Článek
Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení úrokových sazeb. Finanční trhy nečekají žádný dramatický krok, Fed by tak měl ponechat základní sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, kde je od prosince. Důležitější než samotné rozhodnutí bude doprovodné prohlášení měnového výboru a následná tisková konference šéfa Fedu Jeroma Powella.
Ta bude pravděpodobně jeho poslední v roli předsedy nejvlivnější centrální banky světa. Powellův mandát v čele Fedu končí už 15. května, zatímco další řádné zasedání měnového výboru je naplánováno až na červen.
Fed se momentálně nachází v nepohodlné pozici. Inflace je stále nad jeho dvouprocentním cílem, zároveň ale slabší tvorba nových pracovních míst nedává Fedu jednoznačný důvod k dalšímu zpřísňování měnové politiky.
V březnovém prohlášení Fed uvedl, že ekonomická aktivita roste solidním tempem, tvorba pracovních míst ale zůstává nízká a inflace je stále zvýšená. Výbor tehdy ponechal sazby beze změny a zdůraznil, že bude dál vyhodnocovat nová data, výhled ekonomiky a rovnováhu rizik.
Vyšší sazby zdražují úvěry pro domácnosti i firmy, ale zároveň pomáhají tlumit inflaci. Fed proto musí vyvažovat dvě rizika. Kdyby sazby snížil příliš brzy, mohl by znovu rozdmýchat cenové tlaky. Kdyby sazby naopak držel vysoko příliš dlouho, mohl by zbytečně brzdit ekonomiku a zhoršit situaci na trhu práce.
Powellova éra se uzavírá
Středeční zasedání má i výrazný politický rozměr. Powell, kterého do čela Fedu původně nominoval Donald Trump a kterého později na druhé funkční období navrhl Joe Biden, se blíží ke konci svého druhého předsednického mandátu. Jeho nástupcem má být Kevin Warsh, bývalý člen Rady guvernérů Fedu.
Politicky nejcitlivější součástí změny ve vedení Fedu je otázka, zda Warsh dokáže udržet nezávislost centrální banky na Bílém domě. Právě to bylo jedním z hlavních témat jeho slyšení v Senátu konaném minulý týden. Demokraté mu připomínali, že Donald Trump dlouhodobě tlačí na nižší úrokové sazby a že Warshova nominace přichází v době, kdy se prezident s Fedem opakovaně střetává.
Kevin Warsh, nominant amerického prezidenta Donalda Trumpa na příštího šéfa Fedu, vypovídá při potvrzovacím slyšení před senátním bankovním výborem ve Washingtonu, 21. dubna 2026.
Senátorka Elizabeth Warrenová při slyšení citovala Trumpův výrok, podle něhož úroky klesnou, „až tam bude Kevin“, a dodala, že prezident podle ní udělal z Warshe svého člověka pro prosazení nižších sazeb. Warsh se proti tomu bránil.
„Prezident mě nikdy nepožádal, abych se zavázal k jakémukoli konkrétnímu rozhodnutí o úrokových sazbách,“ řekl podle přepisu slyšení. Dodal, že názory prezidenta na sazby jsou veřejně známé, ale kroky Fedu musí zůstat rozhodnutím centrální banky. Warsh při slyšení čelil nejen otázkám na svou nezávislost, ale také pochybnostem o svých investicích a možných konfliktech zájmů.
„Opakovaně odmítl sdělit podrobnosti některých svých finančních investic, čímž si od demokratických senátorů vysloužil obvinění z nepřiznaných konfliktů zájmů,“ poznamenal Michal Skořepa, ekonom z České spořitelny. Warsh podle agentury Reuters slíbil, že v případě potvrzení do funkce prodá aktiva v hodnotě přes sto milionů dolarů.
Trumpův favorit pod tlakem
Skořepa zároveň upozorňuje na paradox Warshovy nominace. Warsh býval podle něj známý spíše jako měnový jestřáb, tedy centrální bankéř, který obvykle preferuje vyšší sazby a přísnější boj s inflací. Nyní si od něj Trump slibuje výraznější snížení sazeb.
Ještě výraznější změnu by Warsh mohl přinést ve způsobu fungování samotného Fedu. Agentura Reuters po slyšení napsala, že Warsh otevřel možnost úprav v počtu měnově-politických zasedání i v režimu tiskových konferencí. Dnes Fed zasedá osmkrát ročně, zákon vyžaduje nejméně čtyři zasedání.
Warsh již mluvil o „režimové změně“ v centrální bance. Warsh totiž kritizuje, že Fed příliš dopředu naznačuje své budoucí kroky a že jeho představitelé příliš často veřejně komentují budoucí vývoj měnové politiky.
„Fed je podle něj příliš otevřený,“ uvedl Skořepa. Warsh zpochybnil například zveřejňování anonymních projekcí sazeb od členů měnového výboru i současnou frekvenci zasedání o sazbách.
Warshova cesta do čela Fedu se přitom v posledních dnech výrazně uvolnila. Jeho nominaci dočasně brzdil republikánský senátor Thom Tillis, který svůj souhlas spojoval s vyjasněním kauzy kolem rekonstrukce sídla Fedu. Poté, co americké ministerstvo spravedlnosti trestní vyšetřování přerušilo, jedna z hlavních překážek padla. Senátní bankovní výbor má o Warshově nominaci hlasovat dnes a podle agentury Reuters se očekává, že ji postoupí plénu Senátu.
Teprve poté, co nominaci schválí i senátní plénum, může prezident Warshovo jmenování formálně dokončit. Přesný termín závěrečného hlasování zatím stanoven nebyl, republikánská většina v Senátu ale podle amerických médií zvyšuje šanci, že Warsh bude potvrzen před koncem Powellova mandátu 15. května.
Powell může zůstat u rozhodování
Ani výměna v čele Fedu však nemusí znamenat Powellův úplný odchod z centrální banky. Funkce předsedy a členství v Radě guvernérů jsou totiž na sobě nezávislé. Powellovi sice v polovině května končí mandát šéfa Fedu, jeho samostatné funkční období guvernéra ale trvá až do 31. ledna 2028.
Pokud by se rozhodl ve Fedu zůstat, mohl by se dál podílet na rozhodování o úrokových sazbách a dalších otázkách měnové politiky, i když už by instituci nevedl navenek. Zároveň by tím omezil prostor Bílého domu rychle proměnit složení Rady guvernérů, protože Powellovo místo by se pro nového kandidáta neuvolnilo.
Šlo by ale o neobvyklý krok. Agentura AP připomíná, že končící šéf Fedu naposledy zůstal v Radě guvernérů po skončení svého předsednického mandátu v roce 1948. Powellovo chystané vystoupení tak může být víc než rutinní tiskovou konferencí po měnovém zasedání.
Trhy budou hledat náznak, zda Fed počítá s pozdějším snížením sazeb, nebo se kvůli inflaci přiklání k delšímu vyčkávání. Zároveň budou sledovat, zda Powell naznačí vlastní budoucnost, tedy zda po konci předsednického mandátu z Fedu odejde úplně, nebo v něm zůstane jako řadový člen Rady guvernérů.
