Článek
Poslanci na výboru řešili bezpečnost Česka po ruských sabotážích, naposledy na železnici v Polsku. „Byli jsme příslušníky tajných služeb ujištěni o tom, že monitorují situaci. Ale ředitel Bezpečnostní informační služby nás informoval, že bezprostředně nehrozí nebezpečí na území Česka podobné situaci v Polsku,“ řekl Seznam Zprávám po jednání místopředseda výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO).
Česko je podle něj na základě zpráv od tajných služeb připraveno podobným hrozbám čelit. Jednání probíhalo v režimu důvěrné, proto nechtěl být konkrétní. „Hybridní hrozby se přelévají na území členských států NATO. V Polsku nejde o první incident, měli bychom tedy zareagovat,“ vysvětlil pak Lang.
Sněmovní výbor pro bezpečnost se sešel v úterý dopoledne v reakci na výbuch na polské železnici z minulého týdne. Podle tamního premiéra Donalda Tuska za sabotáží stojí Ruská federace, která naverbovala dva Ukrajince. Napadená trasa se používá k přepravě zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Čeští poslanci chtěli v souvislosti s incidentem od tajných služeb zjistit, zda nehrozí podobné nebezpečí i Česku.
Poslanec a také člen výboru Samuel Volpe (Piráti) naznačil, že Česko zahájí preventivní kroky, aby se neopakoval incident podobný tomu polskému. Poslanci také popsali, že polská strana aktivně komunikuje s českými bezpečnostními složkami. „Nemohu to specifikovat, ale dostali jsme konkrétní kroky, které se budou uplatňovat v příštích týdnech i měsících,“ nastínil Volpe.
Radek Koten z SPD, který je také místopředsedou bezpečnostního výboru, v této souvislosti upozornil, že žádný incident se nedá dopředu stoprocentně vyloučit. „Nicméně nejsou indicie, které by podporovaly připravované útoky na území České republiky,“ uzavřel Koten.
Žáček: Bezpečnostní politika se nezmění s novou vládou
Přestože se zahraničněpolitické postoje, a to například vůči Ukrajině a Rusku, u zástupců SPD a stran dosluhující vlády v mnohém výrazně liší, podle poslance Pavla Žáčka z ODS byli členové úterního výboru ve shodě. „Nikdo nezpochybňoval ruské zapojení do některých aktivit ani informace šéfů zpravodajských služeb. Spíš tam padla ze všech stran podpora jejich úsilí o udržení bezpečnosti Česka,“ upozornil. Dovysvětlil to tím, že předvolební souboje musí nyní jít stranou.
Jako poslanec z dosluhující vládní koalice navíc Žáček věří, že stávající bezpečnostní nastavení v české vládě přetrvá i s obměnou garnitury. „Máme hájit zájmy českých občanů, věřím, že v naší pozici vydržíme do značné míry i s novou vládu, ať už bude v čele vlády kdokoliv, věřím, že navážou na bezpečnostní politiku. Ta se zásadně měnit nemůže, jednak vůči NATO nebo v interakci s našimi evropskými partnery. Válka na Ukrajině tu bude dál a kdyby se zastavila, obavy z toho, že se znovu obnoví, dopadají na nás. I o tom to bude ve výboru pro bezpečnost,“ popsal Žáček.
Méně smířlivěji po výboru mluvila poslankyně STAN Michaela Opltová. „Zazněl tam zajímavý postřeh, že po letošních volbách je Rusko v podstatě trošku více uspokojeno rýsující se vládou. To ale nevylučuje, že se tady podobné útoky můžou dít,“ popsala.
Opltová pak společně s dalšími poslanci, primárně z dosluhující vládní koalice, varovala před podceňováním ruských provokací. „Česko a tajné složky dělají vše pro bezpečnost země, plně jim věřím. Rusko to ale samozřejmě zkouší a bude dál. Mělo by dostat víc přes prsty. Pokud mu nebude ukázána síla, sabotáže a další jiné útoky přijdou,“ míní.
Podobně se vyjadřuje také Žáček, podle kterého Rusko dokonale ovládá nástroje hybridního konfliktu. „Zdá se nám, že eskaluje, ale ono se drží pod hranicí standardního konfliktu a horké fáze války. Rusové jsou takto schopni ovlivňovat dění i v západoevropských zemích, musí proto vědět, že budeme reagovat, nemůžeme je nechat takto provokovat. Pokud by se útok na polskou železnici povedl tak, jak byl naplánován původně, mohly tam být při průjezdu vlaku oběti na životech,“ upozorňuje poslanec.
Je podle něj otázka, kam Rusko zajde dál. „Musíme přijmout opatření, která by ho v bezpečnostní oblasti bolela, protože Rusko rozumí síle,“ doplňuje.
Žáček by měl bezpečnostní výbor řídit, zatím ale nebyl zvolen, přestože byl jediným kandidátem a podle dohod poslaneckých frakcí občanským demokratům pozice náleží. Výbor vedl i v minulém období.
Přiznání reality, hodnotí americký plán Koten
Přestože ohledně bezpečnostní situace Česka v návaznosti na polský incident členové bezpečnostního výboru vystupovali ve shodě, jinak tomu už bylo v otázce mírových plánů pro ukončení války na Ukrajině.
Minulý týden vzbudil rozruch osmadvacetibodový americký mírový návrh. Ve své původní verzi totiž obsahoval pro Kyjev některé katastrofální požadavky. Mezi nimi například vydání zbytku Donbasu Rusku, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu ukrajinské armády na maximálně 600 tisíc lidí.
Poslanec SPD Radek Koten na dotaz, zda je tento americký plán přijatelným kompromisem nebo drsným řešením vůči Ukrajině, odvětil: „Vyjednavači dohodli maximum možného tak, aby mohl být konflikt ukončen a mohlo začít platit příměří. Je to přiznání reality, která momentálně je na bojišti.“
Američtí vyjednavači podle něj dosáhli velkého pokroku. „Doufám, že to nepřeváží snaha evropských lídrů o další pokračování konfliktu, protože by to znamenalo další ztráty na na ukrajinských životech,“ narážel pak Koten na to, že se evropské země vkládají do mírového řešení války na Ukrajině.
Velká Británie, Francie a Německo po zveřejnění původního amerického plánu minulý týden přišly právě s návrhem kompromisnějšího řešení, které by neobsahovalo tak velké ústupky Rusku.
Původní americký záměr kritizuje naopak poslankyně Opltová ze STAN. „Kdyby na něj Ukrajina přistoupila, bezpečnostní situace v Evropě by se podstatně změnila. Plán, který připravuje Evropa je daleko přijatelnější,“ míní.
Spojené státy nicméně svůj původní návrh nyní patrně upravily, a to více ve prospěch Ukrajiny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to uvedl po rozhovorech mezi americkou a ukrajinskou delegací a dodal, že USA pozměněný plán nyní představí Rusům.
