Hlavní obsah

EU se pokouší zavést pojistky proti Trumpovu chaosu

Foto: Reuters

Ilustrační foto.

Úterní jednání mezi politiky EU otevřela cestu k přijetí obchodní smlouvy se Spojenými státy. Pokud Unie nestihne její schválení ve vytyčeném termínu, hodlá Donald Trump rozpoutat další kolo celní války.

Článek

Stačilo pohrozit. Donald Trump na konci dubna řekl, že pokud 4. července nebude mít Evropská unie transatlantickou obchodní dohodu hotovou a schválenou, zvýší USA cla na evropská auta z 15 na 25 procent. Uvnitř unijních institucí to vyvolalo poprask.

Jednak kvůli tomu, že i smlouva se Spojenými státy prochází stejně jako ostatní legislativa obvyklým schvalovacím kolečkem, což zkrátka nějakou dobu trvá a nelze na pokyn urychlit. Jednak má dohoda sloužit jako ochrana před nepředvídatelností republikánského prezidenta a jeho celními útoky. Tuto funkci kontraktu Trump svou hrozbou v podstatě popřel. Přesto se nejvyšší představitelé EU v úterý večer dohodli na legislativě, která EU nejspíš umožní dohodu s USA do 4. července dokončit.

Podle evropských vyjednavačů má dojít ke snížení celních sazeb EU vůči Spojeným státům i zavedení pojistek pro případ, že by americký prezident nečekaně od dohody uzavřené v létě 2025 odstoupil. Toto riziko podle politiků a odborníků oslovených redakcí reálně existuje.

„Existuje a není malé. Trump tím paradoxně urychluje i snahy Evropy stát se méně závislou na Spojených státech. Americký prezident zatím opakovaně ukázal, že velmi rychle mění postoje, zpochybňuje vlastní slova nebo ruší předchozí dohody. My se samozřejmě bavíme i se zástupci amerického průmyslu a od nich víme, že právě tahle nepředvídatelnost a nejistota poškozuje i samotné americké podniky,“ řekla před jednáním členka Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Markéta Gregorová (Piráti).

„S Trumpem nevíme, co bude platit. Nemůžeme plánovat rozvoj podnikání, protože do posledního okamžiku nevíme, jestli na americkém trhu vyděláme nebo proděláme, protože nezáleží na tom, jak dobrý produkt a jak dobrou cenu máte – o vašem úspěchu rozhodne jen to, jestli se Trump zrovna dobře vyspal. Jenže byznys potřebuje předvídatelnost, kterou ale transatlantický obchod nemá. Proto je mnohem důležitější rozvíjet evropský trh a odstraňovat jeho bariéry a vedle toho rychle dotahovat velké dohody, jako je ta mezi EU a Mercosurem,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Střeva dohody

Pro ochranu svých podniků chce EU zavést speciální ochranný mechanismus, kterým může Evropská komise zasáhnout, kdyby nárůst dovozu z USA poškozoval evropské výrobce. Komise v takovém případě může rozhodnout i o úplném pozastavení platnosti kontraktu.

Komise by také mohla na žádost Evropského parlamentu nebo členského státu pozastavit platnost smlouvy, pokud Washington do konce roku 2026 nesníží cla na evropské výrobky z oceli a hliníku. Platnost kontraktu je rovněž časově omezena do roku 2029.

Obchodní dohoda se Spojenými státy, kterou nyní Evropa dotahuje do konce, zavazuje americkou stranu k maximální výši cel 15 procent u většiny dovozu z EU, včetně automobilů a léčiv. Unie se zavázala k nákupu energetických zdrojů, zbraní a miliardových investic do Spojených států. Stejně tak slíbila, že odstraní tarify na průmyslové výrobky z USA a zlepší podmínky dovozu pro americké zemědělské produkty.

Úterní jednání unijních špiček se snažilo najít klíč na ochranu vlastních vývozců před nepředvídatelností a agresivitou Bílého domu. Jedna strana vyjednavačů chtěla získat silnější záruky i za cenu nedodržení Trumpem vytyčeného termínu. Druhá strana zase co nejrychlejší přijetí dohody i za cenu rizika. Dosažený kompromis vyhovuje oběma z nich.

„Není to ideální dohoda, ale vzhledem k současné politické situaci je to pravděpodobně to nejlepší, čeho šlo dosáhnout. Evropskému parlamentu se podařilo prosadit několik důležitých pojistek, například možnost pozastavit některé výhody pro Spojené státy pro případ, že nebudou dodržovat své závazky. Dohoda je navíc časově omezená do roku 2029 a obsahuje ochranné mechanismy pro evropské firmy, pokud by je levnější dovoz poškodil,“ komentuje výsledek pro Seznam Zprávy Gregorová.

Předseda Výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange prosazoval na jednání silnější záruky i za cenu zdržení.

„Myslím si proto, že dohoda má poměrně velkou šanci u poslanců projít, i kvůli tomu, že většina politických skupin chce obchodní spor s USA co nejrychleji uzavřít,“ dodává Gregorová.

„I přes své nedostatky zůstává dohoda z Turnberry v současné době nejschůdnější možností a pro podniky v EU nejvhodnějším řešením. Uzavření těchto jednání trvalo Parlamentu příliš dlouho, čímž se prodlužovala nejistota, s níž se podniky den za dnem potýkají. Skupina EPP usilovala o jejich co nejrychlejší uzavření a zároveň zajistila zavedení silných záruk, které vyřeší nejistoty spojené s Trumpem,“ prohlásil europoslanec Jörgen Warborn z druhého názorového tábora.

Trn v patě

Donald Trump útočí verbálně i obchodně na EU od začátku roku 2025, kdy „Muž cla“ nastoupil do funkce. Po sérii navyšování cel ze strany USA se v létě téhož roku americký prezident dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na podmínkách, za nichž na Unii útočit přestane. Tento bod představuje právě obchodní dohoda ze skotského Turnberry. Jenže ani ona nepřináší úplnou jistotu.

„Na Donalda Trumpa se nedá spolehnout. Jeden člověk mi popisoval situaci, kdy za Evropu dojednávali s americkou protistranou obchodní dohodu. Vše běželo správným směrem, jenže najednou se během jednání dozvěděli, že Donald Trump během toho samého jednání zvedl EU cla,“ komentovala dříve okolnosti, za nichž k dohodě došlo, místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová.

Totéž potvrzuje i Prouza. „Řešení je v tom, abychom si přestali namlouvat, že s Trumpem lze vyjednávat jako s normálním partnerem, a začali budovat alternativy uvnitř EU i se spolehlivými partnery mimo Evropu. Každé euro, o které snížíme závislost na americkém trhu, je lepší pojistkou než jakákoliv doložka v dohodě s Trumpem,“ řekl Seznam Zprávám.

Svou nespolehlivost potvrdil po uzavření dohody několikrát i Donald Trump. Například když na začátku roku 2026 oznámil svůj záměr přičlenit ke Spojeným státům Grónsko, které je autonomním územím Dánska. Když EU ukázala, že nehodlá Spojeným státům věnovat největší ostrov na světě, začal Trump hrozit cly. Ve stejném období Nejvyšší soud USA značnou část prezidentem zavedených tarifů označil za nezákonnou.

Doporučované