Článek
Donald Trump a Benjamin Netanjahu si volají často. Úterní telefonát byl ale napjatý, napsal s odvoláním na své zdroje ve Washingtonu i Jeruzalémě server Axios.
Americký prezident hovořil s izraelským premiérem o dalším postupu v Íránu, proti kterému 28. února zahájili válku, od 8. dubna ale platí příměří.
Podle Axiosu se Trumpovy a Netanjahuovy názory rozcházejí. Zatímco první z mužů váhá s obnovením úderů, druhý chce ve válce pokračovat, dokud se režim v Teheránu nevzdá obohaceného uranu, nebo nepadne.
„Netanyahu's hair was on fire after the call,“ napsal server, což lze do češtiny přeložit v tom smyslu, že premiérovi židovského státu vstávaly hrůzou vlasy na hlavě, byť jich ve skutečnosti mnoho nemá.
Trump sám uvedl, že se v úterý chystal obnovit nálety na Írán, ale některé země v oblasti ho od útoku odradily. Saúdská Arábie, Katar a Pákistán. Dal tedy podle svých slov ještě Teheránu šanci na dohodu.
Izraelci chtějí, aby Írán přestal vyrábět balistické rakety a vzdal se obohacování uranu. Debaty o tom, že by už obohacený uran, využitelný k sestrojení atomové bomby, převzalo Rusko nebo Spojené státy, ale zřejmě nikam nevedly. Nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí podle místních médií ve čtvrtek prohlásil, že uran musí zůstat v Íránu.
O dohodu stále coby prostředník usiluje Pákistán. Do Teheránu přijel náčelník generálního štábu pákistánské armády Asím Munír, o němž se Trump v minulosti pochvalně vyjadřoval. Ovšem vlivný americký senátor a zastánce podpory Izraele Lindsay Graham řekl, že Pákistáncům nevěří.
Válka v zájmu Izraele, soudí Američané
Izraelci se obávají, že Trump dá přednost dohodě s nejasnými podmínkami, než aby íránský jaderný program úplně zničil. „V hodinu trvajícím telefonátu dal Netanjahu jasně najevo své zklamání z toho, že Trump nesplnil své hrozby na adresu Íránu a neobnovil bombardování,“ uvedla televize CNN.
V obou zemích je zjevně odlišná nálada, co se týká podpory války. Podle několika průzkumů nepřevyšuje počet Američanů, kteří souhlasí s údery na Írán, 37 procent dotázaných, zatímco 55 až 60 procent je proti. Naopak zhruba čtyři pětiny židovských obyvatel Izraele s válkou souhlasí (v arabské populaci Izraele je to pravděpodobně méně).
Část Američanů je přesvědčena, že válka je v zájmu Izraele a nikoliv Spojených států a že Trump se do ní nechal takzvaně navést Netanjahuem. Ten při několika návštěvách Bílého domu mluvil s Trumpem o tom, jakým způsobem by se dal íránský jaderný program zničit a jak by bylo možné íránský režim svrhnout.
Bývalý americký ministr obrany a exředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) Robert Gates řekl, že s Netanjahuem měl konverzaci ohledně útoku na Írán už v roce 2009. „Izraelský premiér mi tvrdil, že režim rychle zkolabuje, že válka nepotrvá dlouho. Odpověděl jsem mu, že se mýlí, že podceňuje íránskou odolnost,“ prohlásil Gates.
Válka v Íránu.
Před týdnem v rozhovoru pro televizi CBS ale izraelský premiér řekl, že si není jistý šancemi na změnu režimu v Íránu. „Je to možné? Je. Je to jisté a zaručené? To určitě ne,“ uvedl v pořadu 60 Minutes. Řekl také, že do deseti let chce zcela ukončit americkou finanční a vojenskou pomoc pro Izrael. Ta ročně činí zhruba 3,8 miliardy dolarů (přibližně 80 miliard korun).
Kritika
V USA zesílila kritika Izraele kvůli smrti mnoha civilistů a zničení infrastruktury v Pásmu Gazy. Podle agentury Pew Research má šedesát procent Američanů negativní názor na Izrael a 59 procent nedůvěřuje Netanjahuovi.
Prahu minulý týden navštívil mladší bratr premiéra Ido Netanjahu a kritiku v rozhovoru pro Seznam Zprávy odmítl.
„Nevím, jaká země by mohla vést válku v zastavěné aglomeraci, aniž by se vyhnula obětem na životech civilistů. Ano, v takové situaci civilisté umírají. To nemá smysl říkat, že tomu tak není. Ale naši vojáci dopředu varují civilisty, aby některou oblast opustili, a Hamás jim naopak brání v odchodu. Snažíme se minimalizovat ztráty na životech civilistů, a v tomto směru považuji mezinárodní kritiku Izraele za pokryteckou,“ uvedl v rozhovoru.
