Článek
Ukrajina prostřednictvím těchto útoků cílí hlavně na radary, protivzdušnou obranu a komunikační uzly. Cílí na okolí Pokrovska, Mariupolu, ale i Krymu.
„Osmdesát kilometrů od fronty se Rusové cítí jako doma,“ míní v rozhovoru pro agenturu Reuters operátor dronu s krycím jménem Magony. „Chodí kolem a ani se neskrývají. Ve vzdálenosti kolem sta kilometrů je jejich vojenské vybavení prakticky bez ochrany,“ dodává.
Ukrajinský voják poblíž frontové linie u Kosťantynivky instaluje sítě proti dronům.
Ukrajinští operátoři tuto lehkovážnost v posledních měsících častěji trestají. Rusové se však brání a ve větší míře nasazují rušičky, které účinnost dronových operací snižují. „Jejich počet roste a letos se s nimi operátoři setkávají prakticky při každé misi,“ líčí Magony.
Samy o sobě tyto útoky válku nerozhodnou. Podle finského analytika Emila Kastehelmiho z analytické skupiny Black Bird Conflict ale mají na bojišti stále viditelnější dopad a mohou minimálně proměnit dynamiku konfliktu.
„Kampaň má jasný efekt,“ tvrdí Kastehelmi. „Rusové jsou kvůli tomu pod tlakem - musí přeskupovat logistiku a lépe krýt vojenské vybavení,“ vysvětluje.
Ukrajinci zaznamenali několik významných úderů v noci na 17. května. Vojska bezpilotních systémů informovala o 186 útocích na 46 cílů. Zasáhla mimo jiné komunikační uzel Černomořské flotily v Myrném u Krymu, shromáždění velitelů v Šachtarsku v Doněcké oblasti nebo vojenskou loď v Dagestánu.
