Článek
Podle odhadu tvoří zhruba 40 až 50 procent českého HDP rodinné firmy. Jsou tedy velice důležitou součástí domácí ekonomiky. Mezigenerační předávání rodinných podniků, které se právě teď v Česku stává aktuálním tématem, je ale složité a českým podnikatelům se moc nedaří.
O úskalích tohoto procesu a také dalších aspektech podnikání se zapojením rodinných příslušníků budou v rámci setkání České elity debatovat majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza, jeho syn Vlastislav Bříza mladší, galeristé Martin a Matyáš Kodlovi a ředitel privátního bankovnictví v J&T Bance Vratislav Svoboda.
První debata České elity ve vile Tugendhat
Problematika nástupnictví je v našem podnikatelském prostředí, kvůli přerušení víceméně všech kvalitních byznysových a společenských vazeb komunistickým převratem a více než 40 lety nesvobody, poměrně novým tématem.
„Generace, co převzala tradiční podniky, nebo jiné založila, se vlastně teprve nyní dostává do věku, kdy už by je chtěla předávat. A mnoho zkušeností s tím, logicky, ještě není,“ říká Vratislav Svoboda. Relevantních dat podle něj zatím mnoho není, úspěšně předat firmu z první na druhou generaci se odhadem podaří třetině podnikatelů.
Ve světě už je situace jiná, ale vlastně jen proto, že západní ekonomiky jsou v porovnání s Českem v tomto ohledu dál. Kritické je totiž podle Svobody zejména předávání mezi první a druhou generací, kdy v rodině ještě chybějí zkušenosti. Další generace už bývají v předávání rodinného byznysu úspěšnější.
Co jsou nejčastější úskalí podnikání, na kterém se podílí více rodinných příslušníků? V čem se mohou rozdílné generace vzájemně obohatit? Je otec zakladatel vždy žádanou autoritou a generálem na svém místě, anebo spíš tím, kvůli kterému se mladým do rodinného podniku nechce?
Pusťte si zítra v 8:40 v úvodu tohoto článku debatu, ke které se na pozvání Seznam Zpráv a J&T Banky v brněnské vile Tugendhat sešli zástupci významných českých rodinných firem.
Partnerem setkání České elity ve vile Tugendhat je J&T Banka.
