Nebezpečí roste rychleji než možnost obrany. NATO si neví rady s levnou zbraní

Žijí jen pár desítek kilometrů od ruské hranice. V lotyšském Rēzekne je přítomnost války na Ukrajině cítit už více než čtyři roky. Nedávno se ale připomněla znovu – a tentokrát výrazněji než dříve.

Ukrajinské drony měly podle úřadů poškodit prázdné palivové nádrže v místním ropném depu. Obyvatelé přitom uvedli, že varování dostali až ve chvíli, kdy už bezpilotní letouny slyšeli i viděli.

Incident podle nich ukázal, že obranný systém nebyl plně připraven. Kromě toho, že bezpilotní letouny nebyly včas zachyceny a varování přišlo pozdě, se reakce úřadů zpozdila zhruba o pět hodin. Nebyly k dispozici žádné včasné informace o počtu bezpilotních letounů, jejich původu ani místech přistání.

To podle bývalé zástupkyně ředitele pro obrannou a bezpečnostní spolupráci v Severoatlantické aliance Gerlinde Niehusové ukazuje na slabá místa celkové obrany na východní hranici.

„Incidenty s drony v Lotyšsku, Litvě nebo dříve v Polsku ukazují, jak propustná je stále evropská protivzdušná obrana. NATO často používá velmi drahé systémy a stíhačky proti levným dronům, což odhaluje nejen mezery v obraně, ale i její neefektivitu,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Poukazuje tím na drahý paradox, který platí členské země. Zatímco zatoulané drony často nestojí moc peněz, jejich zneškodnění vyžaduje vzlet stíhaček, který je výrazně dražší.

Ukázkou může být sestřelení ruských dronů nad polským vzdušným prostorem loni na podzim. Samotné bezpilotní letouny tehdy měly hodnotu zhruba 1,1 milionu korun, zatímco k jejich zneškodnění byly použity rakety za přibližně 11 milionů.

Za více než rok, kdy se takové incidenty řeší, se ovšem neobjevilo lepší řešení. „Evropa musí výrazně zrychlit inovace v oblasti obrany a brát si příklad z Ukrajiny v rychlosti adaptace na nové technologie. Největším problémem je dnes roztříštěnost - příliš málo koordinace, integrace a společného evropského přístupu,“ vysvětluje Niehusová.

„Východní křídlo NATO vnímá ruskou hrozbu velmi naléhavě, ale čím dál od Ruska se v Evropě nacházíte, tím slabší je pocit urgence. A právě rozdílná ochota jednotlivých států jednat zpomaluje zavádění potřebných opatření,“ dodává.

Pobaltské země dlouhodobě stojí v popředí snah o ochranu území Severoatlantické aliance před vnikem dronů.

Fakt, že opatření selhávají, je pro mnoho obyvatel Pobaltí frustrující, zejména poté, co byli svědky dramatického nárůstu výdajů na obranu.

Ty například v Lotyšsku šplhají až k pěti procentům HDP, nejvíce v historii. Podobná je situace i v dalších pobaltských státech.

„Litva teprve pořizuje modernější systémy pro sledování a ničení dronů, ale většina z nich dorazí až v příštích letech. Vývoj hrozeb na hranicích je zatím rychlejší než naše schopnost reagovat,“ vysvětluje situaci z Vilniusu litevský bezpečnostní expert Tomas Janeliūnas.

Problémem je i to, že armáda se zatím s takovými hrozbami učí zacházet, ostatně používání bezpilotních strojů se rozšířilo až se začátkem války na Ukrajině.

„Armády byly dlouhé roky připravené hlavně na velké cíle, jako jsou letadla. Malé drony letící nízko jsou mnohem těžší k zachycení. Současné radary a systémy na tuto hrozbu často nejsou dostatečně připravené,“ dodává Janeliūnas.

Incidenty s drony se přitom v posledních týdnech objevují i v dalších zemích regionu.  Minulý týden Finsko vydalo varování po detekci neidentifikovaného dronu v okolí Helsinek. Estonsko pak za pomoci NATO zaznamenalo a zneškodnilo bezpilotní letoun. Ve středu Litva aktivovala varování před drony a obyvatelé poprvé hromadně mířili do krytů.

Do podzemí se přesunuli i litevský prezident a premiérka. A přestože se ani v tomto případě nikomu nic nestalo a reakce byla pohotová, v zemi zůstávají po incidentu obavy, že se mohou takové věci v budoucnu opakovat.

„Tento incident byl pro Litvu do jisté míry šok. Poprvé museli lidé ve větším měřítku hledat úkryt a ukázalo se, že mnoho z nich vůbec nevědělo kam jít nebo co dělat. Odhalilo to slabiny nejen v protivzdušné obraně, ale i v připravenosti společnosti,“ popsal pro Seznam Zprávy Janeliūnas.

Původ některých bezpilotních letounů zůstává neznámý. Jiné země přiznaly, že šlo o ukrajinské drony.

Kyjev reagoval obviněním Moskvy z úmyslného přesměrování ukrajinských dronů vypuštěných na „legitimní vojenské cíle“ v Rusku a omluvou „Estonsku a všem našim pobaltským přátelům za takové nezamýšlené incidenty“.

Incidenty podle expertů souvisí s tím, jak se zlepšují schopnosti Ukrajiny. Kyjev totiž svými drony zasahuje i oblasti poblíž Petrohradu a ruské síly za pomoci rušiček přesměrovávají některé z nich právě do Pobaltí.

„Rusko se pravděpodobně snaží ukrajinské drony rušit pomocí GPS spoofingu, takže ztratí trasu a mohou vletět nad pobaltské státy. Existují ale i hypotézy, že některé drony mohou být posílány záměrně, aby vyvolaly chaos a tlak na evropské vlády,“ říká Janeliūnas.

To může být podle expertů také ve výsledku problém i pro společnost v zasažených zemích. Pobaltské státy jsou předními podporovately napadené Ukrajiny.

„Moskva v konečném důsledku sází na to, že strach a zmatek oslabí solidaritu tam, kde ji neoslabila síla. Chce, aby zatoulaný dron vedl k vládní krizi a donutil pobaltské společnosti zpochybňovat, zda je boj Ukrajiny zároveň i jejich vlastním bojem,“ popsala ve svém komentáři Justina Budginaite-Froehlyová z think tanku The Atlantic Council.

Rusko pak tyto incidenty využívá jako údajný důkaz toho, že pobaltské státy umožňují Ukrajině využívat jejich vzdušný prostor k útokům. Přestože to tamní představitelé opakovaně popírají, Moskva vyhrožuje odvetou.