Článek
Zavádění evropského vlakového zabezpečovacího zařízení (ETCS) zvýšilo bezpečnost a spolehlivost provozu na tratích transevropské železniční sítě. Ostatní přínosy ale naplněny nebyly a ke zrychlení provozu a vyšší kapacitě tratí to zatím nevedlo. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz určených na zavedení traťové části ETCS. Podle něj se také zavádění ETCS zpožďuje. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že zvýšení bezpečnosti cestujících bylo hlavním cílem zavádění ETCS.
„Toho se spolu se zlepšením spolehlivosti provozu jednoznačně podařilo dosáhnout, jak ve své zprávě potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Podle něj se díky zabezpečovačům podařilo i zvýšit rychlost.
Zjištění NKÚ se týká tratí s takzvaným výhradním provozem. To je režim, kdy na daném úseku tratě smí jezdit jen vlaky vybavené ETCS. Systém vyhodnocuje jízdu vlaku a při zjištění rizika a nereagování strojvedoucího systém automaticky zasáhne a vlak zastaví. NKÚ připomíná, že zavedení systému má podle očekávání přinést vyšší bezpečnost i spolehlivost, vyšší kapacitu tratí, zrychlení provozu a kratší dojezdové časy na železnici.
Podle zjištění NKÚ se při plně aktivním systému ETCS na tratích s výhradním provozem v období od jeho zavedení v únoru 2025 do konce srpna 2025 nestalo, aby vlak projel návěstí „stůj“. „Takže lze potvrdit, že zavedení systému přispělo k vyšší bezpečnosti a spolehlivosti provozu na železnici,“ uvedl NKÚ. To potvrdilo i ministerstvo dopravy.
Další přínosy, jako je vyšší kapacita tratí a zrychlení provozu i kratší dojezdové časy, se podle NKÚ do ukončení kontroly nepodařilo Správě železnic naplnit. „Aby po tratích mohlo jezdit více vlaků najednou a také rychleji, je nutno změnit stávající systém řízení vlaků a zavést v tuto chvíli technicky nejvyspělejší úroveň systému. Správa železnic ke změně řízení vlaků doposud nepřistoupila,“ uvedl NKÚ.
„Zabezpečovač již umožnil na celé řadě úseků zvýšit rychlost vlaků a historicky poprvé také dosáhnout v běžném provozu více než 160 km/h, konkrétně na dvou úsecích jižního koridoru z Prahy do Českých Budějovic,“ uvedlo ministerstvo dopravy. „Na rychlost 200 km/h budou připravené například i právě modernizované úseky tratě z Brna do Přerova, i tam je to podmíněno výhradním provozem ETCS,“ dodalo.
Zavádění systému se podle kontrolorů zpožďuje. Z 99 aktuálních investičních akcí se podaří dokončit 44 v termínech, které stanovila Správa železnic. Úřad poukázal i na to, že zatímco na některých méně významných regionálních tratích nyní tento systém zaveden je, na klíčových koridorových tratích dokončen není. Jde třeba o úsek Kralupy nad Vltavou – Děčín. Úřad také zjistil, že podklady, které Správa železnic poskytovala ministerstvu dopravy, neobsahovaly informace o stavu pokroku v zavádění ETCS. Ministerstvo tak nemělo úplné a spolehlivé informace pro rozhodování.
NKÚ doporučil posoudit celkové náklady a možnosti dosažení přínosů ETCS na tratích mimo transevropskou železniční síť a rozdělit úseky tratí podle priority. Ministerstvo uvedlo, že právě to se Správou železnic udělalo, a to zveřejněním aktualizované střednědobé koncepce rozvoje ETCS letos v květnu.
Výhradní provoz ETCS je podle informací z letošního května nyní na 670 km tratí, tato síť se letos rozšíří o 180 km. Na konci loňského roku byl ETCS nainstalován na 1435 km tratí. Do roku 2033 má přibýt na dalších 1400 km, z toho na 730 km do roku 2030. Původně Národní implementační plán počítal s tím, že po roce 2030 bude ETCS vybaveno téměř 5200 km tratí, zejména v TEN-T. Na zbývajících 4100 km měl být nainstalován do roku 2040.
