Článek
V noci za šest minut. Ve špičce skoro půlhodina. Magistrála ve směru z centra - jeden z nejznámějších dopravních koridorů v zemi – v ranních i odpoledních špičkách v podstatě zamrzne. Auta se sunou od semaforu k semaforu, zácpa se táhne kilometry. Například v květnových pondělcích tu řidiči strávili čtyřnásobek času oproti jízdě bez provozu. A nejde jen o nepříjemné zdržení. Ještě před třemi lety zabrala stejná jízda i v nejhorší zácpě o deset minut méně. Praha zkrátka dopravně čím dál více houstne.
Na magistrále je od podzimu 2024 omezený provoz kvůli opravám stanice metra Muzeum, výstavbě tramvajové trati a rekonstrukci Václavského náměstí. A brzy přijde další uzavírka: v červenci mají začít práce na odbavovací hale Hlavního nádraží, které omezí provoz na další čtyři měsíce.
Na magistrále směrem z centra tráví motoristé nejvíce času ráno kolem půl osmé a pak kolem páté odpolední.
Dalším kritickým bodem je Jiráskův most ve směru do centra. I tady je v pondělní ranní špičce čekání až čtyřnásobně delší než v noci. A i tady platí, že s každým rokem řidiči stojí déle. Minuta se možná nezdá mnoho - jenže ještě před třemi lety most projeli běžně za něco málo přes minutu a půl, letos to bylo o zhruba 60 sekund více. V relativním srovnání jde o nárůst doby průjezdu o dvě třetiny.
Provoz na Jiráskově mostě začíná stoupat už od půl šesté ráno, absolutní špička je na mostě směrem do centra v 8.45 hodin. Ta odpolední v 16 hodin už je pro řidiče příjemnější, doba průjezdu je poloviční.
Takových úseků je v Praze víc. Letenský tunel, spojující Štefánikův most s Letenským náměstím, se dá v noci projet do minuty - přes den průjezd trvá i šest minut. Aspoň malý důvod k optimismu: průměrný čas v květnových pondělcích roku 2024 přesahoval dokonce deset minut, letos je tedy situace o poznání lepší. Nejhorší je přitom situace v tunelu pod Letenskou plání během půlhodiny mezi 8.45 a 9.15 hodin.
Naopak nejmenší rozdíl mezi nocí a špičkou vykazuje v květnu 2026 na hlavních tazích trasa od Malovanky přes Strahov na Smíchov - lze ji zvládnout za dvě a půl minuty prakticky kdykoli. Podobně jsou na tom tunel Mrázovka a Mánesův most směrem do centra.
Vizualizace níže zobrazuje průměrnou dobu průjezdu v typické dny během května 2026. Data pocházejí z aplikace Waze, které zpracovává společnost Golemio.
Počet aut v Praze přitom stále roste - ať už jde o registrace, nebo o vozy projíždějící vnějším koridorem do vnitřní části města. Vyplývá to z dat Technické správy komunikací hl. m. Prahy a Institutu plánování a rozvoje.
Za poslední dekádu vzrostl počet registrovaných osobních automobilů v Praze z 820 tisíc v roce 2013 na více než 1,18 milionu v roce 2023, tedy z 565 na 753 vozidel na tisíc obyvatel. Zároveň do Prahy nebo z ní proudilo v roce 2023 v průměru téměř 700 tisíc aut denně - dvojnásobek oproti začátku milénia. To je gigantický nárůst i v porovnání s ostatními evropskými regiony.
Přestože je dlouhodobý trend rostoucí, poslední léta vykazují mírný pokles intenzity dopravy v širším centru hlavního města. Podíl na tom mohou mít například rozvíjející se systémy P+R. Roční počet aut využívajících tato záchytná parkoviště totiž vzrostl od roku 2006 z pouhých 55 tisíc na více než milion.
Příčin celkového nárůstu je přitom více. V příměstských oblastech kolem Prahy přibývají obyvatelé, přičemž tato místa bývají hůře obsloužená veřejnou dopravou a chybí jim potřebná infrastruktura - auto je tak zkrátka nejpohodlnější volbou.
„Také máme čím dál víc doručovacích služeb s obědy, večeřemi, ale i jízd alternativních taxi služeb. Také více a více nakupujeme a objednáváme si balíčky domů či do balíkoboxů. Když se to všechno nasčítá spolu s růstem obyvatel a počtem osobních automobilů, tak jednoduše dochází k zácpám,“ vysvětluje Václav Novotný, vedoucí Kanceláře dopravní infrastruktury v Institutu plánování a rozvoje.
To klade větší zátěž na celý dopravní systém a nevyhnutelně se projevuje i na konkrétních úsecích. Ty nejvytíženější jsou zároveň nejkřehčím místem sítě. Stačí uzavírka, rekonstrukce nebo nehoda a komplikace se lavinovitě šíří dál. Takovým kritickým bodem je například Barrandovský most - tradičně nejvytíženější úsek v Praze od roku 2013.
Denně po něm projede průměrně více než 100 tisíc aut, a to i v letech 2022–2024, kdy se most opravoval. Těsně za ním se umísťuje úsek Brněnské ulice (prodloužená magistrála směrem k dálnici D1) mezi Chodovcem a přípojkou Chodov s přibližně o dva tisíce vozů méně.
Nejvytíženějším pražským tunelem je pak Dejvický tunel - kilometrový úsek komplexu Blanka vedoucí od Pražského mostu na Letnou – s téměř 100 tisíci auty denně. Blanka po svém otevření v roce 2015 skutečně přinesla slibovanou úlevu a průjezd městem znatelně zrychlila. O několik let později se ale situace opět zhoršila. Rostoucí počet aut zpomalil nejen samotný tunel, ale zejména příjezdové trasy k němu.
Nejhorší provoz je na podzim
Podle Václava Novotného bývá doprava nejnáročnější na podzim. „Naplno běží veškerý provoz města. Lidé jsou zpátky z dovolených, běží semestr na vysokých školách, rozbíhá se předvánoční shon a bývá i horší počasí - lidé pak více využívají auta,“ vysvětluje.
K tomu přibývají uzavírky: stavební sezona se uzavírá ještě před prvními mrazíky a stavbaři spěchají dokončit rozdělanou práci. Situaci dále zkomplikuje přechod na zimní čas - řidiči najednou jezdí ve tmě a někteří reagují poklesem pozornosti i energie.
Výsledkem je vyšší provoz a více bouraček. Potvrzují to data policie, dopravních nehod bývá v Česku i v Praze nejvíce právě v září a říjnu.
