Článek
Roberta Metsolaová patří mezi nejvýraznější tváře současné evropské politiky. Maltská politička stojí od roku 2022 v čele Evropského parlamentu. Její zvolení bylo historické hned v několika ohledech. Stala se současně nejmladší předsedkyní europarlamentu, první Malťankou a zároveň první ženou po dvaceti letech v této funkci. Její role je klíčová při schvalování evropské legislativy a také při reprezentaci evropských hodnot navenek.
Do Česka přijela ve čtvrtek takříkajíc na otočku. Během své návštěvy vystoupila jako hlavní řečnice na jedné z největších evropských konferencí o bezpečnosti a politice Globsec Forum. Týž den přebírá na Pražském hradě cenu za výjimečný přínos v prosazování demokratických principů a utváření evropské budoucnosti. V rámci svého programu poskytla rozhovor Seznam Zprávám.
Metsolaová v něm zdůrazňuje, že EU musí posilovat svou strategickou autonomii v oblasti obchodu a obrany. Vysvětluje, proč považuje obnovitelné zdroje za pramen nezávislosti EU a zdůrazňuje, že partnerství s USA zůstává dále klíčové pro evropskou bezpečnost i ekonomiku.
Před rokem a půl varovala zpráva Maria Draghiho, že EU musí zrychlit, aby se vyhnula úpadku do ekonomického stínu Spojených států a Číny. Došlo k tomuto zrychlení a je dostatečně velké na to, aby úpadku zabránilo?
Zpráva Maria Draghiho spustila v Unii poplach. Pomohla v celé Evropě vyvolat pocit naléhavosti, na základě kterého EU začala jednat. Posilujeme naši konkurenceschopnost a nezávislost v oblastech obrany a obchodu. Uzavřeli jsme řadu obchodních dohod s partnery po celém světě. Mezi jinými mohu zmínit Mercosur, Indii a Austrálii. Pracujeme také na obchodní smlouvě se Spojenými arabskými emiráty, Kanadou nebo některými asijskými státy. Tím Evropa upevňuje dodavatelské řetězce a získává přístup na další trhy. Ve světě, který je stále nepředvídatelnější, musíme prohlubovat naše obchodní partnerství. Evropě se nesmí stát, že se izoluje.
Zmínila jste i oblast obrany. Kde v této oblasti Evropa posílila vlastní nezávislost?
Evropané více než kdy dřív chápou, že v otázce bezpečnosti a obrany musíme jednat jednotně. To znamená i poskytovat vyšší výdaje členských států na obranu. Ty v posledních letech vzrostly o více než 60 procent. Do roku 2030 chceme skrze program ReArm Europe získat na obranu více než 800 miliard eur ze soukromého i veřejného sektoru. Dokud budeme fungovat jako 27 oddělených zemí a obranných systémů, zůstaneme méně efektivní, než bychom potřebovali. Spojíme-li se a budeme jednat společně, Evropa bude silnější a zajistí si tak bezpečný rozvoj.
Bavili jsme se v kontextu konkurenceschopnosti především o napojení EU na svět a otevírání nových obchodních partnerství. Co vnitřní ekonomické reformy Evropy? Vidíte nějaký posun v této oblasti?
Ještě nejsme tam, kde bychom chtěli být. Myslím si ale, že Evropa se pohybuje správným směrem. Jedním z příkladů může být agenda zjednodušování evropských regulací. Parlament již pokročil u legislativních návrhů, které snižují byrokracii napříč všemi sektory. Očekává se, že to podnikům přinese přibližně 37,5 miliardy eur ročních úspor. To jsou peníze, které mohou být znovu investovány do inovací, technologií a růstu.
Samotné zjednodušování pravidel pro navýšení konkurenceschopnosti nemusí stačit…
Máte pravdu. Evropa se také musí postavit roztříštěnosti vnitřního trhu a sjednotit ho, aby byl silnější a odolnější. Proto Evropský parlament společně s Komisí a členskými státy podepsal plán „One Europe, One Market“, který stanovuje jasný harmonogram pro posílení konkurenceschopnosti Unie. Více než polovina legislativních návrhů, kterými se Parlament nyní zabývá, s tím přímo souvisí. Svět se pohybuje rychle a Evropa si nemůže dovolit čekat. Musíme být pružnější, integrovanější a rozhodnější – zejména v oblastech obrany, kapitálových trhů, obchodu nebo energetiky. A právě to děláme.
Urgentní problém
Energetická bezpečnost se dostala opět do centra evropské agendy. V průmyslových státech, jako je Česká republika, zůstává patrný příklon k udržení fosilních paliv v provozu. Lidé často nemají důvěru v to, že obnovitelné zdroje jsou dostatečně konkurenceschopné. Jak byste je přesvědčila o opaku?
Z hlediska konkurenceschopnosti i geopolitiky zůstávají energie jednou z nejurgentnějších, ne-li vůbec nejurgentnější výzvou, které čelíme. Evropské podniky již dnes platí za elektřinu zhruba třikrát více než jejich konkurenti a regionální konflikty i nové technologie, jako je umělá inteligence, vytvářejí obrovské nároky na naše energetické systémy. Lidé kvůli těmto faktorům pociťují tlak na své peněženky. Uznávám, že Evropa v posledních letech dostala varovný signál ohledně rizik energetické závislosti, ale také ohledně důležitosti stability a cenové dostupnosti energií pro lidi a podniky. Není nám to lhostejné a podnikáme kroky ke zlepšení situace.
Jaké kroky? Můžete být konkrétní?
Omezili jsme závislost na ruském plynu, zajišťujeme si dodávky energie z více zemí, zkracujeme povolovací řízení pro energetické projekty a modernizujeme naše sítě. To vše také znamená zachovat otevřený přístup k tomu, jak vyrábíme elektřinu. Každý členský stát si může zvolit vlastní energetický mix a tato flexibilita je důležitá. Evropa jako celek ale musí více investovat do energetických sítí, propojení a infrastruktury. To je naprosto zásadní pro zvýšení efektivity a lepší využití energie, kterou vyrábíme, bez ohledu na její zdroj.
V úterý proběhla schůzka na nejvyšší úrovni EU, kde se jednalo o obchodní dohodě s USA. Podnět ke schůzce dala výhružka Donalda Trumpa, že navýší clo na dovoz evropských automobilů do Ameriky. Prezident USA nehrozí Evropě poprvé. Můžeme se na Spojené státy stále spoléhat jako na partnera?
Naše transatlantické partnerství zůstává nejsilnějším spojenectvím, které máme. Ano, jako v každém vztahu můžeme zažívat lepší i horší období. Tento vztah ale stojí na společné historii, hodnotách a přesvědčení, že když spolupracujeme, jsme silnější a svět jako celek je bezpečnější a stabilnější. Myslím si také, že naši američtí přátelé měli pravdu, když vyzývali Evropu, aby převzala větší odpovědnost, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany. Protože Evropa, která je schopnější, připravenější a více odpovědná za vlastní bezpečnost, je zároveň silnějším a lepším partnerem pro Spojené státy. To náš vztah posílí.
Česko je i kvůli své historické zkušenosti citlivé na verbální útoky, jimiž prezident USA vůči Evropě nešetří. Čím byste argumentovala proti nedůvěře v partnerství s USA, jejichž prezident na EU útočí například v otázce Grónska i v průběhu celé obchodní války?
Jak jsem již řekla, transatlantický vztah je nejdůležitějším partnerstvím na světě a největší ekonomický vztah na Zemi, který během více než půlstoletí prokázal svou hodnotu. Silné transatlantické vztahy pro nás znamenají více pracovních míst, větší prosperitu a více příležitostí na obou stranách Atlantiku. Celá transatlantická ekonomika vytváří hodnotu 9,8 bilionu dolarů, podporuje 16 milionů pracovních míst a představuje třetinu světového HDP.
Tato čísla jsou důležitá pro každý členský stát Unie. Například bilaterální obchod se zbožím mezi Českou republikou a USA dosáhl v roce 2025 historického maxima, přibližně 11 miliard eur. Tento faktor podporuje domácí ekonomiku a přitahuje investory. I proto bylo důležité dosáhnout začátkem tohoto týdne shody o obchodní dohodě mezi EU a USA, protože našim firmám přináší jistotu a stabilitu potřebnou pro růst. Protože ve výsledku jde o pracovní místa a lidi ve všech evropských zemích. A právě proto je tak důležité dál investovat čas a energii do posilování našeho partnerství.
