci“. Starmer však popírá, že by zaprodal britské rybářské odvětví, jak mu je vytýkáno.
Vláda se bude zřejmě kritiku snažit umlčet tím, že zlepšila obchodní práva pro britské potraviny a zemědělské produkty v rámci Unie. Dohodu kvitují i britští Liberální demokraté, kteří vítají kroky vedoucí ke sbližování s EU.
