Američané vznášejí zásadní požadavky. Grónsko se obává Trumpova vzedmutí

Je to více než čtyři měsíce, co americký prezident Donald Trump vzkázal, že Spojené státy musí získat kontrolu nad Grónskem - a je jedno, jestli po dobrém či po zlém.

Spolu s válkou v Íránu, která od konce února zaměstnává Washington, se mohlo zdát, že Trumpův zájem o Grónsko ustal.

Zahraniční média nicméně upozorňují, že tomu tak rozhodně není. Deník The New York Times (NYT) v pondělí napsal, že američtí, grónští a dánští diplomaté se poslední čtyři měsíce scházejí ve Washingtonu a projednávají budoucnost ostrova, který je autonomním územím Dánského království.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, jenž se v pondělí sešel se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Jeffem Landrym vzkázal, že postoj USA ke Grónsku se nezměnil.

Jednání sice označil za konstruktivní a oznámil, že došlo k posunu. Zároveň ovšem zdůraznil, že i stanovisko Grónska zůstává stejné. „Jasně jsme zopakovali, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a že obyvatelé Grónska mají právo na sebeurčení. To není předmětem jednání,“ uvedl.

Stanice BBC už před týdnem s odkazem na zdroje obeznámené s vyjednáváním napsala, že Trumpova administrativa chce na jihu Grónska otevřít tři nové vojenské základny, které by získaly status svrchovaného území USA.

Jejich hlavním úkolem by bylo sledování potenciálních ruských a čínských námořních aktivit v části severního Atlantiku mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím, oblasti známé jako GIUK Gap.

V tuto chvíli mají USA na území Grónska pouze jednu aktivní základnu - vesmírnou základnu Pituffik na severozápadě, zatímco v roce 1954 jich zde měly 17 a na ostrově působily tisíce amerických vojáků.

Deník The New York Times teď píše, že USA urychlují plány na vojenskou expanzi. Do Narsarsuaqu na jihu Grónska údajně nedávno vyslali důstojníka námořní pěchoty, který si měl na místě prohlédnout letiště z dob druhé světové války, přístav a místa, kde by mohly být ubytovány americké jednotky.

Na základě své investigativy založené na rozhovorech s představiteli všech zainteresovaných stran také uvádí, že Spojené státy se snaží upravit dlouhodobé vojenské uspořádání tak, aby američtí vojáci mohli v Grónsku zůstat na neurčito, a to i za předpokladu, že ostrov získá nezávislost.

Američané přitom podle něj usilují nejen o vojenskou přítomnost, chtějí získat také právo veta, které by mu umožnilo rozhodovat o významných investičních projektech v Grónsku a vytlačit tak své konkurenty v podobě Ruska a Číny. Gróňané a Dánové však proti něčemu takovému hlasitě protestují.

Během probíhajících jednání se řeší též spolupráce v oblasti přírodních zdrojů, včetně ropy, uranu, vzácných zemin a dalších strategických nerostů, kterými Grónsko oplývá.

Vyjednavači se na konkrétních krocích dosud nedomluvili. Řada představitelů Grónska má nicméně ze změn, které by přinesly silnější roli Spojených států na ostrově a ohrozili jeho suverenitu, strach. Podle nich je možnost, že jakmile se podaří uklidnit situaci v Íránu, znovu se objeví na Trumpově radaru.

Jejich obavy se přitom upínají ke dvěma konkrétním datům - 14. červnu, kdy Trump slaví narozeniny, a 4. červenci, kdy si Spojené státy připomínají Den nezávislosti.

„Pokud (Trump) chce prosadit svou politiku obnovení velikosti Ameriky (podle svého hesla Make America Great Again, pozn. red.), mohl by použít tyto dny,“ domnívá se bývalá grónská ministryně zahraničí a současná poslankyně Vivian Motzfeldtová.

Grónští politici mají za to, že pokud Spojené státy dosáhnou všeho, co v tuto chvíli požadují, nikdy nebudou skutečně nezávislí. „Mohli bychom klidně vztyčit vlastní vlajku napůl,“ míní poslanec tamního parlamentu Justus Hansen, se kterým stejně jako s Motzfeldtovou mluvili novináři NYT.

Tamní politickou reprezentaci pobouřilo také to, že součástí delegace Trumpova vyslance, který do Grónska vyrazil zkraje tohoto týdne, byl i americký lékař, jehož úkolem bylo „posoudit zdravotní potřeby“ arktického ostrova.

Grónská ministryně zdravotnictví Anna Wangenheimová jeho přítomnost ostře odsoudila a označila ji za „hluboce problematickou“.

„Gróňané nejsou pokusnými subjekty v geopolitickém projektu,“ vzkázala s odkazem na příklady z historie, kdy ostrov jako dánská kolonie čelil opakovaným zdravotním zásahům vůči původnímu obyvatelstvu (podrobněji v reportáži zde).