„Pokud by chtěl Rus zaútočit, pošle dron.“ Kde máme podle politiků rezervy

„Je vidět, že Rusko své choutky neopouští. K těm provokacím dochází a docházet bude, protože jim se vyplácí i to, že v různých státech dochází k podobným destabilizacím a sabotážím. Poláci jsou zdárným příkladem,“ reaguje na dění v Polsku čerstvě zvolený šéf sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).

V sousední zemi o víkendu došlo k sabotážím na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Premiér Donald Tusk označil událost za diverzní akci. „Z hlediska bezpečnosti polského státu je to možná vůbec nejvážnější situace od vypuknutí plošné války na Ukrajině,“ řekl následně v parlamentu.

Podle polské vlády jsou pachateli muži s ukrajinským občanstvím, kteří spolupracovali s ruskými službami. Po sabotáži uprchli přes hraniční přechod Terespolu do Běloruska. Jeden z nich byl už v minulosti odsouzen za diverzní akce na území Ukrajiny.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski označil sabotáž za „akt státního terorismu“, následně také přislíbil, že Polsko neponechá věc bez povšimnutí. Zároveň také upřesnil, že odpověď nebude pouze diplomatická.

Místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz k tomu v úterý dodal, že polská armáda nasadí 10 tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury.

Český premiér v demisi Petr Fiala (ODS) k dění v Polsku prohlásil, že „nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme“.

Polsko ale není jediné, kdo čelí podobným „testům“ ze strany Ruska. Například v britských vodách se pohybuje ruská špionážní loď. Britský ministr obrany John Healey k tomu sdělil, že plavidlo sleduje britské podvodní kabely a že Londýn je připraven vojensky zasáhnout, pokud se loď stane hrozbou.

Předseda výboru pro obranu Flek proto mluví o tom, že Česko by se podle něj mělo „maximálně připravovat“ na případná bezpečnostní rizika.

„Musíme se připravit na odstrašení Ruska. Ono bude totiž provokovat i nadále, zkouší reakci Severoatlantické aliance. Musíme být pevní a spolupráce musí být na maximální úrovni,“ říká Flek. Zásadní je podle něj také pochopit, jak diverzanti při podobných útocích postupují, jak utočí a na co se soustředí.

„Jednou cestou jsou konzultace. Toho chceme využít za čtrnáct dní na setkání V4, kde budou zástupci Polska, se kterými tu situaci zhodnotíme. Druhá věc je pak cvičení aktivních záloh, profesionální armády, abychom na tu situaci byli připraveni,“ dodává Flek s tím, že například k cvičení aktivních záloh ohledně ochrany kritické infrastruktury dochází.

Vedle toho Flek zmiňuje, jaké výzvy v oblasti obrany by podle něj měli poslanci do budoucna řešit. „Pro mě je třeba zajímavé, že kritická infrastruktura má podle legislativy schopnost například detekovat dron, ale už nemá možnost ho sestřelit, zneškodnit, přerušit mu signál,“ popisuje s tím, že je podle něj nutné do budoucna reagovat i na podobné nedostatky.

O něčem podobném pak mluví i poslanec a místopředseda bezpečnostního výboru Hubert Lang (ANO). Podle něj je totiž stěžejní zabezpečit právě vzdušný prostor.

„Ruský voják nebude chodit po Václaváku, to je skutečně naivní představa, kterou občas slýchám. Pokud by na nás chtěl Rus zaútočit, poslal by sem pravděpodobně raketu nebo drony dálkového doletu. A na to my dnes opravdu nemáme adekvátní reakci. Naše protivzdušná obrana je v podstatě v troskách,“ říká.

Podle Langa se totiž Česká republika nemůže stoprocentně spoléhat, že vše vyřeší NATO. „Pokud by ze vzdušného prostoru Běloruska nebo Ruské federace přiletěl dálkový dron, tak je velká otázka, jestli teda jsme schopni ho detekovat na území těch prvních členských států, ne vše se ale musí zachytit,“ dodává.

Oba poslanci – byť z jiných politických táborů – se nicméně shodují, že Česká republika není státem „cíleného útoku“. Lang nicméně dodává, že podle něj je nutné znát více informací a podrobností.

„Jelikož u nás máme zkušenosti z Vrbětic, obracejí se na nás samozřejmě nejen novináři, ale i občané. Z toho důvodu jsme na příští úterý svolali mimořádné zasedání bezpečnostního výboru k této věci. Účastnit by se měli i zástupci všech tří tajných služeb. Oni nás seznámí se situací, řeknou nám svůj pohled a podělí se i o to, co vědí od polských protějšků,“ dodává Lang.

Že je nutné získat k dění v Polsku více informací, si myslí i místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl (za SPD). Sám si prý chce počkat, až se vyšetřování ze strany polských úřadů posunou.

„Jde o velmi závažnou věc, nicméně já za sebe bych velmi apeloval na zdrženlivost a rozumný přístup,“ reagoval na slova Sikorského o tom, že sabotáž na železnici byla aktem státního terorismu. Následně dodal, že pokud by bylo potřeba, Česká republika by se měla podílet na vyšetřování incidentu.

„Ale opravdu nenaskakujme na ukvapené závěry o tom, kdo je původcem té sabotáže. Protože tyhle zpravodajské hry mohou být různé a za celou dobu trvání války jsme byli svědky mnoha událostí, kdy jsme velmi rychle věděli, kdo to je a proč to udělal, abychom následně zjistili, že všechno je úplně jinak,“ dodává Rajchl s tím, že by nerad chrastil „válečným řetězem“.