Článek
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS definitivně oznámí, jaký bude další osud uhelných elektráren ze skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Ukončí tak dvouměsíční čekání na rozhodnutí, které ukáže, kam se bude část české energetiky v následujících měsících ubírat.
Sev.en loni v listopadu oznámila, že se chystá možná už v závěru letošního roku, maximálně v březnu 2027 uzavřít elektrárny Chvaletice a Počerady a teplárnu Kladno. Jejich ekonomika nevychází vzhledem k ceně elektřiny a emisní povolenky příznivě a už by se je nevyplatilo provozovat. Jde ale o kritickou infrastrukturu a jejich provozovatel má povinnost tuto informaci s předstihem oznámit ČEPS.
Provozovatel páteřní sítě posuzoval, zda se Česká republika bez Tykačových uhelných elektráren obejde, či nikoli. Neřešil však jen otázku, jestli by po výpadku této výroby byl dostatek elektřiny, ale i dopad odstavení těchto zdrojů na stabilitu sítě.
ČEPS tak určí technické podmínky i rozsah dalšího provozu těchto zdrojů. Scénářů je několik. ČEPS například může povolit uzavření elektráren, případně může dospět k závěru, že se Česko neobejde ani bez jednoho ze zdrojů, případně může nařídit chod jen jedné elektrárny.
Když se ukáže, že by Česko elektrárny přece jen postrádalo, zejména kvůli službám, které zajišťují v síti, Sev.en by je pravděpodobně neprovozoval se ztrátou. Jejich chod a přiměřený zisk by musel někdo dotovat, což od loňského roku umožňuje energetický zákon.
ERÚ by měl devět měsíců na rozhodnutí o výši a rozúčtování podpory pro tyto elektrárny. Bude muset posoudit nejen, zda budou mít elektrárny nárok na podporu provozu, který by byl jinak ztrátový. Platba by byla součástí regulované složky ceny elektřiny, konkrétně ceny za systémové služby.
Regulátor také určí, jak podpora bude vypadat, resp. jak vysoká bude. Měla by pokrýt náklady na provoz a přiměřený zisk. Tykač však dříve naznačil, že provoz obou elektráren by stál šest miliard korun ročně. Pokud má být v provozu jen jedna z nich, potřebná částka by byla menší.
Rozhodnutí ČEPS ani regulátora nevyžaduje další souhlas vlády či jiných zákonodárců. „To samozřejmě neznamená, že ERÚ nebude s vládou a všemi dalšími aktéry komunikovat o možných dopadech a případných řešeních, zvláště pokud by rozhodnutí mělo výrazněji ovlivnit koncové ceny elektřiny,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Kebort.
„Součástí rozhodnutí je stanovení nebo způsob stanovení výše ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, odvozenou od odhadu ztráty výrobce elektřiny podle §34,“ stojí v Energetickém zákoně.
„Stanovenou výši ceny za službu poskytnutí výkonu nebo způsob jejího stanovení může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za kterých byla cena stanovena, nebo z jiného vážného důvodu; provozovatel přenosové soustavy a výrobce elektřiny jsou poté povinni bez zbytečného odkladu zohlednit změnu výše ceny ve smlouvě o službě poskytnutí výkonu,“ píše se tam dále.
Bude záviset i na tom, jaká bude aktuální cena elektřiny na trhu a jaký bude vývoj emisní povolenky. Jaké budou pravděpodobné náklady, se spočítá i podle toho, v jakém rozsahu bude muset být zdroj v provozu a jaké budou náklady na výrobu jedné MWh elektřiny a celkového objemu dodávky.
I když nemusí jít přímo o veřejnou podporu, která by vyžadovala schválení Evropskou komisí, protože jde o bezpečnostní mechanismus, je možné, že dotace bude muset schválit i Brusel.
