Článek
Ve hře je dnes obchodní dohoda s USA a nejen její podoba, ale i to, zda se vůbec podepíše. Výsledkem může být přijetí kontraktu v nejrychlejším možném čase, ale i pád současné verze smlouvy zpět do schvalovacího procesu, který může přijetí zdržet o měsíce a způsobit další obchodní útoky Donalda Trumpa na EU.
Špičky evropské politiky proti sobě v probíhajícím jednání staví dva zásadní úhly pohledu na Spojené státy a počínání Donalda Trumpa v celní válce. První z nich zastupuje předseda nejsilnější evropské politické strany europarlamentu EPP Manfred Weber. Tvrdí, že by Evropská unie měla přijmout obchodní dohodu s USA v současné podobě a bez otálení. K rychlému podpisu kontraktu podle něj musí dojít i za cenu nižšího množství záruk chránících exportéry před případnými celními útoky. Součástí EPP je i český europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Jsem pro to, abychom se drželi uzavřené dohody a uvedli ji v život bez toho, abychom ji zatěžovali něčím, co může působit jako snaha ji zpochybnit a podkopat. Riziko, (že Trump bude i po podpisu smlouvy dál zvyšovat cla na evropské zboží, pozn. red.) eliminovat nejde a další prodlužování schvalování jej spíše zvyšuje, ne snižuje,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy svou pozici Niedermayer. „A možné jednání by prodloužilo období nejistoty ohledně pravidel pro obchod s USA,“ dodává.
Ke schůzce mezi zástupci členských států EU dochází kvůli tomu, že Trump nedávno pohrozil evropským automobilkám navýšením daně z dovozu do USA. Hrozba navýšení tarifů z 15 na 25 procent trvá podle prezidenta do 4. července 2026, pak se stane realitou. „Muž cla“ v tomto případě zaútočil na EU v duchu své dosavadní strategie, s níž rozpoutal celou obchodní válku se světem. Tedy tvrdým výrokem do veřejného prostoru, který se vynořil zdánlivě odnikud a trefil tam, kde to Unii bolí.
Na druhé straně
Trumpova nepředvídatelnost a verbální tvrdost nahrává názoru jiné politické skupiny v EU. Tu v evropském kontextu zastupuje šéf silného europarlamentního výboru pro mezinárodní obchod, Bernd Lange. Chce co nejsilnější záruky proti Trumpově nepředvídatelnosti i za cenu toho, že americký prezident bude nespokojený a termín 4. července v takovém případě Unie nejspíš nedodrží. Spolu s Langem ve výboru sedí i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
„Rozhodně bych nic neurychlovala. Evropská unie byla do této situace jednostranně zatažena administrativou Donalda Trumpa, která otevřeně říká, že chce přesouvat výrobu i služby na americkou půdu a posílit domácí průmysl na úkor partnerů. Pokud Spojené státy chtějí agresivně chránit vlastní ekonomiku, bylo by pro Evropu sebevražedné, kdyby naopak oslabovala ochranu vlastního průmyslu a konkurenceschopnosti. Evropské firmy už dnes čelí obrovskému tlaku a potřebují silnější podporu, ne další ústupky ve prospěch amerického průmyslu. Dohoda musí být vyvážená a obsahovat dostatečné záruky pro Evropu.“
Oba dva úhly pohledu míří ke stejným otázkám, jen z jiné strany: Jak ochránit evropský byznys před dlouholetým spojencem Evropy – Spojenými státy -, jejichž prezident už rok a půl mění ze dne na den podmínky, za nichž s ním má Unie obchodovat? Co je výhodnější pro evropské podnikatele? Podle hlavního ekonoma brokerské společnosti XTB Pavla Peterky ani jedna z variant nemusí mít katastrofální následky.
„Dohody a domluvy s USA berou trhy už nyní podstatně vlažněji kvůli nepředvídatelnosti prezidenta. Vidíme, že reakce třeba i na ropném trhu jsou v procentech slabší po zveřejnění nových zpráv o průběhu jednání s Íránem, než tomu bylo na začátku konfliktu. Podobně i diskuse ohledně obchodních válek mají stále slabší okamžitý dopad na akciové trhy. Podobně ale i na straně EU, která v rámci dohod slibuje nákup ropy, ropných produktů, plynu a investice evropských firem v USA. To jsou ale věci, které nemůže EU přímo nařídit a svým způsobem tedy přímo zaručit, že sliby budou splněny,“ komentuje Peterka současnou situaci.
Nákupy, o nichž hovoří, odkazují na podmínky Spojených států, k nimž se EU zavázala. Mezi nimi jde o nákupy energetických zdrojů a investice za stovky miliard eur. Unie si naproti tomu vymohla celní stropy pro svůj vývoz, které ale Trump nyní hrozí zvýšit.
Cena za vzdor
Střet mezi oběma politickými perspektivami je vyhrocený, protože se hraje o hodně. První strana tvrdí, že přijetí obchodní dohody v nejrychlejším možném čase je alespoň nějaká záruka, kterou může EU vůči USA mít. Druhá, že záruky potřebuje Evropa i před obchodní dohodou a cena za zdržení je přijatelná. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza vidí ještě třetí cestu.
„Nejde o volbu rychlost versus záruky. Jde o to, jestli EU dokáže vyjednávat z pozice síly, nebo bude vůči USA pořád hrát roli prosebníka. Evropa má přes 450 milionů obyvatel, je nejatraktivnějším trhem světa. Přesto se chová jako vazal, který se snaží udobřit svého pána. Dokud si tohle neuvědomíme, nezáleží na tom, jak rychle nebo pomalu budeme vyjednávat – výsledek bude špatný. A evropští politici budou mít dále výmluvy, proč nedělat bolestivé reformy, aby evropská ekonomika rychleji rostla,“ říká.
Reakce evropských lídrů na Trumpovo počínání hodnotí Prouza jako „kapitulaci místo protiúderu“. Podle něj má Evropa v rukách dostatečně silné nástroje, aby prezidenta USA zatlačila do kouta.
„Američtí technologičtí giganti vydělávají v Evropě miliardy a daně platí minimální. Totéž americké finanční společnosti. Kdybychom skutečně pohrozili ztíženým přístupem na evropský trh, Trump by si své útoky na Evropu velmi rychle rozmyslel. Ale na to je potřeba odvaha a politická vůle – a tu Evropa bohužel dlouhodobě nemá,“ dodává Prouza s tím, že ani přijetí obchodní dohody není pro Unii žádnou ochranou před tak nepředvídatelnou protistranou, jakou je Donald Trump.
