Článek
Uhlí zažívá v současné době celosvětový comeback. Asijské země se totiž vrací k sice „špinavému“, ale spolehlivému zdroji energie – uhelným elektrárnám – poté, co byly narušeny dodávky zkapalněného zemního plynu. Důvodem je válka mezi USA a Izraelem s Íránem, v jejímž důsledku došlo k zablokování Hormuzského průlivu íránským režimem. Průlivem za obvyklých okolností proudí okolo pětiny světových dodávek ropy.
Z vývoje ve světě ale těží rovněž tuzemští vlastníci hnědouhelných zdrojů, protože se rozevřely nůžky mezi cenou elektřiny na burze a cenou emisní povolenky. Rozdíl mezi cenou elektřiny a náklady na povolenku se dostal do výrazného plusu, který v březnu byl výrazně nad 30 eury, a celý byznys tak vydělává.
Zvýší se i těžba uhlí
V plusu je i takzvaný clean dark spread, což je cena elektřiny, od níž se odečte část ceny povolenky a náklady na uhlí. „Tento spread se dostal po zahájení války dokonce na 20 až 30 eur. Pomohlo to výrobcům elektřiny, kteří vyrábí z uhlí, jako je Sokolovská uhelná či Sev.en,“ dodává zdroj z energetických kruhů s tím, že se prodala elektřina na konec roku 2026 a začátek příštího roku. Vydělávají ovšem i další majitelé uhelných elektráren jako ČEZ a německý LEAG, který patří EP Corporate Group miliardáře Daniela Křetínského.
„Této situace se dalo využít ve vymezených kvartálech roku 2026 a lze ji využít i pro část roku 2027, zejména v období zimních měsíců, kdy spready dávaly prostor pro krytí provozních nákladů na výrobu elektřiny,“ říká Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS Group.
Situace na energetickém trhu se tak výrazně změnila. „Co by předtím nevycházelo ziskově, tak najednou díky posunu cen elektřiny nahoru, ale nikoliv ceny povolenky, způsobuje to, že plánujeme letos navýšit výrobu v uhelných elektrárnách,“ líčí Martin Novák, člen představenstva energetické skupiny ČEZ.
Výroba se podle něj letos zvýší v uhelných elektrárnách skupiny z loňských 13,9 terawatthodiny (TWh) na očekávaných 15,3 TWh elektřiny. Zároveň dojde k navýšení těžby uhlí. „Co se týká finančního výsledku, tak ten se zvýší o nízké jednotky miliard korun,“ vyčísluje dopady Novák.
Pozitivní dopad očekává rovněž skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. „Očekáváme lepší hospodářský výsledek. Oproti plánu došlo i k nárůstu těžby uhlí, což by se mělo pozitivně promítnout v ekonomice Sokolovské uhelné,“ doplňuje Tomek.
Opatrněji se vyjadřuje Křetínského mluvčí Daniel Častvaj: „LEAG podobně jako jiné společnosti v oboru prodává svou výrobu elektřiny na delší období dopředu. Současně pro tuto výrobu nakupuje povolenky. Výkyvy na trhu mají tedy jen částečný dopad na hospodaření společnosti.“ Skupina LEAG, která je druhým největším producentem energie v Německu a působí především v regionu Lužice ve východním Německu, patří do Tykačovy skupiny.
Zisk německé hnědouhelné firmy ale podle zdroje z finančních kruhů „bude určitě ve stovkách milionů eur“. Šlo by tak rovněž o miliardy korun. Podle něj se totiž energetické firmy zajišťují při prodejích energie na další kvartály. K zajištění jim navíc pomáhá to, že mají vlastní zdroje, které mohou vyrábět energii podle potřeby.
Tykač ostatně nedávno uvedl, že není jisté uzavření uhelných zdrojů skupiny, které plánoval nejpozději v březnu 2027. Do 31. března 2027 se tak mělo vyrábět v elektrárně Počerady a provoz elektrárny Chvaletice měl pak záviset na zajištění služeb, které by si vyžádal provozovatel přenosové soustavy – státní společnost ČEPS.
„Připouštíme, že po vyhodnocení tržní situace můžeme pokračovat ve výrobě elektřiny v elektrárně Počerady a elektrárně Chvaletice i po výše uvedených datech. V Teplárnách Kladno i Zlín předpokládáme pozdější ukončení výroby,“ dodává mluvčí Sev.en Eva Maříková.
Íránský konflikt totiž zcela změnil situaci na trhu. „Cena elektřiny se zvýšila kvůli íránské krizi. Naopak cena povolenky prudce spadla z 95 eur až pod 70 eur,“ uvádí Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA. V půlce března se dostala dokonce na úroveň okolo 60 eur.
Pomohl i Brusel
Povolenka ovšem podle Gavora nezlevnila kvůli konfliktu v Íránu, ale kvůli změně postoje Evropské komise k obchodování s emisními povolenkami. „Komise připustila, že reforma je nutná. Jisté je pružnější uvolňování povolenek na trh z rezervy tržní stability,“ dodává Gavor. Uvolňování povolenek zpět na trh při velkých cenových výkyvech bylo podle něj nepříznivým signálem pro spekulanty. Ti tak povolenky prodávali, což tlačilo cenu dolů.
Povolenky, které představují právo na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého, navíc nebudou zneplatněny podle Gavora po stažení z trhu.
Zmíněný kladný rozdíl tak zlepšil ziskovost uhelných zdrojů. „Umožňuje mírně ziskový provoz v odepsané uhelné elektrárně,“ komentuje Gavor. V současnosti je podle něj clean dark spread na úrovni 2,5 eura za megawatthodinu při prodeji energie na třetí čtvrtletí roku 2026.
S přispěním Sofie Krýžové.
