Menší fondy by nemusely přežít. Šéf penzijní asociace o snížení poplatků

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

České penzijní spoření čeká největší proměna za poslední roky. Ministerstvo financí finalizuje plán změn třetího pilíře a jedním z hlavních témat jsou poplatky penzijních společností. Resort už otevřeně potvrdil, že chce jejich zákonné stropy snížit. Ekonomové mluví o tom, že současný systém vydělává více fondům než budoucím důchodcům.

Devět penzijních společností loni vybralo na poplatcích zhruba osm miliard korun, z čehož asi pět miliard skončilo v jejich zisku. Samotné penzijní společnosti ale varují, že příliš tvrdá změna může část trhu výrazně zasáhnout.

„Pokud bychom se dostali s poplatky na úroveň půl procenta za správu, už bychom byli pod reálnými náklady penzijních společností,“ tvrdí prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc v pořadu Agenda Seznam Zpráv. Nyní maximální poplatek za správu dosahuje u účastnických fondů jedno procento z hodnoty obhospodařovaného majetku.

Podle Moce by snížení poplatků mohlo výrazně dopadnout hlavně na menší hráče. „Každý by si musel spočítat, jestli se mu ten byznys ještě vyplatí,“ říká.

Penzijní společnosti proto nevylučují, že by po snížení poplatkového stropu část firem zvažovala odchod z oboru. „Určitě by se dala čekat určitá konsolidace sektoru a je jasné, že už na trh za těchto podmínek žádný nový hráč nikdy nevstoupí,“ dodává prezident asociace.

Největší podíl na zisku společností má podle Radka Moce takzvaný výkonnostní poplatek, který si penzijní společnosti mohou účtovat jen tehdy, pokud klientům vydělají nad historicky nejvyšší úroveň jejich úspor.

„V letech 2024 a 2025 se celkový poplatek opravdu blížil dvěma procentům. Je to ale dané tím, že klienti zároveň extrémně vydělali,“ říká Radek Moc.

Právě tam by podle jeho slov byl jediný prostor pro úpravy. „Nebráníme se úpravám poplatku za zhodnocení. Studie ukazují, že by například jeho snížení z 15 na 10 procent nemuselo mít negativní vliv na trh,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Mnohem citelnější by naopak byl zásah do fixního poplatku za správu, ze kterého penzijní společnosti financují běžný provoz systému. Přibližně polovinu nákladů nových účastnických fondů podle něj tvoří distribuce a marketing, tedy samotné získávání klientů. Další významnou část představuje administrativa spojená se státním příspěvkem a regulatorními povinnostmi.

„Třetí pilíř je velmi administrativně náročný. Je tam státní příspěvek, výměna dat s ministerstvem financí a podobně,“ popisuje prezident asociace.

Navzdory tomu, že penzijní společnosti v posledních letech výrazně profitovaly z výkonnostních poplatků, celkové výnosy stále zaostávají za výnosy podobných penzijních fondů v některých zahraničních zemích.

Analýza CERGE-EI ukazuje, že české dynamické fondy za posledních deset let zhodnotily úspory přibližně o 88 procent, zatímco slovenské fondy dosáhly zhodnocení 172 procent. Za rozdílem podle ekonomů stojí nejen vyšší tuzemské poplatky, ale také konzervativnější investiční strategie.

Podle Radka Moce ale důvod není jen v samotných fondech. Významnou roli podle něj hraje i chování klientů a nastavení celého systému.

„Dnes klienti vstupují do systému v průměru až po čtyřicítce. Přitom už samotné to, že začnete spořit před třicítkou, může výslednou částku zdvojnásobit,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle prezidenta asociace navíc velká část lidí končí ve zbytečně konzervativních strategiích. Důvodem je mimo jiné současný investiční dotazník, který musí klient při vstupu do systému vyplnit.

„Ten dotazník je nastavený velmi nešťastně. Velkou část lidí posouvá ke konzervativním fondům, přestože mají investiční horizont třeba čtyřicet let,“ tvrdí Radek Moc.

Podle Asociace penzijních společností by právě tohle měla změnit širší podpora takzvané strategie životního cyklu, o které dnes jedná i ministerstvo financí. Princip stojí na tom, že mladší klient má většinu úspor investovaných odvážněji a teprve postupně s blížícím se důchodem by se jeho portfolio přesouvalo do konzervativnějších aktiv.

„Pokud člověk začne spořit před třicítkou a zároveň využije strategii životního cyklu, může být výsledná částka oproti dnešku až čtyřnásobná,“ říká Radek Moc.